Hlava

Hlava je vrch vysoký 768 m n.m., bez výhledu, průměrný přístup. U jeho vrcholu došlo dne 22. září 1981 k nehodě vojenského letounu MiG-21F.

Hlava byla posledním místem v Brdech, kde byla zaznamenána přítomnost původního brdského tetřeva. Tokal zde na jaře roku 1971.

Lesy na svazích Hlavy byly v minulosti (jako i jinde) často používány k lesní pastvě dobytka, o čemž svědčí místní názvy i zápis v urbáři zbirožského panství z roku 1652 (v kolnách těňského revíru se jich pak přes zimu na slamách dvě stě přechovávati mohlo).

Oronymum vzniklo na základě metaforického označení tvaru objektu. Jak uvádí J. Malenínská označuje toponymum hlava kopec nebo svah, ve slovanské toponomastice pak může označovat také pramen (i když tento význam není tak častý). Podle F. Cuřína se slova hlava ve významu vyvýšenina, kopec užívalo a užívá především v jihozápadních Čechách, a je tedy typické pro krajinu se zvlněným, kopcovitým, ale nepříliš vysokým terénem (volne podle M. Mackovičové: Oronymie Brdské vrchoviny).

Jordánská plocha však představuje i cenné území pro botaniky a zejména geomorfology. Právě tady (a na Toku) se vyskytují velmi zajímavá (a vzácná) společenstva rostlin a geomorfologické útvary (kamenné polygony a mrazové trhliny), které jsou v této zeměpisné šířce a nadmořské výšce v Evropě zcela unikátní. Zdejší ekosystém odpovídá tomu, s čím se jinak lze setkat v oblastech blízkých polárnímu kruhu nebo v nepoměrně vyšších pohořích.

Hlava je jedním z vrcholů Brd.

Střední Brdy jsou souvisle zalesněnou oblastí (90% je les) Brdské vrchoviny zjednodušeně ohraničenou obcemi Skořice, Mirošov, Strašice, Zaječov, Chaloupky, Jince, Bratkovice, Obecnice, Láz, Nepomuk a Míšov. V podstatě se rozprostírají na ploše bývalého vojenského újezdu Brdy (VÚ Brdy, VVP Brdy či VVP Jince) o rozloze 260 km² a jedná se o jediné skutečné pohoří ve vnitrozemí Čech. Zdejší krajina je tvořena smrkovými monokulturami s minimálním vlivem "civilizace". Samota těchto hlubokých lesů byla totiž doposud chráněna díky zákazu vstupu veřejnosti a historicky také pro svoji nehostinnost.

Nejvyšším místem je vrch Tok s nadmořskou výškou 864,9 m a naopak nejnižším bodem je místo mezi obcí Dobřív a Ledným potokem (439 m). Nejvyšší místa ve Středních Brdech patří do chladné až vlhké oblasti s průměrnými ročními srážkami nad 800 mm a teplotou 5,5 °C. Pro Brdy jsou charakteristické oblé vrcholy s širokými táhlými hřbety oddělenými široce rozevřenými úvalovitými údolími s výškovou členitostí 200 až 300 m. Označení Brdy vzniklo ze slovanského slova "brdo", které obecně označovalo protáhlý zalesněný kopec. Za první republiky se Brdy díky svým přírodním krásám staly kolébkou českého skautského a trampského hnutí. V roce 2006 zde trvale žilo 41 občanů a 1.1.2016 vznikla CHKO Brdy. I po tomto datu je však území nadále vedeno jako CHOPAV (chráněná oblast přirozené akumulace vod) a především ODOS (objekty důležité pro obranu státu), což by mělo Brdy ochránit před developerskými stavebními projekty apod.

Pro okolní obce a města jsou Střední Brdy především nepostradatelným zdrojem pitné vody.

