|
Vítejte na dalším pokračování série Alkeho Geo-earth-cache tour. Po nedávné publikaci Skalní brány na Hradčanech jsem nemohl jinak, než pozvat Vás do nedalé jeskyně, známé jako psí kostel. Psí kostel, je členitý pískovcový převis, který přechází do jeskyně. Jedná se o galeriovou chodbu na skalní terase. Krajní body převisu jsou od sebe vzdáleny 35 m a celková délka chodeb je 80 m. Jeskyně se nachází 3,5 km západně od obce Hradčany a 5 km od Mimoně.
Psí kostel - základní informace
Rozlehlá jeskyně v turonských pískovcích jizerského souvrství. Jeskyně se skládá ze dvou částí odlišného charakteru - západnější část tvoří velká místnost se skalními sloupy (někdy ještě dále perforovanými), otevřená okny na tři strany (přístupná od severu), na východě pak tato prostora přechází ve velký, k jihu otevřený převis, propojený se severní stranou skály několika menšími průchody. Celá prostora má od západu k východu zhruba 35 m, celková délka „chodeb“ se udává cca 80 m. Výška prostorů je kolem 2 m.
Jeskyně vznikla kombinací krasových a pseudokrasových procesů (základ dutin vznikl snad ještě v době, kdy zde působily spodní vody; po vyzdvižení pak dílo dokonaly povětrnostní vlivy) na méně odolné vrstvy vápnitého pískovce (přičemž spodnější vrstva je někdy označována i jako písčitý vápenec). Navzdory tvrzení některých badatelů, že jeskyně byly kdysi - snad ve středověku - upraveny člověkem jde pravděpodobně o čistě přírodní útvar. Je jednou z nejvýznamnějších jeskyní v pískovcích u nás.
V jeskyni převládají oblé tvary, mírné obloukovité klenby a sloupy mají tvar přesýpacích hodin. Výška jeskyně se pohybuje mezi 1,4-2,0 m a v převisech dosahuje i přes 3 m. Západní část jeskyně představuje dutinu otevřenou na obě strany hřbítku. Východní část má spíš charakter převisu, ze kterého napříč hřbítkem vycházejí plazivky. Mapa podává jen schematickou představu, protože vedení obrysových čar je v polootevřených plochách subjektivní.
Jeskyně je také známá pod německým názvem Hundskirche, z čehož někdy jazykovou deformací obvyklou v českoněmeckém prostředí vzniká Husův kostel. Psí kostely leží rovněž blízko Velenic a známe je i z jiných oblastí. Slovo "psí" totiž označuje něco špatného, nepotřebného (psí počasí, psota, psí víno) a tak je příležitostně dáváno jeskyním a podobným útvarům. Zmatek však vzniká, když z označení Hundskirche vznikne Huskirche a na něj se zpětně váže vymyšlená pověst o využívání jeskyně českými bratry či jinými Husovými přívrženci. A hovoříme-li o etymologiích, měli bychom uvést, že slovo "peklo" označuje smolu či dehet - je to tedy místo, kde byla sbírána smola či vyráběna kolomaz. Záměna slov "smola" a "peklo" vznikla lidovou představou, že v pekle vaří čert hříšníky v kotli s vařící smolou. Ale to jen tak na okraj a pro zajímavost, abych vysvětlil důvod, proč jeskyně je někdy označována jako Psí kostel a někdy jako Husův kostel.
|
|
Vznik jeskyně
Geneze jeskyně představuje kombinaci krasových a nekrasových procesů. Tvar anastomóz ukazuje na vznik pod úrovní spodních vod - tedy ve freatické zóně. Teprve po výzdvihu území a odhalení anastomóz oběma boky skalního hřbítku dochází k mechanickému větrání a nadložní drolivý pískovec ustupuje nejenom do stran, ale protože je odkryt i zespodu, tak se vydroluje do rozšiřující se jeskyně.
