Mystery cache - Lidské tělo
První poznatky o stavbě svého těla získával člověk – jistě nechtěně, při zranění a jeho ošetřování. Provádění pitev, které byly vždy základním zdrojem poznatků o stavbě lidského těla, bylo v historii vždy závislé na společenské a kulturní úrovni dané společnosti:
Starověk připustil pitvu zvířecích a v některých kulturních obdobích i lidských těl. Řečtí filozofové, přirodovědci a lékaři – Aristoteles
(384 – 332 př.n.l) a Galenos (129 – 200 n.l.) buď sami pitvali nebo měli základní anatomické vědomosti získané léčením poranění. Středověk nepřinesl studiu anatomie podstatný pokrok. Katolická církev zakázala pitvy lidských těl a při překročení zákazu následoval v podstatě trest smrti. Až ve vrcholném období evropského středověku (14. – 15. století) byly na některých univerzitách (Itálie, Nizozemí) pitvy výjimečně povolovány. 
Teprve novověk znamenal pokrok v poznání stavby lidského těla. Zakladatel vědecké anatomie Adreas Vesalius (1514 – 1564) kriticky prověřil starověké anatomické poznatky a na základě vlastních pitevních zkušeností sepsal první skutečně vědeckou anatomii lidského těla. V českých zemích provedl v roce 1600 první veřejnou a podrobněji popsanou pitvu Jan Jesenský (Johanes Jessenius 1566 – 1621) lékař, profesor a rektor Univerzity Karlovy.
Znalosti stavby lidského těla zaznamenaly v posledních stoletích, ale zejména v minulých padesáti letech zcela mimořádný rozvoj. Přispěly k němu zásadní objevy vědců i lékařů z praxe, vědeckých týmu vybavených moderní lékařskou, výpočetní a informační technikou, ale i nebývalé množství poznatků z příbuzných vědeckých oborů.
V 19. a ve 20. Století nastala doslova expanze nových anatomických poznatků. Využívání možnosti světelného a později elektronového mikroskopu, objev rentgenových paprsků a mnoha dalších zobrazovacích metod značně rozšířily znalosti o stavbě a funkční anatomii lidského těla. Nyní umožňují podrobnou analýzu orgánů a tkání na živém těle zejména počítačová tomografie a magnetická rezonance.
K úspěšnému vyluštění souřadnic budete muset odpovědět na 12 následujících otázek, týkající se lidského těla. Odpověď na první otázku naleznete v článku výše, na ty ostatní už Vám však musí stačit vlastní vědomosti, knihovna, či internet.
Z úvodního článku již víme, že studium lidského těla trvalo a stálé trvá několik staletí a procházelo celou řadou etap, procesů a zkoumání. Nejinak tomu bylo i v českých zemích. Víte, kdo právě zde posunul hranici zkoumání lidského těla?
Kdo v roce 1600 provedl první veřejnou a podrobněji popsanou pitvu v českých zemích?
- Jan Evangelista Purkyně A = 1
- Jiří Procháska A = 2
- Jan Jesenský A = 3
- Ivan Dylevský A = 4
Buňka. Základní stavební i funkční jednotka všech živých organismů. Stejně jako má naše tělo celou spoustu orgánů, vykonávající všemožné funkce, má i buňka své orgány (organely), které zajišťují všechny potřebné procesy. A právě název jedné takové organely, která má za úkol finální dotváření bílkovin potřebujete znát.
V jaké buněčně organele dochází k dotváření proteinů a jejich následném transportu?
- Endoplazmatické retikulum B = 4
- Golgiho komplex B = 0
- Mitochondrie B = 6
- Centriol B = 2
Aby naše tělo bylo schopné pohybu a aby vlastně vůbec drželo pohromadě, je zapotřebí naší pohybové soustavy. Kostra dospělého člověka se skládá zpravidla z 207 kostí. Nicméně toto číslo je poměrně individuální a závisí například na dědičných predispozicích, ale především na věku. Další otázka se týká kostry zápěstí.
Kolik drobných kůstek celkem tvoří kostru zápěstí (carpus)?
- 4 C = 1
- 6 C = 2
- 8 C = 3
- 10 C = 4
Aby naše tělo fungovalo, potřebuje další složku. Krev. Krev má mnoho funkcí: Rozvod tepla po těle, rozvod živin po těle, účastní se na látkovém řízení transportem hormonů, vitaminů a dalších důležitých látek a v neposlední řadě rozvod kyslíku z plic do tkání a oxidu uhličitého z tkání. Kyslík získáváme z vdechnutého vzduchu. Jaký je však další osud vdechnutého kyslíku po té, co se dostane do našeho těla?
