Jedná se prevážně o nahodile zakládané keše k oněm místům. Čechy jsou jimi posety celkem obstojně a jim tato série patří. Nejdříve se zaměřím na střední/jižní čechy (Benešovsko, Milevsko ,Táborsko, Sedlčansko, Příbramsko...), kde se vyskytuji nejčastěji. Postupem času se bude série rozšiřovat i do jiných oblastí.
Ne ke všem objektům se dají dohledat patřičné informace, ale budu se snažit co nejvíce zjistit :)
motto
Kříž jako výrazný a významný grafický tvar má nezastupitelnou funkci v symbolice člověka od pradávna. Jeho předobraz je vidět ve tvaru cest, jejich křižovatek, které provázeli člověka od počátku věku...
-------------------------------------------------------------------------------------------------------
-- Chotětice --
K tomuto objektu budou doplneny informace.
Chotětice:
První zpráva o Chotěticích pochází z r. 1378, kdy se připomínají Přibík a Kuneš Balek, předkové vladyckého rodu Sloupů z Chotětic. Tvrz se však uvádí až kolem r. 1510, kdy ji prodal Matouš Blanický z Blanice Mikuláši Hlaváčovi z Vojenic, od něhož ji koupil r. 1519 Mikuláš Hodějovský z Hodějova. Po něm zdědil Chotětice jeho syn Smil († 1567), jehož nástupcem se stal syn Bernard, který posléze držel rozsáhlý pozemkový majetek (zejména Tloskov a Milevsko). Jeho dědici se stali synové Přech a Jan. V r. 1599 koupil Chotětice Štěpán Jiří ze Šternberka, který je připojil ke Smilkovu. Od r. 1612 byly Chotětice spojeny s talmberskou Prčicí, r. 1704 je koupil Kryštof Karel Voračický z Paběnic a připojil znovu ke Smilkovu. Tehdy se tvrz připomíná naposledy. Podle místní tradice stávala chotětická tvrz na severovýchodním okraji vsi na vyvýšenině nad dvěma rybníčky. Po jejím zrušení tu byl postaven statek čp. 2, jehož sklep snad pochází ještě z tvrze. ( Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl IV. Svoboda, Praha 1958, str. 112)
Vladykové z Chotětic měli v erbu psa věžníka. V roce 1554 se připomíná Anežka Hodějovská z Nemyšle na Chotěticích. Vyznání Pavla, člověka pana Smila Hodějovského z Hodějova, původem téhož pana Smila podlí práva téhož pana Smila, práva útrpného Anno 1545…
It. pobral sem železa kováři chotětickému z výhně a prodával sem je, i prodal Vosádkovi z Vosádku - věděl, že jsou kradené v Vozlicích za 11 gl … It. vyloudil jsem kuchařku panu Smilovi, a ona vzala z tvrze kožíšek, čepici a rukávce a to jest s vědomím mým prodala za 12 gl … A nočně sem s ní tvrz otevřel a ušel. It. vzal jsem dvě ovci s Šlechtou s špižírny a donesli sme k Řezníčkovi do Jankova. It. bral sem pánu svému žito i jiné obilí. Žito i s plevami nosil sem k Lososovi; a on věděl, že jest kradené. It., co sem slepic pokradl, nosil sem je krčmářce Rybnikářce a tam sme je jedli. It. z vězení páně Smilova, s kabátu dobyl sem se sám. It. sekeru kladní ukradenou prodal sem Vosádkovi, kosy, babky, rašpli. It. nohavice, které sem vzal kováři v Chotěticích, ty sem prodal v Poradkově Zvíkovskej. It. Mikuláš rybnikář, kterýž strž zadělával, koupil ode mne kabát kradený. A jest nyní podruhem ve Stráži.
V roce 1405 se uvádí Kuneš Balek z Chotětic na tvrzi ve Šlapánově (1402) a jeho synovci Kryštof, Beneš, Jan, Přibík a Otík. Starý Kuneš prve uvedeného roku ustanovoval faráře sám, po šesti nedělích ještě s Kryštofem a Janem. Později zdědil Šlapánov panoš Beneš a sám ustanovoval faráře r. 1413 a 1414 (lib conf. V.,100.). Potomci prve uvedených majitelů Šlapánova psali se "Sloupové z Chotětic na Šlapánově". Prvního z tohoto rodu známe Jana Sloupa z Chotětic, který stav se přívržencem Jiřího z Poděbrad, opověděl nepřátelství Oldřichovi z Rožmberka dne 23. května 1450. Dědiny (pole) tohoto Jana Sloupa prohlásil král Jiří r. 1463 jako "královské odúmrtí" a daroval je nejvyššímu purkrabímu Zdeňkovi ze Šternberka. Ten postoupil je za dvě léta tehdejším majitelům Šlapánova Janovi Sloupovi z Chotětic a Oldřichovi z Malovic. Majitelka Neustupova, Eva Kaplířová ze Slavkova, prodala Oldřichovec r. 1589 Bernardovi Hodějovskému z Hodějova na Chotěticích.
(D.D. 16 f, 140 a Sedláčkovy "Hrady a zámky", XV.), Č. Habart: Sedlčansko, Sedlecko a Voticko, IV. díl, str. 608, 751