Staré vinohrady v roce 1805
V roce 1805 na Starých vinohradech již dávno nebyly žádné vinice, které mu dříve daly jméno. Před bitvou u Slavkova, 29. listopadu, návrší jako strategicky výhodnou pozici ovládala lehká jezdecká divize francouzského brigádního generála Margarona, avšak Napoleon dal pokyn k ústupu před spojeneckými vojsky přicházejícími od Olomouce dále na západ, k linii Zlatého potoka. Její místo na návrší v předvečer bitvy, 1. prosince, zaujímala ruská 3. kolona pod velením genpor. Przybyszewského a za ní východněji smíšená rusko-rakouská 4. kolona velitelů genpor. Miloradoviče a podmaršálka hraběte Kolovrata.
3. kolona již časně zrána prostor opustila k jihozápadu přes Pracký kopec do údolí Zlatého potoka, aby se podle spojeneckého plánu připojila k silnému frontálnímu útoku na francouzské jižní křídlo. 4. kolona zde ještě kolem 8. hodiny ranní vyčkávala, spolu s vrchním velitelem spojenců generálem Kutuzovem a také oběma panovníky Alexandrem I. a Františkem I. Někdy v té době i 4. kolona zahájila postup k Prackému kopci, avšak byla překvapena nečekaným útokem francouzského III. armádního sboru maršála Soulta z údolí od Jiříkovic a Ponětovic.
Spojenecká 4. kolona náporu neodolala a po dvouhodinovém boji už bylo území kolem Starých vinohradů ovládnuto Francouzi, zatímco Kolovratovi vojáci ve zmatku prchali k východu. Soultův 3. sbor se začal stáčet k jihu, aby vpadl do týla prvních tří ruských kolon v údolí Zlatého potoka. Za ním vystoupala na Staré vinohrady Napoleonova císařská garda vedená maršálem Bessièrem a doprovázená samotným císařem, zatímco z východu od Křenovic jí v ústrety přicházela ruská garda pod velením carova bratra Konstantina Pavloviče. Asi kolem půl dvanácté zde stihli ruští gardisté obrátit na ústup 4. řadový a 24. lehký pěší pluk, přičemž 1. prapor 4. pluku přišel o svého „orla“ – jedinou zástavu Francouzů, která v bitvě padla do rukou nepřátel.
Pak už došlo k potyčce, která je připomínána vojenskými historiky i umělci: V prostoru na východ od hřebenu Starých vinohradů a v místech dnešní křižovatky silnic se střetly nejelitnější útvary obou armád, francouzská a ruská císařská garda. Malíř François Gérard roku 1808 zachytil na známém monumentálním plátně umístěném dnes ve Versailles situaci, kdy generál Rapp přivádí před Napoleona zajatého knížete Repnina. K situaci došlo právě na Starých vinohradech, kde byl Repnin zajat po téměř úplném zničení své 4. eskadrony kavalergardy Rappovými jízdními myslivci, jízdními granátníky a mameluky.
Ruská garda po své porážce ustoupila ke Křenovicím a Slavkovu, Napoleon po poledni zastavil útok a spolu se svými vojsky se vydal od Starých vinohradů jihozápadně k Prackému kopci. Bitva u Slavkova byla rozhodnuta.
Ke keši se chovejte jako by byla Vaše vlastní. Není třeba žádné násilí, stačí se dívat a přemýšet. Také prosíme o dodržování pravidla CWG jen za CWG. Děkujeme