Nový Vestec
Poloha obce
Kraj Středočeský, okres Praha – východ, katastrální výměra 3,14 km2, nadmořská výška 173m.
Historický pohled na polohu: "Na severu ležely velké lesy a do nejbližší vsi za nimi to bylo několik kilometrů přes les. Na východě sousední obec Káraný byla sice blízko, ale Jizera, která se několikrát v roce rozlila z břehů, znemožňovala pravidelnou komunikaci občanů mezi sebou až do roku 1936, kdy byl přes ni postaven most. Na jihu, před Toušení, tvořilo hranice Labe, ještě větší řeka než Jizera. A na západě, také za lesem, ležela tři kilometry vzdálená Stará Boleslav, kam obec patřila školou a kostelem. Sem byla cesta nejschůdnější."
Vznik obce
Přídavek Nový má proto, že zde již dříve byla ves, které se říkalo "Vesce" a která byla v 16. století zrušena. Původní obec podle archeologických vykopávek ležela jihozápadněji. Panství kolem obce včetně rozsáhlých zelenobudských lesů patřilo panovnickému rodu. Na práci v lese byli potřeba lidé, a proto zde byla znovu ve 2. polovině 18. století ( r. 1777 ) založena malá ves ulicovitého typu o 15-ti popisných číslech. Domy byly umístěny střídavě po obou stranách hlavní ulice (dnes okresní silnice), která vede ze Staré Boleslavi do Káraného.
Hospodářství
Ke každému domu byla přidělena část polí, a sice asi 60 arů za domem a tatáž plocha na druhé straně přes ulici, kde měl každý i ovocnou zahradu. Mimo to každý dům dostal ještě podobnou plochu pole před obcí a na konci obce u Jizery. To však stačilo jen částečně uživit rodinu a malý počet domácího zvířectva. Zbývající životní náklady kryla práce v lesích Zelená Bouda. Během dvou století se hospodářství postupně zvětšovala přikupování pozemků a hlavně po pozemkových reformách po 1. svět. válce. Protože původní rodiny byly chudé, nevznikly zde velké statky a vestečtí rolníci vlastnili hospodářství o výměře do 10 ha. Řeky Jizery a Labe, zvláště než byly regulovány, zaplavovaly luka při jarních povodních a také často měnily svá řečiště. Bývalým řečištěm Jizery jsou např. tůně Staré Labe a Hluchov ve Staré Boleslavi. Z tohoto důvodu byly plochy v inundační oblasti většinou loukami. Díky záplavám byla luka dobře vyhnojená a poskytovala vysoké sklizně kvalitního sena a otavy. Většinou se jednalo o majetek sedláků ze Zabrandýska a to z Dřevčic, Radonic, Jenštějna a Popovic. Od nepaměti patřil k obci také les Houštka se statkem pana Čamka. Před první světovou válkou tvořil Houštku jen les o výměře asi 50 ha a pole statku. V té době zde byly pouze čtyři vily - Fibichova, Smetanova, Dvořákova a Vrchlického, ve které bydlel p. Čamek a později zde bylo sídlo JZD. Tyto vily měly také popisná vestecká čísla 18, 19, 20 a 21, takže hranice obce tvořila silnice do Staré Boleslavi a Staré Labe. Po rozparcelování části lesa ve 30. letech zde bylo vystavěno hodně domů, jejichž obyvatelé inklinovali do města, a proto na jejich žádost byla v r. 1950 tato část lesa a přilehlých polí přidělena do města Staré Boleslavi - jednalo se asi o 70 ha pozemků.
Rozrůstání obce
Obec se nejvíce rozrostla před a po 1. světové válce. Příliv nových obyvatel byl způsoben výstavbou Pražské vodárny v Káraném a tím i zvýšením pracovních příležitostí. Vodárenští zaměstnanci se v Novém Vestci začali stavět rodinné domky. Pěkné koupaní v Jizeře, krásné lesy v okolí a v neposlední řadě i nedaleká vzdálenost hlavního města lákaly Pražany k pobytu. V každém vesteckém domě měli přes léto nejméně jednu rodinu na letním bytě. Postupně si zde ti majetnější Pražané začali stavět i vily a chaty. A tak od r. 1932 do r. 1939 bylo postaveno nejvíce rodinných domků - celkem 48. S novou výstavbou vznikly i nové ulice - Spojovací, Jizerská, Pod lesem, Ke Spořilovu, Lesní, Na Spořilově.
