Jmelí
Roku 1913, po zdařilém startu u Hlavence a klidném letu směrem na Úvaly u Prahy, se v káranském polesí málem neméně zdařile zřítila vzducholoď „Ludvík“. Jak líčil ve svých pamětech, „Jednou jsi nahoře, jednou jsi dole“, majitel vzducholodě baron Ludwig Úvalský von Úvaly u Prahy, příčinou bylo amnézní selhání strojníka Bohouška Puchmajera. Ten, v příznivých větrech netuše že má nahodit nezbytný jedenáctý válec, zapříčinil nezvratnou ztrátu výšky prudkým klesáním. Fatálním následkům zabránilo až hlasité volání:„Házej! Házej!“. Tím hulákajícím na lesy byl Warel Frištenský, který jako sběrač jmelí pomáhal starému Standovi Křečkovi, u něhož se ukrýval při jednom ze svých útěků z ústavu. Starý Křeček tehdy prodával jmelí na brandýském trhu jako zázračný osvěžovač mysli a suchých záchodků.
Baron, po té co se společně s Bohouškem u starého Křečka zotavil, dostal nápad prodávat zázračné jmelí v rodinách nižších šlechticů, kde podle baronových slov nebyla o amnézní selhání nouze. „Jmelí půjde na sračku“ oháněl se vidinou výdělku baron. Zaměstnal tedy starého Křečka i Warla jako sběrače jmelí. A Frištenského, pro jeho tah, i jako pomocný třináctý válec své nové vzducholodi „Jemelína“.
Pro svůj mimořádný tažný výkon však Warel mnohdy zastal práci nejen třináctého válce, ale i všech zbylých dvanácti. Dle dochovaného svědectví mladého doktora Heyrovského, díky jiskře v oku nahrazoval Frištenský často i vadné magneto. Obchod se jmelím zdárně kvetl, bohužel jen do té chvíle, než zásilku jmelí obdržel Doktor Žalud. Ten si po několika doušcích vzpomenul, že je přednostou léčebny v Kosmonosích a poznal Warla. Následně spárům doktora Žaluda neunikl ani Bohoušek Puchmajer, jenž tvrdil, že viděl v Africe černochy albíny a Baron, který nazval Žaluda holým neštěstím. Jediný, kdo se spárům doktora Žaluda vyhnul, byl starý Křeček. Podle dochovaných zpráv se stále ukrývá v norách a dutinách starých pařezů v káranských lesích a čeká, až si vzpomene proč.
Historická fotografie startu vzducholodě Ludvík.
Za povšimnutí stojí vůz vlevo. Cepem na něm položeným zachránil baronův přítel, Jan Troska z Žižkova (někde vpravo), před jistou smrtí čtyři Hlavenecké pacholky (uprostřed), kteří se křečovitě drželi pomocných lan i po startu.
Dochovaný původní plakát na zázračné jmelí z roku 1913.
Tisk vyhotovil hrabě von Kracmar, v tiskárně U Adély, po večeři.