Zevlův mlýn před rekonstrukcí Zevlův mlýn po rekonstrukci
Kdy byl mlýn přesně postaven nevíme. Dle doložených písemností stál zde již ve 14. století. August Sedláček uvádí ve svém díle Hrady a zámky č. III., že tento mlýn dříve zvaný Bártlovský se nachází na pomezí rakouském pod panským rybníkem „Forstweiger“ od dob nám neznámých. Nyní objekt i strojní zařízení prochází renovacemi a v brzy zde bude muzeum s provozuschopnou technologií.
Stav mlýnské technologie:
Je zachováno kompletní umělecké složení mlýna ve stavu, ve kterém bylo po 2. světové válce. V mlýnici jsou patrné stopy přestavby z obyčejného složení na umělecké. Mlýnice se nyní renovuje.
Pohon:
Dřevěná hřídel od vodního kola prochází hřídelovým otvorem do spodního prostoru mlýna - podkolí. Je osazena dřevěným palečním kolem, jehož palce zapadají do litinového pastorku na předlohové hřídeli. Na této hřídeli je čelní paleční kolo, které roztáčí pastorek a celou hlavní transmisi uloženou v kluzných ložiskách Sellersova systému na cihelných patkách. Další rozvodová transmise je na ložiskových věšácích v 1. patře mlýna u stropu, taktéž kluzného uložení. V podkolí mlýna je též realizován pohon kamenných mlecích složení přes pravoúhlý, polozkřížený řemenový převod a rolny. Loupačka a dynamo jsou hnány od hlavní transmise ještě přes malé předlohové transmise v archaickém kluzném uložení.
Strojní zařízení:
Podkolí:
- savka na čištění krupic i krupiček s aspiratérem (typ přímým osazením) a filtrem typu autokap z 1.čtvrtiny 20. stol.
- paty kapsových dopravníků (původně z počátku 20. stol., výroby řemeslné), kamenný šrotovník
1. patro:
- válcová mlecí stolice firmy Julius Škrlandt - České Budějovice, vyrobená mezi léty 1908 - 1910
- válcová mlecí stolice firmy Julius Škrlandt - České Budějovice, vyrobená cca roku 1919
- kamenné mlecí složení obyčejné od výrobce Josef Foissner - Weitra (cca z počátku 20. stol.)
- kamenné mlecí složení francouzké či umělé od výrobce Josef Foissner - Weitra (cca z počátku 20. stol.)
- pytlovací lávky - řemeslně zhotovené
- průchodová loupačka systému Komárek z konce 20. let 20. stol. s filtrem typu autokap
- šrotový hranolový vysévač -- hranolový předvysévač z počátku 20. stol., výroby řemeslné
- koukolník - trieur z 1. čtvrtiny 20. stol.
Hranolový vysévač před renovací Hranolový vysévač po renovaci
Podstřeší:
- 2x velký moučný (i krupičný) hranolový vysévač z počátku 20. stol., výroby řemeslné
- hranolový předvysévač z počátku 20. stol., výroby řemeslné
- čistící hranolový vysévač z počátku 20. stol., výroby řemeslné
- šnekové dopravníky
- hlavy kapsových dopravníků (původně z počátku 20. stol., výroby řemeslné)
- malé kapsové dopravníky (původně z počátku 20. stol., výroby řemeslné)
Veškeré strojní zařízení v tomto mlýně je považováno za vzácně dochované, některé stroje můžeme zařadit jako unikátní. Část strojního zařízení zrestauroval David Veverka v letech 2014 - 2015
Popis cesty vody ke mlýnu:
Z rybníka vedl k mlýnu 200m dlouhý náhon, který navazoval na kamenný žlab a dřevěné vantroky. V roce 2013 byl náhon obnoven, avšak převážná část náhonu vede potrubím v zemi. Kamenný žlab zůstal zachován a dřevěné vantroky udělány znovu. Vantroky se nedochovaly.
Vodní motory:
Vodní kolo na vrchní vodu - výrobce: Jos. Prokop a synové, Pardubice (a názvy firmy následující). Dříve mlýn pohánělo několik kol, pak jen jedno kolo na vrchní vodu o diametru 4800 mm. To bylo obnoveno v roce 2013.
Osa vodního kola, Martin Šnajdr, 2012 Vodní kolo, prům. 4 m, Martin Šnajdr, 2012
(Zdroj: http://vodnimlyny.cz/mlyny/mlyn/1836-zevluv-mestsky-bartlovsky-mlyn)
Pro první tři nálezce je v keši připravené malé překvapení.