Svoboda Jindřich
13.7.1884 - 12.5.1941
astronom, matematik, pedagog
Prof. PhDr. Jindřich Svoboda byl profesorem základů vyšší matematiky a sférické astronomie na Českém vysokém učení technickém v Praze.
Po maturitě na gymnáziu v Písku pokračoval ve studiu na filosofické fakultě Univerzity Karlovy, kde byl promován roku 1908. Matematiku studoval u profesora Jana Sobotky, teoretickou fyziku u profesora Františka Koláčka. Krátce působil jako pedagog na gymnáziu a záhy se stal asistentem Františka Nušla. Pracoval především na hvězdárně bratří Fričů na Ondřejově. Prací o sférické astronomii se v roce 1911 habilitoval jako docent. V roce 1912 byl jmenován mimořádným profesorem a v roce 1924 řádným profesorem matematiky a astronomie na Českém vysokém učení technickém v Praze. Ve třech funkčních obdobích zastával funkci děkana Vysoké školy speciálních nauk při ČVUT. V akademickém roce 1935–1936 byl rektorem ČVUT.
Zabýval se především studiem komet a meteorických rojů. Na toto téma vypracoval asi čtyřicet prací. Vyslovil hypotézu, že meteorické roje vznikají rozpadem komet. Rovněž se zabýval konstrkukcí astronomických přístrojů. Tyto jeho konstrukce a vynálezy byly odměněny diplomy na mezinárodních výstavách v Paříži v roce 1935 a 1937. Články v denním tisku přispíval k popularizaci astronomie. Mezi jeho žáky patřili například Zdeněk Horák či Vladimír Guth.
Již jako student se angažoval ve vlasteneckém krajinském spolku Prácheň (byl jeho předsedou). Starostou spolku zůstal i poté, co dostudoval. Byl členem i dalších spolků: Jihočeští akademici, Svatobor a Sportovní klub Volyně.
Po okupaci Československa se spolu s manželkou zapojil do odboje. Zabýval se opatřováním falešných dokladů pro stíhané osoby. Dne 6. června 1940 byl spolu se svou manželkou zatčen. Opakované věznění mu podlomilo zdraví a v polovině května 1941 zemřel.
Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následujícího kvízu
A) Která ze čtyř největších přirozených družic Jupiteru kolem něj obíhá nejblíže?
1. Callisto
2. Io
3. Ganymede
4. Europa
5. střídavě Io a Callisto
B) Kolik planet ve Sluneční soustavě má prstenec?
6. jedna
7. dvě
8. tři
9. čtyři
0. pět
C) Která z planet ve Sluneční soustavě rotuje kolem své osy pomaleji než obíhá kolem Slunce?
1. Mars
3. Saturn
5. Venuše
7. Uran
9. žádná
D) Pokud má planeta vlastní atmosféru, pak je velmi pravděpodobné, že se na ní budou v určitých místech projevovat sezónní změny. Jak budou změny výrazné, potom dále závisí především na:
2. sklonu roviny oběžné dráhy planety k ekliptice
4. velikosti dráhy
6. rychlosti rotace planety
8. sklonu rotační osy planety k rovině jejího oběhu
0. velikosti planety a počtu měsíců
Kontrolní součet 24
Výpočet
N 49°53.((AxC)-D-A)(C)(D)'
E 14°44.(C-A)(D/A)(C)'