Zdeněk Jaroslav
3.4.1837-5.7.1923
matematik, profesor, astronom
Jaroslav Zdeněk byl český astronom a matematik, byl zvolen prvním předsedou ČAS.
Jaroslav se narodil v Praze, kde byl jeho otec správcem zemské porodnice. Obecnou školu navštěvoval u Panny Marie Sněžné a u piaristů. Po třech letech strávených od roku 1848 na gymnáziu, začal od primy studovat reálku (gymnázium opustil pro nechuť ke studiu latiny).
Do roku 1860 studoval na tehdejší německé polytechnice v Praze, poté vyučoval pět let na německé reálce v Praze jako suplent. Na českém ústavu pro vzdělávání učitelů v Praze od roku 1870 setrval plných 35 let. Vyučoval hlavně matematiku a zeměpis a vychoval řadu generací učitelů. Jako spolupracovník se účastnil na tvorbě a především pak obsahu čítanek pro obecné školy, které vydali Šťastný a Sokol.
Od svých devatenácti let horlivě pěstoval turistiku, cestoval většinou pěšky po Čechách, po zemích rakouských, pak v Německu, ve Švýcarsku a ve Francii; byl vedle ředitele Františka Borovského hlavním spolupracovníkem Řivnáčova Průvodce po království Českém a zvolen po Vojtěchovi Náprstkovi r. 1888 starostou Klubu českých turistů. V této době Klub zněkolikanásobil počet svých členů a zřídil rozhlednu na Petříně.
O astronomii se Jaroslav Zdeněk zajímal již jako mladík se svými kolegy na reálce v letech 1855 - 1857. Při ustavující valné hromadě ČAS 8. 12. 1917 byl aklamací zvolen prvním předsedou, ač ve své vrozené skromnosti s úsměvem poukazoval na své vysoké stáří a na to, že v astronomii je také spíše amatérem než odborníkem. V těžkých začátcích společnosti profesor Zdeněk uplatnil své bohaté organizátorské zkušenosti a i přes svůj vysoký věk se zúčastňoval s obvyklou přesností všech schůzí a výborových porad. 9. února 1919 rezignoval na novou volbu za předsedu ČAS, především pro svůj pokročilý věk a zdravotní obtíže. Dále však přednášel a svými radami pomáhal výboru ČAS. 14. března 1921 byl Jaroslav Zdeněk jmenován prvním čestným členem ČAS.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) Triedrem nemůžeme ani za dobrých pozorovacích podmínek vidět žádné objekty:
1. méně jasné než -0,6 mag
2. jasnější než 6 mag
3. méně jasné než 15 mag
4. méně jasné než 2 mag
5. s jasností přesně 7 mag
B) Jaká je úhlová vzdálenost hvězd Arkturus (Pastýř) a Altair (Orel) při pohledu ze Země?
6. asi 81 úhlových stupňů
7. asi 81 úhlových minut
8. asi 81 úhlových vteřin
9. asi 810 úhlových vteřin
0. nedá se přesně určit, protože se výrazně mění s oběhem Země kolem Slunce
C) Jak se nazývá prostředí mezi hvězdami v naší Galaxii?
1. mezihvězdný prostor
3. plazmosféra
5. meziplanetární prostor
7. galaktosféra
9. koronopauza
D) Určitý typ těles ve sluneční soustavě se označuje jako:
2. Peršané
4. Trojané
6. Krajané
8. Pražané
0. Klingoňané
Kontrolní součet 14
Výpočet
N 49° 52.(B-A)(A-C+D)(B-D)
E 014° 47.(A-C)(B-B)(D-D)