Filatelistická keš - III
Na úvodních souřadnicích keš nehledejte, jsou jen naproti poště (kvůli krytí ikon ne přímo na poště). A až keš najdete, tak se ještě musíte dostat dovnitř :-)
Tato keš je reinkarnací číchovské Filatelistické keše, kterážto byla reinkarnací českokrumlovské Filatelistické keše. Obě tyto předchůdkyně byly vlivem mých stěhování archivovány. Stejně jako její předchůdkyně je i tato keš tématická – pouze na poštovní známky a věci spojené s filatelií. Cestovatelé i CWG jsou samozřejmě vítány. Keš je umístěna na soukromém pozemku, jehož majitelé o tom samozřejmě ví. A co víc – keš hlídají, takže každý vandal používající násilí bude dopaden, pomazán lepem na známky a vyválen v peří poštovních holubů.
Dopis s první známkou (foto: autor keše na výstavě Praga 2008)
Historie poštovní známky
Poštovní známka, tak jak ji známe dnes, byla vytvořena ve Velké Británii. První návrhy na známky, které by se lepily na dopis, podal sice už roku 1835 Slovinec Lovrenc Košír (v rámci rakouské monarchie), nebyly však úřady přijaty. Roku 1837 přišel s podobným návrhem James Chalmers ve Velké Británii, ani on však neměl úspěch. Komplexní poštovní reformu však začal prosazovat ve stejné době i Rowland Hill. Své návrhy publikoval v článku Postal Reform: its Importance and Practibility v roce 1837. Přišel s tím, že bude vhodnější, aby za doručení zásilky platil odesílatel a ne příjemce, jak tomu bylo dosud, kdy se také často stávalo, že adresát odmítl převzít zásilku, protože za ni nechtěl platit. Také přišel s návrhem jednotné ceny za dopis. Argumentoval tím, že se tak sníží náklady státní správy. Poštovné již nebude účtováno jako dosud podle vzdálenosti, což vyžadovalo, že každá zásilka měla individuální záznam v účtech Královské pošty. Hillovy návrhy byly nakonec v srpnu roku 1839 schváleny parlamentem a Hlavní poštovní úřad spustil službu (Penny Post) v roce 1840. To vedlo téměř okamžitě i k radikálnímu snížení poštovného a jeho masovému využívání veřejností. Hill byl později jmenován generálním poštmistrem.
Počátkem roku 1840 začala Královská pošta nabízet 2 druhy předplatných obálek, jedna v hodnotě 1 penny a druhá v hodnotě 2 pencí, které navrhl William Mulready. Tyto obálky se však příliš neujaly. Tři měsíce poté, co se objevily předplatní obálky, byla 1. května 1840 dána do prodeje první opravdová poštovní známka v hodnotě 1 penny (1d) černé barvy, známá jako Penny Black. Na známce je podobizna královny Viktorie z profilu. Její první použití bylo zaznamenáno již následující den – 2. května, ačkoliv úřední zahájení jejich platnosti mělo nastat až 6. května. Bezprostředně poté následovalo vydání modré známky v hodnotě 2 pence (2d).
Poštovní známky časem přesáhly své původní poštovní určení. Velký význam u nich začala získávat kromě státně propagačního účelu také jejich estetická hodnota. Staly se též prostředkem k připomínce a uctění významných osobností a událostí a zároveň významným sběratelským artiklem v oboru filatelie, přičemž některé exempláře vzácných známek mohou mít skutečně astronomickou cenu.
(zdroj: wikipedie)
Vynález poštovní známky krásně zapracoval i Terry Pratchett ve své knížce Zasrlaná pošta. Kdo má rád humor, tomu tuto knížku vřele doporučuji.
První československé známky na dopise (foto: autor keše na výstavě Praga 2008)
Československé a české poštovní známky
První československá poštovní známka je nazvaná podle jejího motivu "Hradčany". Známka byla vydaná 18. 12. 1918. Autorem kresby byl jeden z nejuznávanějších malířů té doby Alfons Mucha. První poštovní známky Hradčan byly světle zelené barvy v hodnotě 5 haléřů a červené barvy v hodnotě10 haléřů. Perličkou je, že tato známka má zobrazovat východ slunce nad Hradčany (jako symbol vzniku Československé republiky), přitom jsou však Hradčany zobrazeny tak, že se vlastně jedná o západ slunce.
Naše výroba poštovních známek patří k jedněm z nejlepších ve světě. A to především díky špičkovým autorům návrhů, a díky práci rytců. A hlavně jedním z dalších důvodů je i tradiční na první pohled zastaralý, ale velice kvalitní způsob tisku (přestože ve světě, ale bohužel i u nás, se už ujímá levný ofsetový tisk známek). To je důvod, proč československé známky získávaly řadu mezinárodních ocenění.
