Informace k odlovu
K vytvoření této série nás inspirovala velice zajímavá historie Kelče a okolí. Text je odborný, takže asi nezaujme každého. K odlovu bude stačit přečíst jen tento úvodní odstavec. Keše jsou umístěné ve výšce kolem 2m, takže bude zapotřebí trochu šplhu.Trasa měří kolem 8,5km a trvá přes 2 hodiny. Lze samozřejmě odlovit i in-drive, jen na finálce použijte doporučené parkoviště. Nezapomeňte si opsat bonusové číslo!
Prosíme všechny, aby použili buď židličku, žebřík, pomůcku v podobě prodloužené ruky nebo kačer na kačera, neboť by se mohlo stát, že název Kelč bude ztracen. A to bysme přece nechtěli. Takže nepoužívejte žádnou gravitační sílu a snad nám tato série vydrží.
Pozor, aby to nebylo tak jednoduché, tak s bonusovým číslem se ještě bude dále počítat dle následujícího vzorce, aby jsme zjistili neznámou (F).
Vzorec: (F) = (bonusové číslo)-2-1+3
V keši není tužka. Logbook dejte do víčka až dozadu a poté zašroubujte.
Přejeme příjemný lov :)
Doba bronzová 2.část
Co se sídlišť doby popelnicových polí na Kelečsku týče, můžeme na prvním místě uvést Očenáškův nález sídliště z pozdní doby bronzové (slezská fáze lužické kultury) na katastru Komárovic v poloze „Pod buky”, učiněný v červnu 1946. Lokalita se nachází na svahu nad Juhyní, exponovaném k severu, pod silnicí Kelč dvůr Lapač. Nálezce zde prokopal sídlištní jámu s pecí, z nálezových okolností se však již dnes bohužel nedozvíme, zda se skutečně jednalo o pec k vypalování keramiky, jak se domníval J. Očenášek, vyloučit to ovšem nelze. Mimo charakteristické keramiky slezské kultury nalezl též šest keramických závaží. Nálezce si také povšiml nevelké vzdálenosti tohoto sídliště od popelnicového pohřebiště na „Suché hůře”, datovaného do stejného období, a usoudil, že obě lokality zřejmě spolu souvisí. K tomu jen dodáváme, že přibližně stejnou vzdálenost vykazuje i další popelnicové pohřebiště v katastrálním území obce Police v poloze „Na nivkách", jeho přesnější časové zařazení ale není bohužel známo.
Stopy sídliště z doby popelnicových polí byly zjištěny povrchovým průzkumem v roce 2003 jihozápadně od Kelče v již několikrát vzpomínané trati „Pod šibenky". Kromě keramiky, kterou lze datovat do pozdní doby bronzové až starší doby železné, byl nalezen zlomek drobného bronzového předmětu (viz obrazová tabulka), který zřejmě souvisí s osídlením právě v tomto období. Lze důvodně předpokládat, že objevů sídlišť z doby popelnicových polí můžeme v okolí Kelče očekávat v budoucnu podstatně více.
Na Kelečsku sice neznáme žádné hradisko z doby popelnicových polí, avšak jmenovat bychom rozhodně měli nedaleké výšinné sídliště na vrchu Kunovská hůrka (588 m. n. m.) v katastru Kunovic, osídlené již v mladší době bronzové (lužické fázi) a opevněné pak pravděpodobně až ve starší době železné (platěnické fázi), kdy snad mohlo být využíváno jako refugium (útočiště) pro obyvatele nížinných osad při úpatí Hostýnských vrchů. Stopy osídlení z doby popelnicových polí též vykazuje vrch Světíkov (605 m. n. m. ).Obecným horizontem existence hradisek na Moravě je pozdní doba bronzová, tehdy byl mohutnými, dodnes zachovalými valy, kterých později využili i Keltové a Slované, opevněn nositeli slezské kultury vrchol Hostýna a valové opevnění vzniklo i na vrchu, kde dnes stojí hrad Helfštýn.
Z drobných nálezů, které mohou indikovat osídlení doby popelnicových polí, pohřebiště, popi polohu bronzového depotu, je možné vzpomenout ještě dřívější, dnes již nekontrolovatelný nález bronzového náramku, lokalizovaný starší literaturou na vrch „Strážisko” u Zámrsk" nebo nález dvou bronzových sekyrek s tulejí a ouškem, učiněný v okolí Rouského.
Kdy přesně byla ukončena historie téměř tisíciletého lužického osídlení Kelečska, ani jakým způsobem se toto událo, se asi nikdy nedozvíme. Přesto, že Kelečsko, jak jsme již uvedli, patřilo spíše k periferním oblastem lužického osídlení, nepočítáme s možností, že by potomci lužického obyvatelstva mohli přežívat déle do doby laténské (tj. déle než do konce 5. stol. př. n. l.), kdy naše země postupně obsazují skupiny historických Keltů, i když, jak jsme již výše naznačili, pravděpodobnost delšího trváni pozdně halštatské kultury zde byla jistě větší než na tradičních sídelních územích moravských úvalů, které Keltové zabrali jako první.
zdroj: Dějiny města Kelče (autorský kolektiv pod vedením Stanislavy Kovářové a Davida Papajíka)
