„Telefon změnil dějiny komunikace“
Tuto větu údajně pronesl Alexander Graham Bell 10. března 1876 do telefonu, když zavolal svému spolupracovníku Watsonovi do vedlejší místnosti. Tento americký vynálezce, průmyslník a pedagog se narodil 3. března 1847 ve skotském Edinburghu jako Skot. Zemřel 2. srpna 1922 v Novém Skotsku jako Američan. V Londýně studoval medicínu a věnoval se pokusům v akustice. Málokdo tuší, že Bella inspirovaly k vynálezu telefonu určité rodinné situace, jimiž byl obklopen. Jeho otec Alexander Melville Bell byl učitelem dětí s vadami sluchu, jeho matka Elisa Grace Bellová byla téměř hluchá. V roce 1871 se Bellovi vystěhovali přes Kanadu do Bostonu, kde se Alexander Graham Bell v roce 1873 stal profesorem na Bostonské univerzitě. Nejdříve jako učitel hluchoněmých, později fyziologie. Po svém geniálním technickém „majstrštyku“ založil Bell 9. července 1877 Bell Telephone Company, první telefonní společnost na světě. Za svůj život však také založil několik organizací na pomoc sluchově postiženým.
Bellův telefon původně neměl být telefonem, ale harmonickým telegrafem, což je telegraf, který umí přenést několik zpráv najednou. Poprvé začal Graham Bell uvažovat o přenosu zvukových vln elektřinou o dovolené roku 1874. Je to trochu morbidní historka. Na zmíněné dovolené si totiž Bell sestrojil ušní fonograf z ucha mrtvého muže a stébla sena. Vynálezce přišel na to, že při mluvě do ucha stéblo přenášelo zvukové vlny. To byla velmi důležitá inspirace. Dne 2. června 1875 zaznamenal Bell přenos zvuku mezi dvěma píšťalami, přičemž každá byla v jiné místnosti. Tehdy také zjistil, že zvuk podobný hlasu se přenáší i po přerušení proudu. Proud byl totiž následně generován slabým magnetickým polem.
V září téhož roku začíná Bell psát podklady pro podání patentové přihlášky. Bylo mu pouhých 29 let, když 15. února 1876 podal patent na vynález telefonu a předběhl o dvě hodiny Elishu Graye. Bell obdržel patent 7. března 1876, ale tehdy jeho přístroj ještě nepracoval. O tři dny později však ano. Pak pronesl Alexander Graham Bell onu už zmíněnou větu k panu Watsonovi. V témže roce 25. června na stoleté výstavě ve Philadelphii představil Bell svůj vynález světu. Telefon zde byl hlavním exponátem. Až v roce 1884 se však uskutečnil první dálkový telefonní hovor z Bostonu do New Yorku.
A jak to bylo u nás?
Telefon, přístroj, který si v roce 1876 nechal patentovat Američan skotského původu Alexander Bell, propojil lidi napříč kontinenty a zkrátil vzdálenost mezi nimi. Pouhý rok po světové premiéře byl tento převratný vynález prezentován v Praze. První telefonní linky byly u nás zavedeny v roce 1881.
Průkopníkem telefonie v Čechách se stal podnikatel Richard Hartmann, který v dubnu 1881 nechal zavést telefonní linku mezi svým dolem v Ledvicích a nádražím v Duchcově. Jen o měsíc později si pražský cukrovarník Bedřich Frey opatřil kilometr dlouhé telefonní vedení z bytu do kanceláře své vysočanské firmy.
- 10. dubna 1881 byl v Praze uskutečněn první telefonní hovor a to ze správní budovy hnědouhelného dolu Richarda Hartmanna do 2 km vzdáleného nádraží v Duchcově.
- Říjen 1881 – historicky první koncese na telefonní služby v Čechách, kterou získala společnost Palacký a spol. (syn historika Františka Palackého - Jan a jeho společníci).
- 11. srpen 1882 - zprovozněna první veřejná telefonní ústředna v Praze (síť měla 11 účastníků).
- Rok 1884 - Palackého podnikatelství převedlo telefonní koncesi na londýnskou společnost Telephone Construction and Maintenance Company Limited, která v té době již měla koncesi pro Plzeň a Liberec. Po dalších čtyřech letech získala koncesi společnost Telephone Company of Austria.
- Rok 1888 - uskutečněn první meziměstský hovor a to z Ústí nad Labem do Teplic.
- Rok 1892 – bylo rozhodnuto o zestátnění telefonních služeb a vznikl c. k. Poštovní a telegrafní úřad. Když v roce 1893 převzala telefonní ústředny v Praze, Brně a Plzni Státní správa telegrafní, měla pražská ústředna už 1 051 stanic.
- Rok 1894 – telefon spojil Prahu s centrem mocnářství Vídní. Na evropskou telefonní síť byla Praha připojena od roku 1896 po rozšíření meziměstské ústředny.
- Rok 1911 – V Praze se objevují první telefonní budky
-
Podle internetového deníku Mobil.cz stál v roce 1896 tříminutový hovor tolik, co litr vína, dva metráky uhlí nebo metr látky. Dostupnějším se telefonování stalo až poté, co se v pražských ulicích objevily první telefonní budky v roce 1911.
Nástup mobilních sítí
- 1991 - Eurotel spustil první mobilní síť a nabízel první radiotelefony.
- 1994 – V Česku využívá mobilní služby asi 27 500 lidí.
- Červenec 1996 – Eurotel spouští mobilní síť GSM.
- Září 1996 – radiomobil zahajuje provoz GSM sítě Paegas, Česko tak má druhého mobilního operátora.
- Konec roku 1996 – Eurotel má již 168 000 zákazníků, Paegas 35 000.
- Listopad 1997 – představena první předplacená karta (Paegas Twist).
- Rok 2000 – počet aktivních SIM karet poprvé překročil počet pevných telefonních linek.
- Březen 2000 – na český trh vstupuje třetí mobilní operátor (Oskar).
- I. Q 2001 – Eurotel a následně i Paegas překročily hranici 2 milionů zákazníků.
- Září 2004 – počet SIM karet v Česku překročil hranici 10 miliónů.
- Rok 2014 – naše staré známé telefonní budky jsou povinné v obcích do 2000 obyvatel, pokud v obci není dostatečný mobilní signál.
- Rok 2016 – telefonní budky musí být v obcích do 1500 obyvatel.
- Rok 2017 – telefonní budky musí být v obcích s méně než 1000 obyvatel…
Zdroj: svetvedy.cz, dotyk.cz, wikipedia.org
Ke keši samotné…
Keš je ukryta na poměrně frekventovaném místě, dbejte prosím zvýšené pozornosti a snažte se o co největší nenápadnost před všudypřítomnými mudly.
Do logbooku, prosím, nedávejte žádná razítka ani samolepky a respektujte pravidlo,
jeden řádek=leden log
Chovejte se ke keši, prosím, ohleduplně, ať nám vydrží, pokud možno, co nejdéle.
POZOR – v keši není tužka!!!
Hezkou zábavu při hledání!