Rekreace
Největší zájem o rekreaci v Novém Vestci byl zaznamenán mezi oběma válkami. I proto byla ve 30. letech opravena hospoda. Vesteckému hostinci se říkalo od nepaměti hospoda "Na výletě", protože to byla zastávka boleslavských a brandýských občanů po pěkné procházce lesem "Houštka". Po občerstvení se vracívali většinou cestami v lukách nebo po březích řek Jizery a Labe. Dále byla vystavěna především pro letní hosty letní restaurace s tanečním parketem nad řekou Jizerou - Bouda Jizerka jako sluneční lázně u lesa na břehu Jizery. Vlivem letních hostů byl každoročně pořádán letní karneval na Jizerce a velké divadelní ochotnické představení v přírodě s využitím teras kolem Jizerky a mostních oblouků. I vestecká knihovna byla v tomto období založena ( asi v r. 1929 ). Původně byly knihy umístěny vždy v domácnosti knihovníka a nové knihy pro obecní knihovnu kupoval jak obecní úřad, tak i jednotlivci. Po válce se knihovna přestěhovala nejprve Na Trnkov a později do nové budovy Obecního úřadu. Některá jména knihovníků po válce: panové Šlechta, Kučera, Hradil, Kočandrle a paní Bodláková, Patzelová .
Elektrifikace obce
V roce 1932 byl do obce zaveden elektrický proud. Starostou byl v té době pan Josef Čvancara.
Výstavba silnice
Protože v létě projíždělo obcí hodně aut a zvířený prach všem znepříjemňoval život, nechali zdejší radní po roce 1930 jako první v okolí udělat na hlavní vozovce přes obec bezprašný asfaltový povrch.
Dopravní spojení s okolím
Dopravní spojení s nejbližší sousední vsí Káraný bylo z počátku možné pouze osobním přívozem přes Jizeru - tzv. Peškův přívoz nebo silnicí od Sojovic a Lysé nad Labem. V případě povodně nebylo spojení žádné. Proto byl v r. 1936 za přispění hlavního města Prahy postaven na konci obce Nový Vestec most přes řeku Jizeru, který obě vesnice vzájemně dopravně zpřístupnil. Most byl v r. 1994 zrekonstruován. Spojení s Toušení přes Labe umožňoval osobní přívoz a nákladní prám. Osobní přívoz tzv. Bodlákův, byl umístěn asi 100 m po proudu za soutokem Jizery a Labe a umožňoval spojení na vlak. Nákladní cukrovarnický prám pro auta a povozy jezdil v místě pozdější Prefy v Toušeni. Dnes je spojení s okolím zajišťováno autobusy Pražské integrované dopravy, linka 666.
II. světová válka
V době okupace naštěstí nebyly žádné velké perzekuce ze strany okupantů vůči občanům. Pouze v r. 1943 byla uprostřed vesnice postavena rušička. Po válce byly z tohoto objektu odstraněny vysoké stožáry a dřevěná budova je dnes využívána jako rekreační chata. Při revoluci v květnu 1945 revoluční národní výbor posádku rušící stanice, zbraně a zařízení ihned zajistil.
Významná osobnost
Obec zatím neměla významného rodáka. Ale po 2. světové válce si zakoupil vilku na břehu Jizery hudební skladatel dr. Josef Bohuslav Foerster, který zde v r. 1951 zemřel. Připomíná ho busta v zahradě vily a ulice, v níž vila leží, nese jeho jméno.
Kulturní dům
Protože obec nevlastnila mimo pozemky žádnou nemovitost, zakoupila po r. 1945 malou starou usedlost a po jejím zbourání byl na tomto místě postaven v akci "Z" nový obecní dům s velkým kulturním sálem. Stavba byla dokončena r. 1964 těsně před sloučením Nového Vestce s Káraným.
Památky
Křížek
V roce 1902 postavili vestečtí na kraji obce u silnice na Starou Boleslav kamenný křížek, u kterého se při pohřbu loučili se zesnulým zástupcem obce.
Stage 1
N 50°11,133´
E 14°42,739´
Křížek
Jaké je poslední slovo na černém štítku na přední straně křížku?
1. Vyprosila ... A=1
2. Vyžádala ... A=3
3. Vymodlila ... A=8
Nad obcí v lese se nachází chráněné území – přírodní památka Černý orel. Jako státní přírodní rezervace bylo toto území vyhlášeno již 31.12. 1933 pod. č.j. 143547-V o výměře 8,8 ha. Ke dni 29.9. 1976 byla vyhlášena Ministerstvem kultury ČSR změna výměry a přejmenování na přírodní památku. Hlavním motivem ochrany je přirozený lesní porost typické polabské doubravy na štěrkopískových terasách Jizery a Labe.
