V létě roku 1910 došlo k definitivnímu ustanovení spolku Mährisch-Ostrauer Automobilklub. Nový spolek se stal součástí rakouského automobilového svazu a jako cíl své činnosti si vytkl odborné, vědecké a společenské povznesení automobilismu i aeronautiky, pořádání osvětových přednášek a poradenství při nákupu, udržování a opravách automobilů. V neposlední řadě organizoval klub také sportovní akce. Rozlišovaly se motoristické sportovní podniky dvojího druhu. Jednak to byly silniční závody, při nichž se jediným kritériem stávala rychlost, a jednak soutěže, při kterých se komplexně měřila pravidelnost a spolehlivost výkonu stroje za obtížných podmínek.
Oficiální konstituování ostravského autoklubu bylo nezbytným předpokladem pro uskutečnění prvních veřejných automobilových závodů v Moravské Ostravě, které se jely dne 7. srpna 1910. Po tomto úspěšném podniku zorganizoval ostravský autoklub hned v následujícím roce první mezinárodní silniční závody Opava - Moravská Ostrava, které proběhly dne 25. června 1911. Trať dlouhá 20 km vedla po okresní silnici mezi Komárovem a Třebovicemi. Pro ostravské automobilisty se tyto závody staly otázkou prestiže a na jejich přípravě i organizaci si dali hodně záležet - v cílové rovince byla vybudována dřevěná tribuna pro čestné hosty a diváky, byly zřízeny boxy pro časoměřiče a rozhodčí, pamatováno bylo rovněž na nezbytné zázemí pro zástupce tisku. Podél celé trati byl nainstalován vojenský telefon, jehož prostřednictvím dostávali časoměřiči průběžné zprávy. O důležitosti podniku svědčí přítomnost významných hostí, zejména arcivévody Karla Štěpána a slezského zemského prezidenta hraběte Maxe Coudenhove a jeho ženy. Mezi dalšími návštěvníky se tehdy objevili také opavský okresní hejtman Klinger, moravskoostravský okresní hejtman Dr. Viktor von Gschmeidler, zástupci místních úřadů, městských zastupitelstev Moravské Ostravy a Vítkovic a četní představitelé velkoprůmyslu. V konkurenci 23 jezdců se absolutním vítězem stal reprezentant štýrskohradecké továrny Puch Ferdinand Lanner na stroji konstruovaném Ing. Karlem Slevogtem. Trať ujel v rekordním čase 11 minut 44 vteřin, což představuje průměrnou rychlost 102,5 km/hod. Sám konstrukter Slevogt se objevil na startu se svým strojem Apollo a obdiv diváků i novinářů si získal tím, že závod úspěšně absolvoval i navzdory poškozené pneumatice. V kategorii do 1500 ccm zvítězil slavný závodník Alexander Joseph Kolowrat-Krakowský na stroji Laurin & Klement.
Zdroj: Vlastivědné listy 1/2007