ROK S GEOCACHINGEM
Listopad
Podle gregoriánského kalendáře jedenáctý měsíc v roce. Má 30 dní.
Název je odvozen od padání listí, které je v tuto roční dobu ve středoevropských přírodních podmínkách typické.
V římském kalendáři byl listopad devátým měsícem (proto se jmenuje v jiných jazycíchnovember, podle novem = devět). V roce 153 př. n. l. byly přidány ještě další dva měsíce.
V církevním kalendáři, podle toho, na který den připadá Štědrý den, advent začíná posledníneděli v listopadu nebo první neděli prosince.
7. listopad je 311 den v roce podle gregoriánského kalendáře (312. v přestupném roce). Do konce roku zbývá 54 dní.
Podle keltského kalendáře je dnes den měsíce trnky.
Svátek má dnes:
Saskie
Pranostika: Když se v listopadu hřmívá, úrodný rok nato bývá.
Události 7. listopadu v Česku:
1620 – Polští kozáci v císařských službách vydrancovali Kladno.
1980 – Pražské metro otevřelo úsek Kačerov – Háje.
2000 – obnoven provoz trolejbusů na lince 140 v Brně v úseku Bystrc, Černého - Královo Pole, nádraží.
O keši:
Tato keš je jednou z 366, které vzniknou na Valašsku a blízkém okolí. Jsou určeny všem, kdo ve svém okolí mají odloveny všechny keše a schází jim zaplnit některé políčko v kalendáři. Keše jsou i pro ty, jež by chtěli ve svých statistikách zvýšit počet za sebou jdoucích dní s odlovem.
V rámci série RsG jsem se rozhodla věnovat pár keší osobnostem, po kterých jsou v Bystřici pojmenované ulice.
Antonín Bartoš
1. října 1932 nastoupil základní vojenskou službu k hraničnímu praporu v Trebišově. Na důstojnickou školu se nedostal kvůli špatnému zdravotnímu posudku (jednalo se o mstu vojenského lékaře za vzájemný konflikt). 17. září 1934 byl z armády propuštěn a vrátil se zpět k poště. 24. září 1938 byl povolán v rámci všeobecné mobilizace do armády. Po návratu nejprve nastoupil do poštovního úřadu v Hodoníně a poté v Brně. Byl českoslovenksý voják, člen druhého odboje (velitel výsadku Clay), poválečný poslanec Národního shromáždění za Československou strnau národně socialistickou a pozdější člen protikomunistického odboje.
V exilu
Z obavy před zatčením opustil 10. března 1940 protektorá a přes Slovensko, Maďarsko, Jugoslávii a Sýrii se dostal doFrancie. Zde byl zařazen do tvořícího se československého zahraničního vojska. V jeho řadách se účastnil bojů o Francii. Po porážce byl evakuován do Anglie.
13. července 1940 připlul do Anglie. Zařazen byl ke 2. pěšímu praporu. Od 2. ledna do 15. března 1941 absolvoval školu pro důstojníky pěchoty a následně byl povýšen na svobodníka aspiranta. Na vlastní žádost byl zařazen do výcviku pro úkoly zvláštního určení. V jeho rámci od 21. února do 19. prosince 1942 absolvoval základní sabotážní výcvik, parakurz, kurz průmyslové sabotáže. Dokončovací konspirační kurz absolvoval již v hodnosti desátníka aspiranta. 7. března 1943 byl povýšen na četaře aspiranta. Do 3. června 1943 absolvoval výcvik v civilním zaměstnání mechanika. Od 12. července, již jako velitel výsadku Clay prošel s ostatními jejími členy dvěma spojovacími cvičeními v Londýně a ve Skotsku. Od 11. do 23. října zůstal na vyčkávací stanici, odkud se přesunul do Alžíru. Zde pokračoval ve výcviku.
Po prvním neúspěšném pokusu byl s ostatními příslušníky desantu vysazen 13. dubna 1944 poblíž obce Hostišová. Skupina pod jeho velením prováděla rozsáhlou výzvědnou činnost a zorganizovala síť spolupracovníků v okolí Valašského Meziříčí.
Poté, co se přihlásil na ministerstvo národní obrany, požádal o uvolnění z armády. Od počátku června 1945 se začal za Československou národně socialistickou stranu angažovat v politice. V letech 1945-1946 byl poslancem Prozatimního národního shromáždění a v letech 1946 – 1948 Ústavodárného Národního shromáždění.
3. září 1945 byl postupně povýšen na kapitána pěchoty. V prosinci téhož roku se oženil a v srpnu 1946 se mu narodil syn. 29. ledna 1946 byl povýšen na štábního kapitána a v tom samém roce na majora pěchoty.
Po únoroovém převratu v roce 1948 s rodinou 27. února 1948 překročil hranice a emigroval do Francie (rok na to mu byla vojenská hodnost odňata). Pod velením gen. Moravce se v emigraci do roku 1952 podílel na organizování a vysílání kurýrů do Československa, odkud přinášeli zprávy a převáděli uprchlíky. V listopadu 1952 se s celou rodinou přestěhoval do USA, kde pracoval jako konstruktér.
8. května 1993 byl povýšen do hodnosti generálmajora pěchoty. Na jeho rodném domku byla v roce 2000 odhalena pamětní deska.
1940 – Českolovenská medaile Za chrabrost před nepřítele,
1944 – Pamětní medaile československé armády v zahraničí se štítky Francie a Velká Británie
1944 – Československý válečný kříž 1939
1945 – druhý Československý válečný kříž 1939
1945 – druhá Československá medaile Za chrabrost před nepřítelem
1945 – Československá medaile za zásluhy I. stupně
1947 – třetí Českoslovenksý válečný kříž 1939
Military Cross krále Velké Británie Jiřího VI.