TĚLOCVIČNÁ JEDNOTA SOKOL Volyně
Z historie
28. květen 1893. Dr. Jiří Burghauser - Několik slov z "prahistorie" Sokola volyňského: "Hrdě můžeme se hlásiti k tomu, že již v r. 1869 poprvé se ustavila sokolská jednota v městě našem. Bližší data tohoto ustavení se nelze toho času určiti pro naprostý nedostatek dokladů a pramenů o tom. (Podle posledního neověřeného zjištění byla jednota založena 16. září 1869. - pozn. red.) Tak vzpomínám, že nepotvrzeným mi zůstalo vyprávění samotného br. starosty Fialy o tom, že sám Tyrš prý také navštívil neznámého data Volyni, že byl ubytován v Záhořovském domě pod radnicí a že druhého dne šiky sokolské podnikly odtud výlet na Helfenburk. Br. Fiala jako hoch prý sám tehdy doprovázel vzácné ty hosty kus cesty po litochovské silnici." Bohužel tak jako i jinde sokolská jednota ve Volyni přestala na nějaký čas pracovat a rozplynula se v jednotě hasičské. V r. 1890 se ale objevila snaha znovu obnovit její činnost. Přípravný výbor se sešel 25. července 1890, ustavující valná hromada se konala však až 18. ledna 1891. Sokolové vyvíjeli pestrou činnost. Pořídili si sokolské kroje, do hostinců dodávali časopis "Sokol", při jednotě byl zřízen pěvecký odbor, veřejná knihovna. Jednota také podporovala místní ochotnický divadelní spolek "Bozděch".
Kromě pravidelného cvičení pořádali výlety, veřejná cvičení, jezdili na soutěže a na slety. V r. 1899 se ve Volyni konal župní slet, prostná členů a dorostu sestavovali cvičitelé jednoty. Cvičilo se sice v pronajímaných sálech či venku na pronajatých pozemcích, ale členů stále přibývalo. Jednota se stala součástí župy Jeronýmovy - jejím sídlem měla být právě Volyně, ovšem členové výboru tento návrh nepřijali pro "odvislé povolání zvolených a churavost náčelníkovu". Do činnosti zasáhla 1. světová válka. Bratři odešli na frontu, členové jednoty podporovali sbírkami peněz a věcnými dary ty, kteří to potřebovali. Největší rozmach zaznamenala jednota, stejně jako mnohé jiné, v meziválečném období - sokolové cvičili, jezdili cvičit a pomáhat do jiných jednot, zpívali, hráli divadlo, jezdili na výlety, nacvičovali na slety, účastnili se různých závodů, pořádali Šibřinky, besídky.
V r. 1924 půjčila naše jednota na stavbu Tyršova domu v Praze 25.000 Kč. Významným rokem v naší historii se stal r. 1919, kdy došlo ke koupi pozemku pro sokolovnu od velkostatku kapituly svatovítské. Byl ustaven stavební odbor a pořádány sbírky. Jednota uvažovala o pořízení vlastní tělocvičny již od r. 1892 - již tehdy od studujících z města dostala prvý dar na její stavbu, a to 10 zlatých. Dne 15. listopadu 1927 bylo rozhodnuto o stavbě sokolovny a 21. července 1929 došlo k jejímu slavnostnímu otevření.
Další válečná léta byla těžká - cvičení zakázáno, budova zapečetěna a dána k dispozici nemocnici. Ve válečných bojích, stejně tak jako ve válce 1. světové, padlo několik bratří. V květnu 1945 však Sokol znovu ožívá - archiv byl sice nenávratně ztracen (jeho střípky se nacházejí v archivu ve Strakonicích), ale dohledával se inventář, členové připravovali sokolovnu na cvičení. Jednota sílila jak počtem členů, tak množstvím pořádaných akcí. Konaly se tělocvičné akademie, probíhaly přednášky, jednota se zúčastňovala podniků pořádaných městem, nacvičovalo se na slet, pořádaly se akademie, zápasy v odbíjené, štafetový běh, lehkoatletické závody, přespolní běh, lyžařské závody, výlety, maškarní plesy, mikulášský večer, divadelní a loutková představení, táboráky, atd. atd. Na dlouho posledním sletem, kterého se nejen naši sokolové mohli zúčastnit, byl XI. všesokoský slet v Praze v r. 1948. Naposledy volyňský Sokol začal pracovat hned po "Sametové revoluci". Dne 26. dubna 1990 se sešlo devět bývalých členů a obnovili činnost jednoty. Opět nebyla sokolovna naše, nebyla členská základna... Starosti s navracením majetku byly nakonec vyřešeny a znovu se opakovalo: vyklidit, uklidit, vymalovat, umýt, napastovat, přibít, vytřít, nastěhovat... Do čisté a hlavně naší sokolovny jsme nastoupili všichni s vírou, že už je to opravdu naposledy a natrvalo.
Ze současnosti
V současné době se počet členů jednoty pohybuje okolo 260 až 290 členů, kteří cvičí pod vedením 20 školených cvičitelek, cvičitelů a vedoucích oddílů. Cvičení probíhá v postupně rekonstruované sokolovně ve třech sálech - velkém, malém a sále stolního tenisu.
V odboru všestrannosti pracují oddíly Rodiče a děti + Předškolní děti, Mladší žactvo, Starší žactvo - míčové hry, Žactvo - sportovní gymnastika, Žactvo - turistika, Žákyně - aerobik, Ženy - aerobik a bodystyling, Ženy FIT v každém věku, Ženy - zdravotní cvičení, Muži FIT v každém věku, Muži - sálová kopaná, Muži a ženy - míčové hry. V odboru sportu pracují oddíly Stolní tenis - muži a žactvo,
Volejbal - ženy. Odbor všestrannosti jednoty pořádá každoročně Novoroční turnaj ve vybíjené, Setkání seniorek,
Májový sportovní minimaraton, Sokolský Atletcup (v r. 2016 proběhl 1. ročník), Dětský den, Závěrečnou hodinu oddílů, červnový Cyklovýlet, letní dětský tábor, podzimní turistický výlet na Šumavu, Memoriál B. Šupčíka ve šplhu, Tělocvičnou akademii, Vánoční besídku pro dětské cvičence. Pravidelně se také zúčastňuje přeborů v sokolské všestrannosti, seriálu běžeckých závodů Run Tour v Č. Budějovicích, sokolských setkání a sletů, v r. 2015 poprvé Gymnaestrády.
Oddíl Stolního tenisu se každoročně zapojuje do Regionálního přeboru Strakonicka, pořádá otevřený Župní přebor ve stolním tenise, Vánoční turnaj oddílu a nepravidelně další turnaje. Oddíl Volejbal - ženy úspěšně hraje Okresní přebor ve volejbale žen.Jednota se také zapojila do akce Noc sokoloven, Sokolské dny apod.
Děkuji sestře Olze Holoubkové za podklady pro listing a pomoc při jeho utváření.
Keš není na výchozích souřadnicích, drž se hintu.Cashew is not at the default coordinates, stick to the hint.
Tato keš je součástí série *100 sokolských keší republice*,
kterou zakládá Česká obec sokolská prostřednictvím svých žup a jednot.
Série vzniká ke stému výročí založení republiky v roce 2018.