Kyslík se v hemoglobinu váže na:
- Železo (Fe) D = 9
- Draslík (K) D = 8
- Dusík (N) D = 7
- Sodík (Na) D = 6
Srdce. Pozoruhodný orgán, který začne pracovat ještě před tím, než se narodíme a pracuje po celý náš život. Do srdce se nám dostává odkysličená krev z těla, která putuje do plic, kde se okysličí, poté putuje zpět do srdce, kde je opět vypuzena do velkého krevního oběhu. Srdce se dělí na levou a pravou předsíň a na levou a pravou komoru. Tyto oddíly propojují srdeční chlopně.
Levou síni s levou komorou srdeční spojuje:
- Kapsovitá chlopeň E = 30
- Trojcípá chlopeň E = 20
- Poloměsíčitá chlopeň E = 10
- Dvojcípá chlopeň E = 0
O důležitém kyslíku již padla řeč. Asi víte, že naše ovzduší obsahuje kyslík z 21%. Kolik procent kyslíku však obsahuje vzduch, který z našeho těla vydechujeme?
Ve vydechovaném vzduchu je cca:
- 16% kyslíku F = 7
- 1% kyslíku F = 9
- 5-6% kyslíku F = 1
- 21% kyslíku F = 4
Každý stroj ke své práci potřebuje energii. Stejně tak lidské tělo. Energii pro tělo dodáváme pomocí živin. Soustava, která potravu zpracovává se nazývá trávicí soustava. Trávicí soustava začíná v dutině ústní. Zdravý dospělý člověk má 32 zubů. Vzpomenete si, kolik zubů jste však měli ve Vašem dětském věku?
Úplný dětský chrup tvoří:
- 18 zubů G = 1
- 22 zubů G = 9
- 19 zubů G = 7
- 20 zubů G = 5
Další soustavou, o které ještě nepadla řeč je soustava vylučovací. Ta zajišťuje vylučování odpadních látek z těla. Vylučovací soustava zpracovává vodu a vylučuje z těla moč, která právě tyto odpadní látky obsahuje. Aby však tělo hospodařilo s vodou šetrně a nedocházelo k zbytečným ztrátám, vyrábí si tělo důležitý hormon, který toho zajišťuje.
Který z těchto hormonů působí proti nadměrnému vylučování moči (vody)?
- Somatropin H = 0
- Antidiuretický hormon H = 9
- Aldosteron H = 6
- Adrenalin H = 5
Důležitost pohlavního systému snad netřeba vysvětlovat. Produktem pohlavního systému muže jsou spermie. Spermie můžeme přirovnat k buňkám našeho těla. A jako každá buňka, tak i spermie potřebují výživu.
Jak se nazývají buňky, které vyživují a chrání spermatické buňky ve varleti?
- Purkyňovy buňky I = 0
- Leydigovy buňky I = 1
- Sertoliho buňky I = 2
- Schwannovy buňky I = 3
A nyní k možná nejsložitější soustavě našeho těla. Nervové soustavě. Ta se skládá z velké řady částí. Zaměřme se na tu nejznámější – mozek. Mozek se dělí na dvě hemisféry a ty pokrývá mozková kůra. V mozkové kůře máme rozmístěné tzv. korové analyzátory. Mozková kůra je tak rozčleněna do řady oblastí, které zabezpečují svými analyzátory různé řídící funkce – motorický analyzátor, sluchový analyzátor, čichový analyzátor, zrakový analyzátor,...
Korový zrakový analyzátor pokrývá kůru:
- Týlního laloku J = 3
- Čelního laloku J = 6
- Spánkového laloku J = 9
- Temenního laloku J = 12
O tom, že krev mimo jiné transportuje hormony po našem těle už víme. Hormony jsou produkovány tzv. endokrinními žlázami – hypotalamus, nadledviny, varlata a mnoho dalších. Hormonů je obrovské množství a každý slouží k něčemu jinému. Jeden z hormonů například v případě potřeby zvyšuje tvorbu tepla v našem těle.
Tvorbu tepla v organismu zvyšuje:
- Kalcitocin K = 8
- Melatonin K = 5
- Hormony štítné žlázy K = 0
- Parathormon K = 2
A jsme u poslední otázky. Tu věnujeme jednomu z našich receptorů – zrakovému ústrojí. Stěnu oka tvoří tři obaly: zevní bělima, střední cévnatka a vnitřní vrstva sítnice s receptory. Receptory na stěně sítnice rozdělujeme na čípky a tyčinky. Jedny z těchto receptorů zajišťují vnímání světla a druhé zajišťují vnímání barevného vidění.
Tyčinky, jakožto receptory vnitřní vrstvy oka, uložené na sítnici slouží pro vnímání:
- Světla L = 2
- Barevného vidění L = 8
Hotovo? V tom případě je na čase si dopřát alespoň krátkou výpravu za Vaší odměnou, kterou Vaše tělo nepochybně ocení:
N 50° B (A+L). DHF
E 14° C (E+J). GKI
