Poslední vodojemová keška je asi nejhezčím z nich. Pokaždé kdež jdu okolo si stavbu železničního vodojemu se zalíbením prohlížím. Dílo našich předků se vymyká obvyklému betonu a je hezkým, byť maličkým příkladem industriální architektury přelomu 19. a 20. století. Při pozornějším prohlédnutí lze vidět vnitřní cisterny a rozvody vody, která napájela nejen párovky na kolejišti, ale zásobovala celé depo.
Bohužel i o tomto díle nelze zjistit téměř nic, pamětníci již nejsou mezi námi. Takže, pokud by někdo z Vás měl jakoukoli informaci k tomuto vodojemu, opravdu rád ji uvítám a podělím se s ostatními kačery.