Vody

Území Středních Brd zahrnuje přibližně 28 vodních toků a 30 nádrží a rybníků. Většina vod směřuje do tří povodí - na sever do Berounky a na jih do Otavy a povodí Úslavy. Bezpochyby nejznámější vodní plochou v celých Středních Brdech jsou Padrťské rybníky, které byly vytvořené v 16. století a vyskytuje se u nich řada chráněných rostlin a živočichů. Oba rybníky jsou schopné teoreticky zadržet 4.000.000 m³ vody a se svojí průměrnou nadmořskou výškou 640 m se jedná o nejvýše položené rybníky ve středních Čechách. Hořejší Padrťský rybník má rozlohu 115 ha, Dolejší Padrťský rybník o něco méně - 65 ha. Ve východní části směrem k Příbrami byla vybudována tři větší vodní díla spadající do povodí Litavky - nádrž Láz s korunou hráze ve výšce 643 m se začala stavět v roce 1818, nádrž Pilská s korunou hráze ve výšce 673 m se začala stavět v roce 1849 a nádrž Obecnice s korunou hráze ve výšce 566 m se začala stavět v roce 1962 k používání jako vodárenská nádrž pro Příbram. Mezi další vodní plochy patří Mlýnský rybník, Velký rybník, rybníčky pod Padrťskými rybníky, rybníček v Zadní Záběhlé, rybníčky u Baštiny, nádrž Jince/Velcí, nádrž Velcí II, nádrž u Boru, nádrž pod Jordánem, nádrž u Aliance, nádrž u Václavky, jezírko na Palcíři, rybník na PTS Kolvín a nádržka u Carvánky.

Z vodních toků na území Středních Brd je nejdelší a nejvydatnější Padrťský potok (Klabava) - pramení pod vrchem Praha a slouží i jako zdroj pitné vody. Když se podíváme na délku toku i mimo hranice Středních Brd, tak nejdelší povodí (629 km²) má Litavka, která pramení pod vrchy Malý Tok a Hradiště. Průzračná Reserva napájí pitnou vodou rokycanský vodovod z vodojemu U rybiček. Dalšími významnými toky jsou Třítrubecký a Albrechtický potok.

Fauna

Ve Středních Brdech můžeme narazit na celou řadu běžných, ale i vzácných živočichů, uveďme nějaké zástupce:

Korýši - rak kamenáč, rak říční, rak bahenní, listonoh letní
Mihule a ryby - mihule potoční, střevle potoční, vranka obecná, mřenka mramorovaná, pstruh obecný, plotice obecná, hrouzek obecný, okoun říční
Obojživelníci - mlok skvrnitý, čolek obecný, čolek horský, čolek velký, ropucha obecná, ropucha zelená, skokan hnědý, skokan štíhlý, skokan ostronosý, skokan krátkonohý, skokan zelený, kuňka obecná, kuňka žlutobřichá, rosnička zelená
Plazi - ještěrka živorodá, ještěrka obecná, slepýš křehký, zmije obecná, užovka obojková
Ptáci - krkavec velký, výr velký, čáp černý, včelojed lesní, sýc rousný, kulíšek nejmenší, tetřev hlušec, orel mořský, orlovec říční, lednáček říční
Savci - plch zahradní, rejsek obecný, 11 druhů netopýrů, veverka obecná, ondatra pižmová, jelenec běloocasý, jelen lesní, daněk evropský, srnec obecný, prase divoké, muflon, zajíc obecný, rys ostrovid, norek americký, liška obecná, kolčava, hranostaj, kuna lesní, kuna skalní, jezevec lesní

Flora

Lesní dřeviny jsou z 64% zastoupeny smrkem, 14% tvoří buk, zbytek tvoří borovice, bříza, dub, jedle, jasan, javor, modřín a olše.

Rostliny: vranec jedlový, suchopýr uzkolistý, úpolín evropský, žebrovice různolistá, vemeníček zelený, vranec jedlový, chrastavec lesní, zimolez černý, plavuň pučivá, černýš lesní, devětsil bílý, rohozec trojlaločný, ploník bledoštětiný, lesklec čeřitý, udatna lesní, řeřišničník Hallerův, žluťucha orlíčkolistá, růže alpská, vrbina hajní, mařinka psí, skalník celokrajný, jetel horský, naprstník červený, dřípatka horská, áron škvrnitý, kokořík přeslenitý, korálice trojklanná, mečík střechovitý a mnoho dalších.

Keš najdete na uvedených souřadnicích. Vracejte vše do původního stavu.