Hodnota známek
Čím se obyčejná poštovní známka může stát vzácnou? Je několik možností. Je velmi stará, byla vytištěna na pustém ostrově, zachovalo se pouze několik jejích exemplářů a nebo je vzácná třeba už tím, že je krásná. Některé se zase mohou pochlubit svou historií opředenou nesčetnými legendami, počínaje náhodným nálezem kdesi mezi starým harampádím a konče urozenými tituly jejich vlastníků. V neposlední řadě jsou však i takové známky, kterým k jejich mimořádnosti a vzácnosti dopomohlo pouhé lajdáctví či nepozornost tiskaře. Paradoxem je, že právě takové exempláře patří k největším filatelistickým pokladům, jsou ukládány do pancéřovaných sejfů a když se objeví na některé ze světových aukcí, jejich cena dosahuje závratných výšek. (zdroj Jiří Hladík – stránky Heidelberg)
Nejdražší známka světa (foto: archiv Právo)
Nejdražší známkou světa není známý Modrý Mauritius (jeden z jeho exemplářů byl podle wikipedie v poslední době vydražen "jen" za 1,6 miliónů švýcarských franků), ale švédská tříšilinková žlutooranžová známka z roku 1857. Ta byla v roce 1996 vydražena za 2 875 000 švýcarských franků. V roce 2010 sice změnila majitele, ale ten tají, kolik za ní zaplatil. Odhaduje se však, že to bylo třikrát více než při dražbě v roce 1996. (zdroj: novinky.cz)
Filatelistu často potěší i takové kuriozity, jako vidíte výše na obrázcích. Zde nastal problém kvůli měnové reformě v ČSSR v roce 1953. A tak letecky přepravovaná objemná zásilka byla nedostatečně ofrankována. Doručovací pošta jej proto zatížila neobvykle vysokým doplatným v hodnotě 500,- Kčs. Tři archy doplatních známek tak byly k zadní straně zásilky přicvaknuty sešívačkou (foto: autor keše na výstavě Praga 2008).
K vlastní keši
Jak již psáno v úvodu, keše je monotematická (založená byla hlavně za účelem výměny známek, a tak bylo zvoleno bezpečné místo, kde se můžete vklidu probrat obsahem a navíc místo dostatečně suché, aby známky nebyly zničeny. Prosím vkládejte jen poštovní známky, případně věci spojené s filatelií (kupříkladu lupy, pinzety atp.). Vítány jsou samozřejmě i GC, TB i CWG. Protože jsou známky citlivé na vlhkost, prosím za deště keš nelovte – nebo jen s velikým deštníkem a suchýma rukama! Stejně tak při jakékoliv stopě vlhkosti v keši mi prosím dejte vědět. Budu rovněž vděčný, když při vložení známky do logu napíšete, jakou známku jste přesně vložili.
A jak se ke keši i do keše dá dostat?
Jednoduše. K umístění Vám stačí přečíst si listing. Z něj zjistíte indicie:
ABCD – jsou dány rokem celosvětově prvního návrhu poštovní známky,
EF. GH. IJKL – ty jsou rovny datu prvního použití poštovní známky (formát data je dd. mm. rrrr)
M a N jsou nominální hodnoty prvních vydaných poštovních známek (v pencích)
Keš pak naleznete na souřadnicích (závorky nenásobte):
N 49 ° AI,(M+N)K(H-E-G-K)
E 015° A(F+H),FCD
Umístění je logické, keš má na sobě znak geocachingu, což váhajícímu dodá jistoty. I tvar keše je tématický. K jistotě dopomůže i často přítomný nepřehlédnutelný TB, nebo ten stále přítomný, mnohonásobně větší (kterého si paradoxně leckdo nevšimne – byť je to největší TB široko daleko – jestli se tedy někdo neinspiroval a nepořídil si podobné :-) ).
Kdo nechce parkovat na doporučeném parkovišti, toho prosím, ať parkuje pouze před domem s keší – jeden ze sousedů je na cizí auta trochu citlivý.
Náročnější bude do keše se dostat. K tomu nechť napomohou následující obrázky.
Je to D5, takže, kdo bude škemrat o nápovědu, má smůlu :-)
Vstupní vklad tvoří obsah předchozí Filatelistické keše. Původně jsem chtěl sepsat přesný seznam katalogových čísel přítomných známek (alespoň pro známky ČSR, ČSSR a ČR), ale nakonec jsem neměl sílu, což mi snad odpustíte.
Poděkování za betatest nejtěžšího úkolu si zaslouží kačer, kterého budu jmenovat až poté, co si keš sám odloví – aby nebyl cílem loudilů o nápovědu.