Pet kamenu EarthCache

Uzemí Modřanské rokle je v Praze významnou geologickou lokalitou.
Naše procházka se bude týkat především (viz. obrázek) - proterozoických dobříškých slepenců.

Protože se jedná o procházku, uvidíme víc geologických zajímavostí. Nejdrive (za prvním můstkem) to jsou pískovce a prachovce letenského souvrství a horniny vinického a zahořanského souvrství. Výchozy sice nejsou velké a ani zkamenělin v nich není mnoho, ale tabule naučné stezky u mostku přes potok před stoupáním nám přeci jenom některé živočichy ordovického moře ukáže.

Za chvíli protneme význačnou tektonickou linii, tzv. závistský přesmyk, podle něhož byly proterozoické (starohorní) horniny při variském (hercynském) vrásnění nasunuty od jihovýchodu na horniny ordoviku (starší prvohory neboli starší paleozoikum). Porucha je sice schována pod sutěmi a hlínami svahů dolu (rokle), ale jak začneme stoupat na nepříliš vysoký kopec nad Libušským potokem, začnou vystupovat ve svazích horniny ordoviku.

Asi po 300 m pod hrází dorazíme k cíli naší cesty a to k nápadným skalkám v pravém i levém svahu dolu, které jsou tvořeny dobříšskými slepenci. Ty zde tvoří ve střední části štěchovické skupiny dvě polohy, mocné asi 5 a 15 m. Slepence jsou velmi hrubozrnné, tvořené většinou dobře zaoblenými valouny nestejné velikosti. Valouny se skládají z různých hornin a jsou pospojovány především prachovou hmotou. Zaoblení valounů je říčního původu a jejich vznik si lze představit tak, že byl valounový štěrk napřed ukládán v příbřežním mořském pásmu a později ho podmořské sesuvy a skluzy přemístily (transportovaly) do hlubších částí pánve.