Pověstí v Moravskoslezském (MSK) kraji je spoustu. Existuje i spostu pověstí které možná neznáte. Přijměte proto pozvání na jednu z nich.
První písemná zmínka o Nové Vsi u Ostravy je z roku 1584, ačkoliv obec jako taková byla založena již počátkem 14. století na místě vyklučeného lesa Skřínky. Z historických záznamů Moravské Ostravy vyplývá, že Nová Ves byla její nejchudší poddanskou vsí. Nedaleká řeka Odra způsobovala při záplavách škody na úrodě a trvale podmáčená půda nebyla příliš úrodná
Pátou pověstí Vás seznámím s tajemným názvem ulice "U hrůbků".
Jeden z prvních dochovaných plánů ulic města Moravské Ostravy pochází z roku 1779. Zachycuje podobu města, které se již zcela osvobodilo od sevření středověkými hradbami. Mezi ostravskými ulicemi se setkáme jen s jedinou, jejíž pojmenování je podloženo romantickou pověstí. Je jí ulice „U hrůbků“ v bývalé samostatné osadě Nové Vsi u Ostravy, dnešní místní části Zábřehu. Ulice byla nazvána podle starého místního názvu „U hrůbků“.
Údajně na tomto místě byli zabiti skupinou kacířských sedláků tři mniši, prchající ze zrušeného kláštera v Orlové. Sedláci je pronásledovali v podezření, že sebou přenášejí peníze a klášterní klenoty. Mniši byli dostiženi, zabiti a pohřbeni ve třech hrobech. Odtud se pak tomuto místu začalo říkat „U hrůbků“. Událost se měla seběhnout kolem roku 1564, ale zřejmě se odehrála dříve. S největší pravděpodobností byli tři zabití mniši členy řádu sv. Františka a k jejich stíhání došlo okolo roku 1443. Na jejich paměť nechal ostravský farář Řehoř ve stejném roce vystavět menší kapli, která byla později pojata do stavby místního kostela sv. Bartoloměje a dodnes se dochovala v jeho presbytáři.
O kostelíku „U hrůbků“ v nové vsi koluje několik pověstí. Jednou jel těmito místy frýdecký zámecký pán hrabě Pražma, když se navracel od zemského soudu z Opavy. Koně zapřažení do kočáru padli na kolena a nemínili se hnout z místa, dokud hrabě neslíbil, že na tomto místě nechá postavit kostel. Podle jiné pověsti na tomto místě přepadli lupiči hukvaldského pána. Šlechtic se z počátku urputně bránil, ale za chvíli v něm byla jen malá dušička. Už se loučil se životem, když tu mu bleskl myslí slib, že na tomto místě postaví u hrobu zabitých mnichů kostel, když vyvázne živý. A stalo se, že lupiči jej nechali na pokoji a uprchnuli pryč, sotva se před nimi objevili duchové zabitých mnichů. Ti prý kdysi utekli z Opavy před husity s důležitými listinami a měli to být františkáni.
Podle poslední pověsti došlo v roce 1561 k přepadení orlovského benediktýnského kláštera evangelíky, kteří stíhali tři vypuzené mnichy. Jeden utekl na kostelní věž a tam byl zastřelen, další dva unikli se zlatou monstrancí, kalichem a křížem se dostali do Polské Ostravy. Tam na Hladnově vše zakopali pod prastarou lípou a pak se ukryli v Moravské Ostravě. Nejisti životem znovu utíkali postranní cestou k Čertově Lhotce, dnešním Mariánským Horám. Tam vysíleni bezvládně padli na zem. Když se vzpamatovali, spatřili starého žebráka, kterého prosili, aby urychleně šel do Těšína a tam sdělil, že se jim podařilo uprchnout a ukrýt poklad. Za to prý dostane velikou odměnu. Mezitím mnichy dostihli pronásledovatelé. Ti, když viděli, že záchrana není již možná, odevzdaně čekali na smrt a za chvíli byli probodáni kopími. Na nešťastném místě je hodili do hluboké jámy a teprve později zbožní lidé postavili kostelík, zasvěcený sv. Bartoloměji, nazvaný „U hrůbků“.
Nachazíte se právě na místě kde podle pověsti byla ona jáma.
Pokud se Vám pověsti líbí, navštivte i tyto: