Skip to content

cas100geo011 - Zdenek Kopal Mystery Cache

Hidden : 10/25/2016
Difficulty:
4 out of 5
Terrain:
2 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

11. keška ze série 100 mysterek věnovaných 100. výročí založení České astronomické společnosti. Další informace k projektu naleznete v listingu úvodní kešky: 100vyrociCAS


 


Kopal Zdeněk

4.4.1914 - 23.6.1993                       

astronom, pedagog

 

Zdeněk Kopal byl český astronom a astrofyzik, který však proslul i v oblasti numerické matematiky, balistiky a aerodynamiky. Jeho nejdůležitější vědecké práce se týkají zákrytových proměnných dvojhvězd a výzkumu Měsíce a terestrických planet. Po dobu celé své vědecké kariéry působil v zahraničí – v USA a ve Velké Británii, avšak srdcem zůstal vlastencem.

Zdeněk Kopal se narodil v Litomyšli v rodině budoucího profesora Univerzity Karlovy, a člena Královské české společnosti nauk a České akademie věd a umění, Josefa Kopala. Po přestěhování do Prahy, se ve věku pouhých 15 let stal členem České astronomické společnosti. Na Štefánikově hvězdárně zahájil svůj výzkum proměnných hvězd a již jako student gymnázia publikoval odborné články v zahraničních časopisech.

Kopal se ještě za studií na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy účastnil sjezdu Mezinárodní astronomické unie (IAU) v Paříži v roce 1935, kde byl okamžitě, na základě svých již publikovaných prací, zvolen za jejího člena. V roce 1937 Kopal na univerzitě promoval a získal prestižní Denisovo stipendium, které mu umožnilo další studia v britském Cambridge. V roce 1938 se s manželkou vydal na stipendijní pobyt na Harvardovu observatoř v americkém Cambridge. Na lodi jej však zastihla zpráva o mnichovské dohodě, a tak se rozhodl setrvat v USA.

Od roku 1948 Kopal vedl nově ustanovenou komisi pro fotometrické dvojhvězdy při Mezinárodní astronomické unii (IAU). V roce 1951 přijal Kopal nabídku prof. Finlay Freundlicha vést nově zřízenou katedru astronomie na univerzitě v Manchesteru. Roku 1958 navázal Kopal spolupráci s NASA při výzkumu Měsíce, který probíhal při přípravě pilotovaných letů na měsíční povrch. Kopalův příspěvek k mapování Měsíce a přípravě misí Apollo byl tak významný, že po skončení programu Apollo dostal prof. Kopal darem měsíční prach, který vysypal na hrobě Julese Verna v Amiensu.

V roce 1967 navštívil prof. Kopal Prahu u příležitosti XIII. sjezdu Mezinárodní astronomické unie (IAU) (mimo jiné zde v katedrále svatého Víta provdal svou dceru Zdeňku) a zúčastnil se slavnostního zprovoznění dvoumetrového dalekohledu v astronomické observatoři Ondřejov, o jehož výstavbu se zasazoval. Po sovětské invazi v roce 1968 se mu však dveře do vlasti uzavřely. V roce 1981 odešel formálně do důchodu a po sametové revoluci opět navštěvoval rodnou zemi.


Ke každému písmenu vyberte správnou hodnotu dle následující úlohy.


Compton Gamma Ray Observatory (zkráceně CGRO) byla observatoř, která na oběžné dráze Země ve výšce 450 kilometrů pořizovala snímky nejenergičtějších procesů ve vesmíru. Observatoř vynesl do výše 450 kilometrů v roce 1991 při letu STS-37 americký raketoplán Atlantis. Jeho umístění mimo zemskou atmosféru mu umožňovalo pořizovat a lokalizovat polohu bodových zdrojů gama záření s přesností na zlomky stupně. V roce 2000 NASA rozhodla o řízeném zániku observatoře v zemské atmosféře.

CGRO zaregistrovala středně silný gama záblesk (5 MeV) trvající právě jednu sekundu ze směru, ve kterém se nacházela vzdálená aktivní galaxie. Pokud by měl gama záblesk svůj původ v této galaxii, umožnila by znalost její vzdálenosti od nás vypočítat celkový vyzářený výkon při záblesku. Galaxie má z pozemních spektroskopických pozorování změřený červený posuv (hodnotu Hubbleovy konstanty najdete v literatuře). z=0,15


A)        Určete vzdálenost aktivní galaxie.

1.      125 378 000 km

2.      56 487 000 světelných let

3.      4 156 337 891 km

4.      625 Mpc

5.      714 444 světelných století


B)        Vypočtěte celkovou energii vzplanutí (předpokládejte jeho izotropnost a skutečnost, že uvedené množství energie odpovídá záření dopadajícímu od tohoto zdroje na 1m2 mimo atmosféru Země, vliv mezihvězdného a mezigalaktického prostředí zanedbejte).

6.      5 789 555 600 000 000 000 000 000 GW

7.      3 740 000 000 000 000 000 000 000 000 000 GJ

8.      3 740 000 000 000 000 000 000 000 000 TW

9.      7 480 000 000 000 000 000 MN

0.      9 457 122 445 789 000 000 000 000 TJ


Kontrolní součet 11


Výpočet:

N 49°53.(B-A/2)(((BxB)-(AxA))/(B-A)-B)((2xA)-B)'

E 14°44.(AxB-BxA)((Bx(A/2)-(B+A/2))((2xA)+((2xA)-B))'


 

Additional Hints (Decrypt)

xegrpxbib yvmngxb

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)