Pro názornost si prohlédněte následujcí schéma vývoje:
Přibližně středem obrázku prochází hranice dvou vrstev. Horní vrstva je tvořena žlutým vápnitým pískovcem s vložkami písčitých vápenců. Spodní vrstva je tvořená červeným písčitým vápencem, který směrem do hloubky přechází do pískovce (A - vsakující se voda prochází písčitým souvrstvím až na bariéru tvořenou červeným písčitým vápencem, který koroduje za vzniku anastomóz; B - eroze okrajů pískovcové plošiny vytvořila hřbítek, jímž prochází síť korozních kanálků - anastomóz. Průsak vody je omezený a nestačí již na další korozi vápnitých poloh. Místo toho je systém otevřen mechanickému zvětrávání a to jak z obou stran hřbítku, tak i zespodu pískovcové vrstvy. Původně spíše krasový jev se mění na pseudokrasový; C - Pokračující mechanická destrukce vytváří mohutný převis s chodbami jeskynního rázu a několka podpůrnými sloupy, kterými ve spodní části procházejí původní korozní spáry).
|
|
 |
|
Krasové a pseudokrasové jeskyně
Z genetického hlediska se rozlišují jeskyně krasové a pseudokrasové.
Krasové jeskyně vznikají kongruentním rozpouštěním hornin, vznikají proto v horninách rozpustných, převážně karbonátových, v ČR zejména ve vápencích a vápnitých dolomitech.
Pseudokrasové jeskyně vznikají převážně procesy mechanickými (zvětráváním, erozí, řícením, sesuvy apod.), které za určitých podmínek postihují všechny typy hornin. Podíl přitom může mít i nekongruentní rozpouštění horniny, např. rozpouštění karbonátového pojiva klastických sedimentů.Oblasti karbonátových hornin postižených krasověním, jsou označována termínem kras, krasová území. Charakteristický je pro ně specifický režim podzemního odvodňování a morfologie, která tento hydrologický vývoj odráží. Voda spolu s geologickou stavbou a vlastnostmi horniny diktuje charakter, průběh a rozsah jeskyní i povrchových krasových jevů. Soubor těchto jevů také vytváří specifické podmínky pro rostlinstvo a živočišstvo krasového ekosystému. Je odlišný od ekosystémů jiných krajin, má vzájemně plně provázané složky povrchové a podzemní a v přírodě má svůj mimořádný význam a postavení. Krasové jevy umožňují otevřenou a rychlou komunikaci mezi povrchem a podzemím, rychlý a intenzívní přenos energie. Stav, vývoj a ochrana krasového povrchu je proto nekompromisní podmínkou pro stav, vývoj a ochranu podzemních systémů a naopak.
Pseudokrasové jeskyně a s nimi související pseudokrasové jevy (morfologicky podobné jevům krasovým) se vyskytují poměrně ojediněle nebo v lokálním seskupení. V ČR jsou výjimkou území, budovaná pískovcovými horninami české křídové pánve a flyšových Karpat, kde se koncentrace jeskyní (převážně slují, vrstevních, puklinových, rozsedlinových či blokových jeskyní a propastí) váže na skalní města kvádrových pískovců, okraje kuest, tektonické rozsedliny či svážná území. Zde lze použít termín pseudokrasová území.
Jeskyně Psí kostel je právě unikátní tím, že se jedná o kombinaci obou způsobů vzniku.
|
|
|
|
Otázky a úkoly:
Pro uznání svého logu splňte následující úkoly a správně a vlastními slovy odpovězte na následující otázky:
1) Vysvětlete vlastními slovy rozdíl mezi krasovými a pseudokrasovými jeskyněmi.
2) O jaký typ jeskyně se zde jedná? O krasovou nebo pseudokrasovou a proč?
3) Spočítejte, kolika vstupy lze do jeskyně vstoupit.
4) Odhadněte, jaká je nejvyšší výška stropu vně jeskyně
5) Úkol: Vytvořte fotografii sebe v místě výchozích souřadnic tak, aby Vás bylo možné jednoznačně identifikovat, nebo své GPS s čitelným nickem a tuto fotografii přiložte ke svému logu.
Vaše odpovědi můžete zasílat přes profil, ale budu raději, když využijete následující formulář:
ON-LINE FORMULÁŘ
Pokud budou Vaše odpovědi špatně - budu Vás kontaktovat. Pokud žádné odpovědi nezašlete, nebo Váš log nebude obsahovat fotografii / fotografie podle zadání - log nebude uznán a bude odstraněn.
|