V historii byla štvanice na lišku velmi oblíbená.
Vpředu prchá liška, pronásledovaná smečkou psů a za ní se ženou jezdci na koních. Již se zdá, že lišce docházejí síly a psi i jezdci ji dohánějí. Najednou ale chytrá liška zmizela do spásné nory a smečka psů zmateně pobíhá kolem a snaží se zachytit ztracenou stopu. To již dojíždějí jezdci, jeden z nich seskakuje z koně, vyjímá ze sedlové brašny malého psíka a vpouští ho do nory. Za chvíli se z hlubiny nory ozve zuřivé štěkání a netrvá dlouho a liška znovu vybíhá z nory a štvanice pokračuje. Bez toho malého psíka by štvanice skončila neúspěšně. A proto byl k tomuto účelu vyšlechtěn a vycvičen pes, který může pronásledovat lišku do nory.
Pro výcvik těchto psů bývá postavena umělá nora, ve které probíhá nejen jejich výcvik ale také zkoušky.
Nora musí být postavena na stinném místě – podle možnosti v lese. Boční stěny nory mohou být z cihel, kamenného zdiva, betonu nebo z prken. Povrch nory je v úrovni terénu. Nora má strop z prken, sestavených ve vhodných dílech a utěsněných tak, aby do uzavřené nory nevnikalo světlo a aby mohla být v kterémkoliv místě otevřena. Dno je vždy přirozené zemité. V noře nesmí být nikde ostré rohy. K zjištění polohy psa nebo lišky může být instalováno signalizační zařízení. Prostor kolem nory musí být oplocen.
Keška je umístěna blízko jedné takové umělé nory.