Obrázek: Celkový pohled na židovský hřbitov od silnice vedoucí ze Stříbra na Kšice.
Židovský hřbitov ve Stříbře leží asi 1500 metrů severně od středu města po pravé straně silnice Stříbro - Kšice. Areál má obdélníkový tvar ohraničený povětšinou zdí, vstup do areálu se nachází na jižní straně, tedy směrem od města Stříbra. Hřbitov byl založen poměrně pozdě ve srovnání s podobnými židovskými hřbitovy v Plzeňském kraji a to až v letech 1901 - 1902. O rok později byla zkolaudována i pohřební místnost. Poslední pohřeb se zde konal v roce 1935, pohřbeni jsou zde i židé z obcí v okolí. Na ploše cca 2.167 m2 se do dnešního dne dochovalo 94 náhrobních kamenů nebo jejich torz či fragmentů. Povětšinou jde o náhrobky dost podobné těm, které známe z dnešních křesťanských hřbitovů, což je dáno právě relativně mladým obdobím , kdy se zde pohřbívalo. Nachází se zde také hromadný hrob 48 obětí, účastníků pochodu smrti z jara roku 1945 zastřelených přímo v areálu hřbitova údajně u východní zdi. Na západním okraji hřbitova stojí bývalý hrobníkův domek, vlastně původně novorománsko-klasicistní obřadní síň. Domek byl však v letech 1942-43 přestavěn k obytným účelům, dlouhá léta spíše chátral, ale dnes vypadá udržovaný a obývaný.
Obrázek: Pohled na náhrobky od vchodu.
Hřbitov je veřejnosti přístupný pouze v neděli od 10-14 hod., popř. po domluvě se správcem hřbitova.
Přítomnost židovské komunity ve Stříbře je prokazatelně doložena k roku 1368. S touto komunitou bývá spojován i nález 1510 stříbrných mincí ze 70. let 13. století, který byl nalezený v roce 1953 po stržení domu v jižní části města. Od roku 1642 platil zákaz pobytu židů v horních městech, tzn. i ve Stříbře, a tak se židovská komunita usadila v okolních obcích. Teprve po zrušení výnosu v roce 1860 se židé mohli vrátit do Stříbra. Než vznikl židovský hřbitov ve Stříbře pochovávali stříbrští židé své mrtvé hlavně na hřbitovech v nedalekých Pňovanech či Řebří. Rovněž na židovském hřbitově v Telicích (Prostiboři) byl nalezen jeden náhrobek stříbrského občana.
Po roce 1938 v souvislosti s nucenými deportacemi židů a holocaustem zdejší židovská komunita zcela zanikla.
A ještě krátká zastávka ve městě - kousek od modernizovaného náměstí se nachází č.p. 16, na jehož místě stávala židovská synagoga. Jednopatrová budova byla postavena roku 1879 ve dvoře rabínského domu podle projektu architekta Andrease Deimlinga, ve dvoře stála replika Zdi nářků. Sloužila svému účelu až do roku 1938. V letech 1940-42 sloužila jako budova organizace Hitlerjugend a v letech 1942-45 jako zajatecký tábor pro francouzské důstojníky. V roce 1959 byla zbořena (podle jiných zdrojů "jen" v roce 1966 necitlivě přestavěna) a na jejím místě v polovině 60. let byla vystavěna kancelář státního statku. Později byl v objektu Dům dětí a mládeže, který dnes už sídlí jinde, dnes část parcel patří Židovské obci Plzeň, část parcel + dům samotný městu.
Obrázek: Pohled od keše přes zeď do areálu hřbitova.
Jak na keš:
Zaparkovat lze pohodlně u městského hřbitova (waypoint "Parking mestsky hrbitov") a k židovskému pak dojít pěšky. Jinou možností je parkování geovozidla až na sjezdu ze silnice k domku u židovského hřbitova viz waypoint "Parking nejblizsi". Sem se bohužel vejde maximálně jedno auto. Nicméně odtud se už snadno dostanete až ke vstupu na hřbitov. Upozorňuji, že keš není umístěna v areálu hřbitova, proto ji tam ani nehledejte!!! Pro odlov totiž vůbec není potřeba vstupovat do areálu hřbitova!!! Naopak, vydejte se okrajem pole podél jižní zdi a pak již za šipkou, keš najdete u vnějšího okraje hřbitovní východní zdi. Koukejte pod nohy a určitě najdete správné místo, kde se lock&lock krabička ukrývá. Ve startovním obsahu keše je kromě logbooku a tužky i trojice CWG, měnte je férově: 1 CWG za jedno Vaše!!!