Slavíček Karel
26.12.1678 - 24.8.1735
jezuita, misionář v Číně, matematik, astronom, hudebník, první český sinolog
Karel Slavíček byl katolický kněz, jezuita, misionář v Číně, matematik, astronom, hudebník a první český sinolog.
Karel Slavíček se narodil v domě U Slunce na jimramovském náměstí v roce 1678. Po studiu na brněnském gymnáziu absolvoval bohosloví a studium na Filosofické fakultě Olomoucké univerzity. Čtyři roky zde zůstal jako pedagog a poté odešel do Prahy, kde se věnoval studiu teologie. Jeho koníčkem se také stala matematika a astronomie. Jako student také sestavil podrobný plán Prahy.
Po studiích působil jako kněz v Jičíně aby se následně stal profesorem matematiky na gymnáziu ve Vratislavi. Roku 1710 byl profesorem hebrejštiny a matematiky na univerzitě v Olomouci, kde dosáhl kromě jiného doktorátu filosofie a složil řádové sliby jezuitského řádu.
Z Olomouce odešel do Brna, kde požádal roku 1714 o vyslání na misijní cestu, na kterou se o rok později vydal, a to nejprve do Lisabonu. Tam se spolu s jezuity bavorským Janem Köglerem a portugalským Ondřejem Pereyrou v březnu 1716 nalodili směrem do Číny, aby se po půlroční plavbě dostali do Macaa. Cestu si krátil studiem čínštiny.
V Číně pak Slavíček strávil zbytek života. Kromě odborných prací z oboru astronomie napsal i pojednání o čínské hudbě. Stal se autorem prvního plánu Pekingu. Pro svou zdatnost v přírodních vědách se stal oblíbencem císaře. Karel Slavíček zemřel v Pekingu 24. srpna 1735 a je pochován pod dodnes zachovalým náhrobkem s čínským nápisem na hřbitově poblíž městského paláce.
Po celou tu dobu udržoval čilý korespondenční styk nejen s rodnou Moravou a Čechami, nýbrž i s řadou předních evropských učenců té doby. Dopisy, které si Slavíček v letech 1723 – 35 vyměnil s různými adresáty, obsahují řadu jeho vědeckých postřehů a námětů, výpočtů, plánků, tabulek, přehledů a polemik, často značného rozsahu, jež mají velkou cenu pro dějiny evropského poznávání čínské vědy, zvláště matematiky a astronomie. Zároveň jsou výmluvným svědectvím o nebývalém zájmu tehdejšího učeného světa o vývoj a stav vědeckého poznání v Číně.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) Které planetě říkáme „večernice“?
1. Saturn
2. Venuše
3. Mars
4. Jupiter
5. Merkur
B) Které planetě říkáme „jitřenka“?
5. Saturn
6. Venuše
7. Mars
8. Jupiter
0. Merkur
C) Slunce se během dne pohybuje po obloze tak, že jeho dráha má tvar oblouku. Nad kterou světovou stranou je v maximální výšce? Pozorujeme z ČR.
1. východ
3. sever
5. západ
7. v nadhlavníku
9. jih
D) Která planeta je největší terestrickou planetou?
2. Venuše
4. Saturn
6. Mars
8. Jupiter
0. Země
Kontrolní součet 17
Výpočet
N 49° 54.(odmocnina C)(B/A)(C+D)
E 014° 48.((C/C)+B)(D-D+D+D+D)(AxA)