Halaška František Ignác Kassián
10.07.1780-12.07.1847
fyzik, astronom, geograf
František Ignác Kassián Halaška byl český římskokatolický kněz, piarista a osvícenský přírodovědec, matematik, fyzik a astronom.
Během studií vstoupil v roce 1799 do katolického vzdělávacího řádu piaristů (Clerici regulares scholarum piarum). Svou kariéru začal v letech 1801 až 1803 jako učitel matematiky a fyziky na středních školách ve Strážnici, Mikulově a Kroměříži. V roce 1804 byl jmenován asistentem na Teresianu ve Vídni a stal se prefektem této školy.
Při svém pobytu v Brně si nechal postavit malou astronomickou observatoř, kterou opatřil potřebnými přístroji. V letech 1814 až 1832 působil v Praze jako profesor fyziky na univerzitě a pro akademický rok 1832 byl zvolen jejím rektorem. Rovněž v roce 1832 byl jmenován vládním radou (členem vládní komise pro vysoké školství) a z tohoto titulu řídil všechny filosofické ústavy, technické školy, námořní školy, hornické školy a lesnické akademie v celé monarchii. V roce 1823 se stal členem Královské české společnosti nauk. V letech 1833-1834 se stal rektorem vídeňské univerzity. V roce 1844 byl jmenován radním na císařském dvoře a v roce 1838 se stal proboštem kapituly ve Staré Boleslavi a zemským prelátem Čech.
Halaškovi astronomické práce ukazují vynikající schopnosti při výpočtech a detailní znalosti jeho současné astronomické literatury a invenci při zlepšování výpočetních metod. Za dílo Základní poznatky o zatmění slunce při oběhu měsíce obdržel Dánskou záslužnou medaili. Jeho práce z astronomie, mechaniky, optiky, elektřiny, magnetismu a termiky byly v jeho době většinou jedinými vědeckými pracemi.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) Co středověký astronom nemohl?
1. Pozorovat Saturn
2. Pozorovat Pluto
3. Pozorovat Merkur
4. Pozorovat komety
5. Pozorovat Venuši
B) Hvězdy vytvářející obrazec souhvězdí
6. Jsou od nás přibližně stejně daleko, jinak by nemohli vytvořit daný obrazec
7. Jsou od nás různě vzdáleny a jejich vzájemná poloha je pro nás jen zdánlivá
8. Jsou vzájemně gravitačně provázené se společným těžištěm
9. Jsou součástí jedné hvězdokupy
0. Jsou stejného typu a mají téměř shodnou absolutní svítivost
Kontrolní součet 9
Výpočet
N 49° 53.(2xA)(B)(B+A/A)
E 014° 50.(B-A/A)(3xA)(A+B)