♣ PPP = TÉMĚŘ NEKONEČNÁ SÉRIE PETKOVÝCH TRADIČEK ♣
J A N O V K A
JOHANNESRUH
Také si, při svých cestách, všímáte jak je ještě, všude okolo nás, tolik (ne)zajímavých míst kam by se dala umístit keš ? A neříkáte si, alespoň občas, proč tam ještě žádná piksla není ??
Já to tak mívám. Když na takové místo narazím + budu při sobě mít PETku = vznikne další keš z této nekonečné série. . .
. . .ale ne vážně, nebojte se. Těch keší bude maximálně 999. Víc docela určitě ne
A protože série PPP vzniká náhodně tak se, z větší části, jedná o jednoduchou tradičku s velmi krátkým listingem. Současně také, všechny zájemce o odlov PETek z této série, upozorňuji, že se jedná o piksly s omezenou životností. Tzn., že jde převážně o piksly na dožití
Zájemci o odlov série se tak musí, již dopředu, smířit s tím, že jakmile se některá PETka, ze svého umístění, nenávratně "vypaří" umístím místo ní, až na vzácné výjimky, někde jinde, nějakou jinou. . .
Nejvýraznější památkou původní osady Johannesruh je, mimo několika v krajině roztroušených stavení, nedávno opravená kaplička sv. Jana Nepomuckého. V jejím interiéru se nachází socha světce. Venku, vedle dveří, je zajímavě řešená kasička na milodary.
STRUČNÁ HISTORIE OSADY:
Mezi zdejšími lesy a rybníky objevíte několik původních usedlostí upravených převážně k rekreačnímu bydlení. Také zbytek novější zástavby osady Janovka tvoří hlavně rekreační nebo hospodářské objekty.
Janovce, dnes administrativně pričleněné k nedaleké obci Žár, se až do odsunu německého obyvatelstva říkalo Johannesruh. Byla pojmenována podle svého zakladatele - hraběte Johanna Buquoye. Někdy se osadě říkalo i Janovky. To proto. že se skládala celkem ze tří odlehlejších částí. Každou z nich spravovala, jiná obec. Západní část - Janovky II., spadala pod obec Žár. Prostřední část Janovek náležela k Údolí u Nových Hradu a poslední díl náležel pod Štipton. V každém případě byla osada „Janův klid“ určitě pojmenována dost trefně. I dnes je to klidná, poměrně odlehlá a málo navštěvovaná část Novohradska. Ukryta v lesích, kde ji obklopují rybníky Tomáš, Karlův, Kachní, Velebil, Baštovec, Dolní a Horní Karolínský, Havnerův, Velký Langval, Žofínský nebo Hlinitý. Hráze rybníků jsou doslova poseté staletými duby a velkou část rozlohy Janovky tvoří rozlehlé louky.
Výše uvedený hrabě Buquoy (někdy koncem 18. století) nechal rozparcelovat Stixnerovu pastvinu a jednotlivé díly tehdy pronajal zájemcům převážně z českého vnitrozemí. Kolonizaci území podpořil i tím, že všem novým osadníkům daroval k výstavbě domu potřebný materiál k jejich výstavbě. Prvních 11 osadníků začalo osadě říkat, podle původní rozlehlé pastviny, Štyksna, ale později se přece jen více vžilo pojmenování Janovka.
Zdejší zajímavostí je narození dědečka jednoho z prezidentů Rakouské spolkové republiky - Thomase Klestila. Klestilův dědeček byl tesařem, přiženil se do nedalekého Heinrichsu ( v Rakousku ) a měl syna - později tramvajáka ve Vídni. Jeho potomek Thomas se následně stal významným rakouským politikem. Od roku 1978 do roku 1982 byl rakouským vyslancem při OSN a poté, až do roku 1987, velvyslancem v USA. V letech 1992 až 2004 Thomas Klestil zastával úřad rakouského spolkového prezidenta a jako takový, ještě ve svém úřadě, i zemřel. Stalo se to 6. července 2004, pouhé dva dny před koncem jeho druhého funkčního období.
TUTO KEŠ VĚNUJI PAMÁTCE THOMASE KLESTILA
♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣♣
♣ ♣ ♣ K PUBLIKACI ODESLÁNO ♣ 12. 6. 2017 ♣ ♣ ♣