Podle výpisu z rodné a křestní knihy se Václav Frierenberger (zapsán byl jako Jan Václav Josef Frierenberger) narodil 2. září 1759 v Českém Krumlově jako syn majora Josefa Frierenbergera. Již v mládí nastoupil do armády, prošel rakousko-tureckými válkami a v roce 1805 se v hodnosti majora artilérie vyznamenal v bitvě u Slavkova. Stejně jako jeho otec byl vyznamenán nejvyšším rakouským vojenským vyznamenáním - rytířským křížem Vojenského řádu Marie Terezie. V bitvě u Drážďan byl těžce zraněn a velení dělostřelectva po něm převzal generál Friedrich Karl von Langenau (1782-1840). Následně byl ruským carem Alexandrem vyznamenán řádem sv. Anny. V lednu roku 1820 byl penzionován a přestěhoval se do Kroměříže, kde v roce 1823 zemřel. Z matriky se můžeme dočíst i na vojáka zajímavou příčinu úmrtí: leberverhärtung - ztvrdnutí jater.

      Na úvodních souřadnicích keš nehledejte. Najdete tam jen empírový památník, který v roce 1823 nechala postavit jeho manželka. Původně stával na starém hřbitově napravo od hřbitovní kaple v dnešním Bezručově parku. Po zrušení hřbitova byl přesunut nejprve do depozita a později instalován na vsypovou loučku nového hřbitova. Pokud se půjdete podívat k památníku, tak hřbitov je veřejně přístupný denně a to: od 1. května do 10. listopadu ........od 7 hod do 20 hod., od 11. listopadu do 30. dubna .......od 7 hod do 18 hod. Samotná keš je vyluštitelná i odlovitelná i bez návštěvy hřbitova. Václava Frierenbergera Vám může také připomenout dnes už archivovaná keška GC1DG98 - FRIERENBERGEROVO DELO mezi Rousínovem a Starou poštou.

      Pomník má podobu truchlící ženy opírající se o podstavec nesoucí zlomený kanelovaný dórský sloup.  Pomník je opatřen na všech čtyřech stranách dříku podstavce německými nápisy.  

České překlady nápisů na podstavci:

Nápis na čelní straně pod reliéfním erbem:

      Zde odpočívá Václav, rytíř z Frierenbergru, generálmajor c.k. dělostřelectva, nositel vojenského řádu Rytířského kříže Marie Terezie a ruského carského řádu Svaté Anny 1.třídy, který ukončil svou pozemskou kariéru dne 11.02.1823 ve věku šedesát čtyři let.

Pohledová pravá strana:

      Řád Marie Terezie zdobil hruď tohoto šlechetného válečníka od r. 1805, kdy jím byl jako major vyznamenán za bitvu u Slavkova. Ruský řád Sv. Anny 1. stupně pak získal r. 1813 za zásluhy v bitvě u Drážďan v hodnosti generálmajora.

Pohledová levá strana:

      Tohoto ctnostmi oplývajícího smrtelníka zdobila zbožnost a nelíčená dobrota srdce. Byl z nejbdělejších válečníků věrně oddaný domu Nejjasnějšího arcivévody, kterému horlivě sloužil 47 let. Dobrý syn, upřímný přítel a milující manžel.

Zadní strana:

      Na věčnou vzpomínku věnuje tento prostý památník jeho hluboce zarmoucená manželka. Ó, křesťanský poutníku, zastav se, neboť vstupuješ na místo posledního odpočinku statečného bojovníka a pamatuj na něj v modlitbě.

Keš

      Keš je věnována kulatinám kačera Dodo777, který mně nenápadnými dotazy typu nevíš, jak by se spočítalo něco, nebo jak by se udělalo tamto, případně nevíš, kde najít cosi? A když těch dotazů bylo vícero a pokaždé z jiné branže už jsem byl chycen.

• A jakého věku se generál dožil
• B počet řádků nápisu na zadní části pomníku
• C počet řádků nápisu na pohledově pravé části pomníku
• D počet řádků nápisu na pohledové levé části pomníku
• E délka jeho služby
• F počet praporců v rodovém erbu
• G hodnota chybějícího čísla na nápisu pod erbem