Zaniklá ves Předčín
(někde uváděno Přečín) stávala mezi Solnicí a Domašínem i s mlýnem blízko řeky. Předpokládá se, že ves byla spíše osada. Léta 1386 na svatého Vavřince darovací smlouvou potvrzeno, že ves Předčín se všemi polemi, řekou a se vší svobodou a obcí k městu nahoře dotečnému - Solnici náležiti má. Ještě roku 1771 byl proveden soupis poddaných na solnických gruntech s povinností roboty (týkalo se i Předčína). Dle výměry 6 -29 korců orných rolí u usedlostí stanovena robotní povinnost na 6 dnů v týdnu pěší roboty celoročně – mohlo být nahrazeno potahem s párem volů po dva dny v týdnu. Domkáři a chalupníci s minimální výměrou pozemků povinni jsou dva sáhy palivového dřeva v panském lese bezúplatně postaviti.
Na mapě z roku 1840 již Předčín není zobrazen. Příčinou zániku Předčína mohl být hlad, bída, nemoci, válečné útrapy. Z novější doby se zachovala stížnost solnických na sousedy domašínské neb oni některé pozemky předčínské neprávem sobě osvojili a lesy plundrují.
Keš jsme umístily na přibližný konec této osady – vesnice. Předčín se rozprostíral od keše směrem na Domašín po pravé straně od silnice až k řece. Končil v kopci před Domašínem. Nezachovaly se žádné pozůstatky. Nyní je zde pouze orná půda.