Továrna v Podolí
Nejvýznamnějším podnikem v historii města byla mechanická tkalcovna založená bělskými měšťany v roce 1870 na místě mlýna Holoubkov pod názvem ,, Společenská továrna na sukna a vlněné látky ´´. Provoz byl zahájen o dva roky později. Kromě vyspělé strojové výroby se zde v menší míře uplatnila i rukodělná práce na osmi ručních stavech. Již po několika měsících se však ukázalo, že zkušenosti členů představenstva nabyté při vedení živností, nestačí na řízení nesrovnatelně většího podniku a po šesti letech byl prodán mimoňskému továrníkovi Antonínu Schiketanzovi. Ani jemu se však nepodařilo výrobu obnovit. Opuštený areál zachránil Noe Stross, který podnik v roce 1883 zakoupil. Znalý dobových trendů a požadavků, okamžitě zavedl výrobu laciných tkanin z česané příze, které rychle nalezly odbyt. Díky růstu poptávky mohla brzy firma zaměstnat na 500 dělníků. V roce 1902 byla vytvořena akciová společnost, kde měla rodina Strossova nadále výraznou převahu a firma stále nesla svůj původní název. Během první světové války těžil podnik z dodávek pro armádu a počet dělníků se zvýšil na téměř 1200. Na konci války však poptávka po vlněném zboží značně poklesla a výroba se téměř zastavila. Teprve díky finančním prostředkům nových spoluvlastníků v roce 1925 byl podnik opět v plném provozu. Ekomická krize v 30. letech však způsobila definitivní zastavení výroby již v roce 1932. Od roku 1940 byl opuštěný areál využíván jako sklad wehrmachtu, později sem byla přenesena část výroby zhotovování malých tanků ( vyrobeno bylo ale pouze 6 kusů ) a tankových pásů. V roce 1945 byla v objektu zřízena autodílna a výrobna okružních pil a hřídelí pro továrnu Jawa pod názvem ,, Kovoprůmysl 555 ´´ ( 555=5.5.1945). V letech 1946 - 47 zde byly montovány zemědělské stroje a vozidla pro akci UNRRA, koncem roku 1947 pak byla továrna připojena k N.P. Stavostroj a vyráběly se zde stavební stroje ( míchačky betonu ). V letech 1957 - 62 byl závod z části zrekonstruován, vznikla nová výrobní a montážní hala, bylo vybudováno závodní zdravotnické středisko. V roce 1963 se stal závod Stavostroje, spadající dosud pod podnikové ředitelství v Novém Městě nad Metují, přímým závodem Přerovských strojíren a již o rok později byl začleněn do AZNP v Mladé Boleslavi. Výroba stavebních strojů byla převedena do jiných závodů a postupně byla zahajována výroba elektroinstalace a výlisků pro podvozek a karoserii osobních vozů. Po roce 1989 se závod osamostatnil od boleslavského AZNP a vznikl státní podnik AZ Bělá, který měl za úkol přiravit firmu na privatizaci. To se stalo v roce 1993 kdy závod nejprve zakoupila americká firma Packard Electric, jenže ta si následně postavila vlastní závod v České Lípě a lisovací část firmy pod Bezdězem si v roce 1994 zakoupila německá firma Blaimer International. Ta zde působila v původním výrobním programu do roku 1998, kdy došlo k jejímu odkoupení další zahraniční firmou Wagon Automotive, která zde provozovala své aktivity do roku 2008, ale nakonec v rámci celosvětových ekonomických přesunů odešla ,, do konkursu ´´. Přesto si bělská firma zachovala životaschopnost, takže v roce 2009 přešla do rukou italské firmy Metalmeccanica Tiberina, která je součástí skupiny Metalmeccanica.