Valšov, od svého vzniku, nebyl izolovanou obcí, jeho osou procházela významná obchodní cesta, ale teprve s „věkem páry“ se stal významnou železniční stanicí.
Železniční trať Olomouc-Krnov-Opava (Jindřichov ve Slezsku a Glucholazy), nazvaná Moravsko-slezská centrální dráha (řečená „Centrálka“) byla ministerstvem obchodu svěřena k realizaci r. 1868 Severní dráze
císaře Františka. Autorem stavebního návrhu, rovněž vedoucím stavby, byl vrchní inspektor Vilém Ast, stavbu prováděla renomovaná firma bratří Kleinů ze Sobotína, a finanční transakce řídila banka Union. Stavba začala 22. listopadu 1870, a již 1.10.1872 byl zahájen provoz na trati Olomouc- Krnov – Jindřichov ve Slez.
Od 1. listopadu se jezdilo i do Opavy. Všechny práce na dráze byly ukončeny před termínem. Trasa má pět tunelů, převýšení trati dosahuje až 200 metrů, a bylo nutno vybudovat přes 400 mostů. Od začátku projekt počítal s vedlejšími tratěmi Valšov – Rýmařov (otevřena r. 1878) a Milotice – Vrbno p.P. (otevřena r. 1880). Krátká trať do oblasti Hrubého Jeseníku, Bruntál- Malá Morávka, byla postavena a otevřena 31.5.1901.
„Centrálka“, procházející šestikolejovým nádražím Valšov (tehdy bylo největším mezi Olomoucí a Krnovem) byla nejen stavbou vysoké technické náročnosti a kvality, ale nabízí v údolí Bystřice i nádherné pohledy na přírodní scenérie.
Patnáctikilometrová železniční odbočka Valšov – Rýmařov byla postavena před 129 lety, roku 1878, a valšovské nádraží se stalo železniční křižovatkou. Rýmařovská odbočka má nyní zastávky Valšov (některé spoje zajíždějí až do Bruntálu), Břidličná-lesy, Břidličná, Břidličná – zastávka, Velká Štáhle, Jamartice a Rýmařov.
V době svého vzniku měla odbočka nesporně oprávnění, sloužící prosperujícímu průmyslu, těžbě dřeva a nerostů. Již v druhé pol. 16. stol.rozvinuli hutní výrobu a důlní činnost janovičtí páni, Hoffmannové z Grünbüchlu, přišli z rakouského Korutanska. Začal se rozvíjet papírenský průmysl a roku 1747 založil hrabě Ferdinand B. Harrach u Rýmařova významnou plátenickou manufakturu.
Stroje se staly mohutným impulsem, zejména pro rozvoj textilního průmyslu. Počátkem 19. stol. založil továrnu na zpracování lněného a bavlněného zboží G. Springer, po něm Krisch a bratří Rückerové. Harrachovské manufaktuře ve 40. letech 19. stol. začal konkurovat, již zmíněný, Hoffmann. Průmysl se začal rozvíjet i v dalších obcích Rýmařovska, např. strojírenská továrna E. Löhnert ve Velké Štáhli, také nové podniky v Ryžovišti, Horním Městě a Břidličné, v Dolní Moravici, Janovicích, Staré Vsi, Malé Štáhli, Karlově atd. 1862 byl v Rýmařově založen první hedvábnický podnik. Firma A. Flemich, založená 1872, exportovala i do zahraničí církevní brokáty.
Rýmařovská železniční odbočka měla být prodloužena z Rýmařova až do Staré Vsi a Žďárského Potoku pro dopravu dřeva. Také se uvažovalo o vybudování elektrické trakce, která by spojovala Rýmařov s Dlouhou Loučkou, Uničovem, Mohelnicí, Moravskou Třebovou a Svitavami. To však pro nedostatek finančních zdrojů nebylo uskutečněno. Tristním zásahem do průmyslového rozvoje Rýmařovska byl odsun Němců, a následující rozsáhlé rušení podniků za komunistické éry.
Valšovská železniční křižovatka prožila největší dopravní frekvenci po roce 1951, při výstavbě závodů Kovohutě Břidličná (dnes AL – invest) a rýmařovského podniku Rudných dolů Jeseník na výstavbu rodinných domů. Na tovární vlečku Kovohutí bylo přistavováno měsíčně až 500 vagonů. Dnes již AL – invest dostává po železnici převážně jen zásilky polotovarů z ciziny, ostatní dopravu, i pro rýmařovský podnik, zajišťují především kamiony znečisťující ovzduší a ničící předimenzované silniční spojení.
Nyní se na rýmařovské odbočce převážně jen ozývá nostalgické troubení motorového vozu řady 810, rozsah a pestré složení průmyslu Rýmařovska, je již jen zapomínanou vzpomínkou.
Zdroje: www.obecvalsov.cz
Ke keši:
Keš je umístěna poblíž nádraží, takže prosím dbejte na větší neviditelnost. Není nutné vstupovat do kolejiště!