Chrám sv. Bartoloměje v Kolíně
(zdroj: www.historickasidla.cz)
Arciděkanský chrám sv. Bartoloměje v Kolíně je jednou z nejvýznamnějších stavebních památek Čech, neboť se jedná o architektonicky ojedinělou stavbu, která nemá v našem prostředí analogii. Je dokladem významu a bohatství královského města Kolína, které si mohlo dovolit finančně podporovat takto nákladný projekt. Navíc je dokladem zájmu českých panovníků o město Kolín, neboť zakladatelem a prvním stavebníkem chrámu byl král Přemysl Otakar II. a vlastní stavbu provedla přemyslovská královská dvorská huť, která plně vycházela ze soudobých saských, duryňských a severofrancouzských vzorů. Druhým stavebníkem chrámu byl král a římský císař Karel IV. a vlastní stavbu projektoval a vedl nejvýznamnější královský stavitel Petr Parléř.
(zdroj: www.stredovek.com)
Exteriér chrámu
Hlavní západní průčelí si z větší části uchovalo raně gotickou podobu z druhé poloviny 13. století a vrcholí dvojicí velmi subtilních osmibokých věží, které jsou se svou výškou 66 metrů hlavní dominantou města. V ose chrámu se v horní části nachází sdružené okno, tvořené dvojicí úzkých okének zakončených hrotitou jeptiškou, pod ním je velké kruhové okno (rozeta) a ve spodní části pak původní hlavní vstupní portál, jehož kdysi velmi bohatá kamenosochařská výzdoba (postavy, baldachýny, stříšky, věžičky atd.) byla těžce poškozena požáry v letech 1349 a 1796. Vstupní portál je vysoký 6 metrů a široký 1,9 metru a původně byl ukryt ve zděné předsíni, zbořené po požáru v roce 1796; její základy byly objeveny v roce 1965 a vyznačeny v dlažbě pískovcovými deskami. Severní strana se otevírá do Brandlovy ulice a tvoří ji dvě zcela odlišné části. Vpravo je raně gotická část z lomového zdiva s pěti opěrnými pilíři a vlevo Parléřův vysoký chór z tesaných pískovcových kvádrů. Severní stěnu raně gotické části prolamují dva vstupní portály. Západnější portál původně zdobil raně gotický tympanon z doby kolem roku 1270, který byl v roce 1908 vyjmut a přenesen do Lapidária Národního muzea v Praze, a v roce 1909 nahrazen současnou kopií od sochaře Zdeňka Zálešáka. Dveře tohoto portálu jsou opatřeny kováním s klepadlem z 15. století. Stěna je prolomena řadou hrotitých a jedním kruhovým oknem, mezi nimiž je zavěšen obraz Bolestného Krista. Na tuto část navazuje Parléřův vysoký chór, jehož spodní část tvoří masivní blok sakristie s chrámovou pokladnicí v patře a navazujících chórových kaplí, obíhajících presbytář. Nad nimi se klene složitý opěrný systém s rozpěrnými oblouky a fiálami, podpírající horní část chóru, členěnou osmi velkými okmy s kružbou. Pozoruhodným detailem je prolamovaná kružbová koruna, která je osazena na vrcholu lucerny točitého schodiště na jižní straně vysokého chóru. Navazující jižní strana raně gotické části je proporčně shodná se severní stranou, pouze mezi první a druhý opěrák od západu je vložena tzv. Kokovská kaple, postavená také z neomítnutého lomového zdiva.
(zdroj: www.kolin.cz)
Interiér chrámu
Chrámové trojlodí si v interiéru zachovalo původní podobu z druhé pol. 13. století. Vnitřní prostor je rozdělen čtyřmi pásy pilířů, na nichž spočívá křížová žebrová klenba s mohutnými hranolovými pasy. Klenební žebra vyrůstají z původních konzol, zdobených rostlinnými a figurálními motivy, jejichž reliefní výzdoba je zcela unikátní a v českém prostředí naprosto ojedinělá. Hlavice jedné z přípor jihovýchodního pilíře nese pozoruhodný reliéf s motivem tzv. „Judensau“ (představuje tři Židy, kteří sají mléko z prasete – dehonestace Židů a současně kritika obžerství), který není u raně gotické architektury v České republice nikde známý. Na protilehlé řadě sloupů je na severozápadním pilíři hlavice s motivem vzájemně propletených draků (mimo jiné znak Kolína) a dvou hybridů (ptáci s vousatou lidskou hlavou krytou kápí), zřejmě harpyje, oba výjevy ve středověké symbolice představující zlo. Pozornost si zaslouží také dva svorníky bočních kleneb v křížení, ozdobené reliéfy tří ryb se společnou hlavou a tří zajíců se společnýma ušima (tato symbolika není dnes přesně známá, může odkazovat na svatou Trojici nebo symbolizujících Krista a Pannu Marii vítězící nad žádostivostí). V jižní stěně se hrotitým obloukem do lodi otevírá tzv. Kokovská kaple (zasvěcená Panně Marii), jejíž název upomíná na patrona Valentina Kokovského, kolínského primátora na konci 17. století. Kaple je sklenuta žebrovou klenbou na figurální konzoly. Východní část trojlodí přerušuje nepravá příčná loď se zachovanými výběhy klenby někdejšího raně gotického presbytáře, za kterou se trojlodí otevírá do Parléřova vysokého chóru. Spojovací oblouk do severní boční lodi a oblouk do zbořeného presbytáře pokrývají ornamentální nástěnné malby z druhé poloviny 13. století. V západní části trojlodí je vestavěná raně gotická hudební kruchta ze 3. čtvrtiny 13. století s původním klenutím podkruchtí.