Stage 2
N 50°10,839´
E 14°43,244´
Stojíš u objektu sloužící k čerpání vody patřící ke káranské vodárně na druhém břehu Jizery.
Čerpačka
Pro vyluštění indicie je potřeba trochu dendrologických znalostí. V okolí tohoto objektu se nachází tři stromy s velmi nízko nasazenou korunou (nepočítám bez černý).
O jaké stromy se jedná?
1. dva duby a jeden buk - B = 6
2. Dva buky a jeden dub - B = 4
3. Dva topoly a jeden dub - B = 5
Stage 3
N 50°11,060´
E 14°43,831´
Infotabule
Nacházíme se na úplném konci obce, u mostu přes Jizeru do Káraného. Po levé straně je parkoviště a u něho turistická informační tabule. Na zadní straně tabule je malá skvrna kulatého tvaru o průměru cca 7 cm. Jakou má skvrna barvu?
1. světle červenou ... C = 4
2. světle hnědou ... C = 8
3. Světle zelenou ... C = 5
Zvonička
Stage 4
N 50°11,024´
E 14°43,184´
Jednou z nejstarších památek je obecní zvonička vytesaná z jednoho kusu dřeva stoletého dubu. Na ní je vyryt rok 1837, kdy byl na zvoničku zavěšen zvon o váze 25 kg. Původně byla zvonička umístěna uprostřed vsi na Hlavní ulici mezi č.p. 8 a 9, kolem ní byly čtyři lípy, které tvořily obecní dominantu při jakémkoliv úhlu pohledu na Nový Vestec. Podle vyprávění předků Václav Dolanský z č. p. 8 a František Hons z č.p. 12 zde lípy vysadili v roce 1837. Členové rodiny Honsových byli dědičnými zvoníky. Při stém výročí zavěšení zvonu v roce 1937 byla na zvoničku připevněna pamětní deska se jmény pěti vesteckých padlých v 1. světové válce. Za 2. světové války musel být zvon odevzdán okupantům a obec ho již nedostala zpět. Naštěstí mecenáš a čestný občan Nového Vestce pan Straka věnoval po válce na zvoničku nový menší zvon o váze asi 5 kg, který zdobí zvoničku dodnes. Na západní straně zvoničky je připevněn štítek s informací, kdy a kdo provedl poslední rekonstrukci.
Zvonička
Kdo je autorem této rekonstrukce?
1. Dolanský a Hons D = 4
2. Vondra a Čermák D = 0
3. Machačka a Černý D = 2
Významné osobnosti
Po 2. světové válce zakoupil v obci vilu významný hudební skladatel Dr. Josef Bohumil Foerster. V naší obci prožil poslední 3 roky svého života, zde napsal své poslední dílo „ Vestecký kvartet“. Hudební skladatel a dirigent Emil Štolc pobýval v Novém Vestci dlouhá léta na letním bytě.
Další významnou osobnosti je pan Vadim Petrov, hudební skladatel a pedagog, který zde trávil prázdniny od dětství do dospělosti.
Současnost
V souvislosti s budováním velkých lesních školek na Zelené Boudě se v letech 1986 a 1987 nastěhovalo do dvou nově postavených bytovek lesů 16 nových rodin lesních zaměstnanců. V letech 1988 - 1990 byl v naší obci vybudován vodovod s přímým napojením na Pražskou vodárnu v Káraném. Po revoluci v r. 1989 byla obec na žádost káranských občanů opět rozdělena na dvě samostatné obce Nový Vestec a Káraný. V roce 1994 byl opraven most přes Jizeru. Od roku 1995 funguje ve Vestci každý čtvrtek ordinace praktického lékaře. V roce 2001 byla dokončena plynofikace obce. V posledních letech v obci probíhá poměrně rozsáhlá výstavba nových rodinných domů.
www.obecnovyvestec.cz
Zbývá finálka ve velikosti nevyfouklé PETky. Tu najdete na souřadnicích
N 50°11,(A-1)(B-2)(D+5)
E 14°43,(C-3)(A+1)(B+2)
Prosím pečlivě uveďte skrýš do původního stavu. Přeji příjemný lov!!!!!