(!) Vykřičník (!)
_
je interpunkční znaménko, které se zpravidla používá pro ukončení věty rozkazovací nebo zvolací, po citoslovci nebo ke zdůraznění věty oznamovací. V češtině se od předcházejícího slova odděluje zúženou mezerou.
Vykřičník se jako interpunkční znaménko začal používat v 16. století. Dnešní podoba se však ustálila až s rozvojem typografie, v 17. století. Historici typografie se většinou kloní k názoru, že vykřičník vznikl z latinského slova „io“, citoslovce nadšení. To se na konci otázek zkracovalo na “Io.”, přičemž sázením I a o z jednoho tiskařského typu se postupně vyvinul dnešní znak. Původní význam „nadšení“ se rozšířil ke dnešním významům příkazu, důrazu a výstrahy. Jako logotypy se vykřičník i otazník osamostatnily a používají se i mimo psaný text.
V češtině je začátek používání vykřičníku a dalších interpunkčních znamének spojen zhruba s nástupem bratrského pravopisu. Obrozenci a jazykoví brusiči ještě v 1. polovině 19. století interpunkci nevěnovali pozornost. Martin Hattala v roce 1857 napsal pravděpodobně první komplexnější pojednání o dělidlech, v němž „znak podivení“ (!) spolu se „znakem otázkovým“ (?) zařadil mezi „znamení hlasoměnná“. Ostatní autoři tento výklad příliš nereflektovali, například druhé vydání matičního Brusu zmiňuje jen čárku a středník a třetí vydání navíc jen tečku. František Bartoš v 1. vydání své Skladby roku 1878 podobně rozlišuje dělidla, podobně jako Hattala, na ta, která označují části vět, a ta, která označují přízvuk vět (otazník a vykřičník). Teoretici používali pro označování dělicích znamének nejednotnou terminologii, pro vykřičník se krom zmíněného Hattalova „znaku podivení“ používaly například názvy „vzvolavník“ (Karel Koblížek, 1876), „zvolavník“ (František Bačkovský) či „rozkazník“ (Pravopis ve škole obecné, K. Taubenek a T. Duchacká, zmiňuje též František Bačkovský v Brusu jazyka českého – např. ve 4. vydání z roku 1894). Dnešní názvy pocházejí víceméně od Františka Bartoše. Slovo „vykřičník“ bylo ostatně původně obsazeno jiným významem, Václav Hanka jím označoval citoslovce.
S vykřičníkem se můžete setkat i jinde. Například:
Matematika
V matematickém zápisu vykřičník označuje operaci faktoriál.
Informatika
V ASCII tabulce zaujímá pozici 33 (hexadecimálně 21) Většinou jako operátor pro logickou negaci v programovacích jazycích C, C++, C#, Java a některých dalších. Logická negace A != B slovně znamená A se nerovná B nebo může být použita i tato verze: !(A+B) což slovně znamená že A+B neplatí.
Šachová notace
V šachové notaci se vykřičníkem označuje silný (dobrý) tah, dvojicí vykřičníků velmi silný tah. ?! je označení pochybného tahu a !? překvapivého a riskantního tahu.
Kde je keš ukrytá? VŠE je v listingu. Nebude to snad tak těžké. I když osoby menšího vzrůstu můžou mít u keše trochu problém.
_
Vracejte keš na místo, kde má logicky být. Děkuji.
_
K tomuto listingu mi z 99% pomohla WIKIPEDIE. Ze své hlavy bych to určitě nedal.