(zdroj: www.bartolomej-kolin.cz)
Zvonice
Roku 1504 ji postavil mistr Bartoš, a to pro dva zvony, které předtím narušovaly svým pohybem stabilitu severní věže kostela. Původně zvonici zakončovala jehlancová střecha zakončená věžičkou. Roku 1724 na ni byla osazena barokní makovice s věžičkou. Z iniciativy děkana Antonína Formandla byl roku 1728 ze severní věže do nejvyššího podlaží zvonice přenesen středověký orloj. V roce 1796 byl orloj bohužel zničen požárem, spolu se zvony i krovy. Koncem 18. století byla zvonice obehnána ochozem a opatřena nízkou bání, jež vrcholí osmibokou lucernou. Dnešní podoba je dílem přestavby vedené Josefem Mockerem. Díky rekvizicím při první i druhé světové válce se ze soupravy šesti zvonů ulitých v pražské dílně mistra Jana Václava Kühnera žádný nedochoval. V současnosti se ve věži nacházejí tyto zvony: renesanční „Kohoutek“ (1610), pocházející údajně z kolínského popraviště, „Bartoloměj“ a „Jan Pavel“ zhotovené roku 2000 dílnou Rudolfa Pernera v Pasově. Tři další „Jan Křtitel“, „Prokop“ a „Florian“ jsou zatím umístěny v Mlynářské kapli. Výčet zvonů završují „Václav“ (1562) a „Sanktusník“ (1730), provizorně přenesené z kostela svatého Víta na kolínském Zálabí. Klenutá místnost ve zvýšeném přízemí sloužila ve 2. polovině 19. století coby první kolínská veřejná knihovna, založená děkanem Janem Svobodou. Nejvyšší poschodí věže skrývá místnost, sloužící dříve jako byt městského hlásného.
(zdroj: www.turistika.cz)
Kostnice
Stavebníkem kolínské kostnice, která sousedí v těsné blízkosti kostelního chóru, je děkan Antonín Formandl. Stavba (podle návrhu nám dnes neznámého architekta) byla roku 1733 postavena s využitím zdiva, pocházejícího z raně gotické nárožní bašty. Má podobu čtyřboké centrální kaple se čtyřmi půlválcovými apsidami, s půdorysem inspirovaným, v duchu barokního historismu, románskou architekturou. Střední prostor kaple je uzavřen klenbou se čtyřmi otvory. Těmi je možný průhled na horní záklopový strop, na němž je vymalován archanděl Gabriel, kterak svolává zemřelé k poslednímu soudu. Kosti, vyplňující apsidy, pocházejí ze zrušených hrobů bývalého svatobartolomějského hřbitova. Pod jejich klenbami nalézají se symboly pomíjivé pozemské slávy — patriarchální a papežský kříž, biskupská berla, papežská tiára, meč a vladařské žezlo s jablkem. Interiér zdobící oltář svatého Kříže, má po svých stranách plastiky Ignáce Rohrbacha, zpodobňující Pannu Marii a svatého Jana Evangelistu. Čtyři obelisky v koutech kaple byly postaveny z kostí, které sem byly převezeny roku 1850 ze hřbitova u kostela svatého Jana Křtitele na Kutnohorském předměstí, a to díky iniciativě děkana Jana Svobody. Jeho strýc František Pštros nechal v následujícím roce v Praze sestavit kostlivce s kosou, který byl umístěn vpravo od vchodu, vedle něhož jsou do omítky vyryta jména vojáků s letopočtem 1757, coby vzpomínka na sedmiletou válku. Mramorová deska, osazená na vnějším průčelí, vlevo od vstupu, uvádí jména zemřelých při morové epidemii v roce 1680 — děkana Vavřince Marka Guigniho a členů kolínského konventu kapucínů. Před kostnicí stojí po stranách portálu raně barokní plastiky svatého Vojtěcha a svatého Prokopa, které byly původně osazeny na průčelí kostela svatého Víta na Zálabí.
(zdroj: www.cestyapamatky.cz)
Chrám sv. Bartoloměje je pro turisty přístupný od dubna do října , prohlídka je možná pouze s průvodcem (vstupenky se prodávají v muzeu) v (9:00), 10:00, 11:00, 13:00, 14:00, 15:00 a 16:00 hodin. Od listopadu do března je prohlídka možná pouze pro skupiny deseti a více osob objednané nejméně jeden týden před návštěvou. Vstupné 40 Kč, studenti a důchodci 20 Kč.
Ke keši:
Je to klasická filmovka. Místo je často dosti frekventované, tak prosím dejte pozor na okolní mudly. Když budete mít štěstí a přijedete ve správnou chvíli, tak zastavíte přímo u kešky. Pro odloveni nemusíte rozebírat žádnou zídku ani nic podobného, doporučuji použit hint. Krabičku nezastrkávejte moc daleko, mohla by zapadnout. Vemte si s sebou vlastní tužku.
To už je ode mne vše, snad se vám listing i samotné umístění krabičky bude líbit. Pokud ano můžete mě za to odměnit hezkým logem nebo FP. Za oboje budu moc rád. Budeme také rádi za jakékoli vaše fotky z lovu, které přiložíte k logu. Veškeré připomínky či dotazy mi pište přes profil. Podklady pro listing jsem čerpal zde a něco i tady.
