Podle pověsti právě lípy osídlovali spravedliví a dobří duchové. Lidé je pak vyhledávali, aby se pod nimi schovali před bouřkou, v domnění, že do nich díky dobrým duchům neuhodí bleskLípa patří mezi listnaté opadavé stromy. Většinou se jedná o velmi statné, urostlé stromy, vysoké až 30 m nebo příležitostně i více. Vyznačují se vysoko klenutou, upravenou korunou.
Na větvích jsou listy střídavě posazené. Mají srdčitý tvar a zřetelné je jejich ozubení na obryse. Na lícové straně jsou tmavozelené a lesklé, z rubu modrozelené. Na jaře se objeví černohnědé pupeny ve tvaru vejce. V červnu či červenci můžeme vidět lípy kvést. Celé květenství žlutavě bílých květů s výraznými tyčinkami je srostlé s podpůrným listem. Lípa je významnou medonosnou rostlinou. Včelky to dobře vědí a tak jsou lípy v době květu jimi doslova obaleny. Nepříliš známým plodem lípy je oříšek.
Tato typická středoevropská dřevina se vyskytuje po celém našem území. Časté jsou uměle vysazované aleje lip. Je také stálou součástí smíšených podhorských a horských lesů. Nejsou výjimkou ani staré lípy, které patří mezi naše přírodní památky.
Památný strom – lípa srdčitá se nachází cca 400m od Chorušic při komunikaci II tř. 274 směrem na Mělnické Vtelno. Dle církevních pramenů byla vysazena v roce 1760 děkanem Janem Adamem Baümelem, v tu dobu již byly Chorušice významným regionálním poutním místem, navštěvované mnoha sty věřícími při všech mariánských svátcích. Tentýž děkan se při vzniku silnice na místo původní vozové cesty vedoucí vlevo od tohoto stromu zasadil o její zachování.
Od nepaměti se farníci, jejichž kroky vedly k milostnému obrazu Bolestné Panny Marie v chorušickém kostele ve směru od Mělnického Vtelna, řadili u tohoto stromu, na kterém po staletí byla umístěna schránka s obrazem piety. Takto s malou přestávkou Josefínských reforem chodila procesí až do konce 40-tých let min. stol., s uvězněním posledního, v Chorušicích žijícího, administrátora farnosti končí doba církevních oslav mariánských svátků. Vzpomínka na roli památné lipky však v lidech přetrvává po generace. Několikráte v posledních desetiletích byla obnovena schránka či deska s imitací obrazu Bolestné Panny Marie Chorušické, okolí stromu posečeno, u lipky a nedalekého křížku položeny květiny, tento památný strom je stálou inspirací místních fotografů a lidí zajímajících se o přírodu.
Při údržbě a soupisu významných stromů v roce 1941 provedenou místním úřadem a Dr. Johnem je uváděn údaj o obvodu kmene – 452 cm, odhadované stáří stromu odborným konzervátorem na cca 500 let a již tehdy je pochybováno o pravosti záznamu v církevních pramenech, kdy v knize „Poutní místo Chorušice“ je uveden rok výsadby 1760, ve farní knize pak rok 1716 a výsadba tak spojena s dokončením poutního chrámu Nanebevzetí Panny Marie v Chorušicích. Faktem zůstává, že sousoší piety Bolestné Panny Marie, se kterým poutníci ze směru od Mělnického Vtelna do Chorušic přicházeli, je staršího data, než oba udávané letopočty ( 1708 ), což by mohlo znamenat dřívější slávu poutního místa i míst s tímto spojených ( např. této - lidově řečeno – lipky ).
Z dostupných materiálů je zřejmé, že okleštění výhonů na dutém kmeni stromu bylo provedeno v roce 1930, strom byl chráněn z rozhodnutí vlastníka – děkanského úřadu, který o strom trvale pečoval. V roce 1967 Prohlášením krajského úřadu Středočeského kraje strom prohlášen za „chráněnou přírodní památku“, v minulých desetiletích provedeny nezbytné arboristické zásahy, nacházejíc se v ochranném pásmu silnice II tř. č. 274 je v současné době vlastnictvím Středočeského kraje ve správě Správy a údržby silnic. V roce 2005 pracovníky AOPK upozorněno na celkové zasychání stromu od vozovky, na základě žádosti i domluvy se SÚS v Mnichově Hradišti není v průtahu obce Chorušice a tohoto památného stromu aplikována posypová sůl, údržba komunikace je v této části prováděna v zimních měsících inertním materiálem.
Strom byl vážně poškozen při silném poryvu větru v říjnu 2012, od této doby je bez potřebné údržby.
O keši
Keška je umístěna mimo lípu, takže není nutno prohledávat její dutý kmen. Prosím chovejte se zde jako lidé!! Pokud k logu přidáte i foto stromu, budu jen rád. Snad uvidíme, jak se časem mění.