Pesta Frantisek
3.3.1905-13.11. 1982
astronom, účetní
František Pešta byl český astronom, popularizátor a zakladatel hvězdárny v Sezimově Ústí. Čestný člen Československé astronomické společnosti a držitel medailí M. Koperníka a J. Keplera.
Již během studia na místním gymnáziu seznamoval spolužáky s noční oblohou a s pozdějším rektorem FAMU A.M. Brousilem pořádali přednášky a besedy po okolních vesnicích. Po maturitě (1924) studoval Pešta jeden rok na Obchodní akademii v Praze. Finanční situace mu neumožnila vysokoškolské studium astronomie, o něž měl velký zájem. Během pobytu v Praze docházel Pešta na večerní astronomické přednášky pořádané Československou astronomickou společností.
Od roku 1927 pracoval Pešta ve finanční správě na Podkarpatské Rusi. Astronomie i zde zůstala jeho velkým koníčkem. V březnu 1928 založil ještě s několika nadšenci Podkarpatskou astronomickou společnost, ale pobyt na druhém konci země přerušila invaze maďarských vojsk na Slovensko a Ukrajinu v roce 1939. A tak po dvanácti letech působení na Podkarpatské Rusi je Pešta evakuován Maďary zpět do Čech.
Jeho novým působištěm se stal Tábor, o němž věděl, že se zde nachází hvězdárna. Její zakladatel profesor Štěpánek pozval Peštu ke spolupráci a po jeho odchodu do penze se Pešta stal vedoucím hvězdárny a pracoval tady až do roku 1959, kdy vedení převzal středoškolský profesor. V roce 1952 byl Pešta přijat za člena České astronomické společnosti.
V lednu 1961 se Pešta stal členem astronomického kroužku v Sezimově Ústí. Přišel sem s nápadem výstavby nové hvězdárny, která by se soustředila především na popularizaci astromomie. Pešta si sezimoústecký kroužek zamiloval natolik, že v roce 1963 nepřijal nabídku táborského výboru, aby se vrátil zpět jako vedoucí na táborskou hvězdárnu.
Pracuji a chci pracovat v Sezimově Ústí, tak aby jméno astronomického kroužku v Sezimově Ústí, který je již znám svou činností v astronomických kroužcích a na hvězdárnách od Chebu až po Humenné.
Hvězdárna Sezimovo Ústí byla otevřena v červnu 1965, v roce Peštových šedesátých narozenin. Kromě popularizační a pozorovatelské činnosti se Pešta velmi zajímal o meteorický déšť u Strkova a Plané nad Lužnicí ze 3. července 1753. Materiály shromažďoval přes 2 roky, a své výsledky publikoval v časopise Národního muzea.
K písmenům A,B,C,D postupně přiřaďte tvrzení, která jsou pravdivá
1. Sirius je nejjasnější hvězdou souhvězdí Velké medvědice
2. Sluneční skvrny jsou chladnější místa na povrchu Slunce
3. Odvrácenou stranu Měsíce můžeme pozorovat v zimě
4. Všechny vnější planety mají alespoň jeden měsíc
5. Planetu Uran objevil v roce 1781 astronom William Herschel
6. Místo na obloze, které je přímo nad naší hlavou, se nazývá zenit
7. Všechny hvězdy nakonec skončí jako černé díry
8. Každá planetka obíhá mezi Marsem a Jupiterem
Kontrolní součet 17
Výpočet
N 49° 54.(B/B)(C-B)(A)
E 014° 48.(C+A)(C-C)(D-C)