Budyne nad Ohri
Starobyle mestecko Budyne nad Ohri se nachazi mezi pamatnou horou Rip a zriceninou Hazmburk. Tato vyznamna poloha predurcovala trasu "Zlate cesty", ktera vedla z Prahy na Teplice a dale do dnesni SRN. Podle Kosmovy kroniky byl na teto obchodni ceste vystaven dreveny hrad v blizkosti reky Ohre na ochranu brodu pres reku. Tyto udalosti se datuji do doby ceskych knizat, tedy do 9. stol. n. l. Mesto ma turistum co nabidnout. Je zde mnoho kulturnich a historickych pamatek. Prave kvuli historickym zajimavostem byla Budyne vyhlasena Mestskou pamatkovou zonou. Za zminku stoji i kostel sv. Vaclava v centru na namesti. Kazdorocne se zde porada festivalove leto, tradicni budynska pout a na zacatku srpna folkovy a country festival Budynsky poutnik. Pokud se budete chtit dozvedet vice o tomto zajimavem mestecku, kliknete na jejich webove stranky Budyne nad Ohri.
Vodni hrad Budyne nad Ohri
Puvodne dreveny hrad prestavel pocatkem 13. stoleti kral Premysl Otakar I. do gotickeho slohu. Jan Lucembursky prodal budynsky Vodni hrad Zajicum z Hazmburka. Za jejich vlady na Budyni doznal hrad i cele panstvi nejvetsiho rozvoje. Zajic zastaval tehdy vyznamnou funkci dvorskeho sudiho. Mohl si tedy dovolit postavit pozdne goticky hrad s mohutnymi hradbami a vodnim prikopem. Ve druhe polovine 16. stoleti byl prestaven na renesancni zamek. Tehdejsi majitel Jan Zbynek Zajic z Hazmburka se vsak prestavbou natolik zadluzil, ze ho musel roku 1613 prodat rodine Sternberku. Jednalo o pravidelnou ctyrkridlou dvoupatrovou budovu s uzavrenym nadvorim, obehnanou hradbou. Novym vlastnikem se stal Adam ze Sternberka, ktery sloucil budynske a libochovicke panstvi, coz znamenalo upadek zamku. Od roku 1676 patrilo panstvi Gundakarovi z Dietrichsteina a doslo k baroknim upravam – sneseni strech. Zamek si prosel tezkymi casy sedmilete a tricetilete valky, navic tu vznikly dva pozary v letech 1783 a 1787. Na chatrajicim zamku sidlil hejtman a urednici. Ke zboreni vychodniho a jizniho kridla se pristoupilo v roce 1823, padla i velka vez. Poslednim slechtickym majitelem se stala rodina Herbersteinu, kteri provedli zasadni rekonstrukci v letech 1900 - 1913. Zamek zastresili, pristaveli nadvorni arkyre a schodiste. V roce 1946 se stal Vodni hrad majetkem mesta Budyne nad Ohri. V letech 1975 - 1988 probehla rekonstrukce hradu do soucasne podoby. Obnova okolnich hradeb byla zahajena v devadesatych letech 20. stoleti. Po uplatnenem restitucnim naroku rodinou Herbersteinu byl Vodni hrad dne 27. 9. 1994 soudem definitivne priznan do vlastnictvi mesta. Je chranen jako kulturni pamatka Ceske republiky. Drive ctvercovy dvorec byl ve sve historii nekolikrat velice vyrazne poskozen a to nejen z duvodu nepratelskych vojenskych najezdu na Budyni. K prvnimu vaznemu poskozeni doslo roku 1551, kdy vybuchl sklad strelneho prachu, dalsi pri dobyvani a obkliceni Sasy v roce 1631, naposledy pri oblehani usedlosti Prusy roku 1759.
Hrad a soucasnost
Ve dvacatych letech 20. stoleti bylo zalozeno v byvale konirne hradu Jandovo muzeum, ktere bylo postaveno hlavne z daru cestovatelu a soukromych sbirek obyvatel zijicich v okoli Budyne.Toto muzeum citalo bezmala 4000 exponatu, mezi kterymi byly i velice zajimave predmety. Pozornost si zcela jiste zaslouzila vycpanina krokodyla, ktery byl dovezen na pocatku 16. stoleti z Egypta z cesty pana Zajice z Hazmburka. Dale mohli navstevnici obdivovat sbirku vzacnych knih, ktere zustaly z knihovny slechtickych rodu. Za zminku take stoji zakladaci listina mesta Budyne nad Ohri, datovana do 13. stoleti. Pred rekonstrukci v roce 1975 bylo toto muzeum uzavreno a prestehovano do depozitu. Aktivitou mestskeho uradu a Nadace - Historicke a kulturni dedictvi regionu mesta Budyne nad Ohri se podarilo v roce 1997 otevrit Jandovo muzeum pri Okresim vlastnivednem muzeu v Litomericich s ponekud zmenenou expozici. Vedle puvodne vystavovanych predmetu se zde objevila zajimava ukazka alchymisticke dilny a laboratore, ve ktere je mozno shlednout mnoho pristroju a zarizeni, ktere byly v alchymii pouzivany. Laborator i dilna jsou umisteny v autentickych prostorach, kde se v dobe Rudolfa II. alchymie provozovala. Toto nejslavnejsi obdobi vlady rodu Zajicu z Hazmburka skoncilo az uplnym majetkovym upadkem tohoto rodu a je velice pravdepodobne, ze k tomu doslo prave pestovanim alchymie. Cela prohlidka muzea je zaramovana do krasneho gotickeho prostredi hradu a je zakoncena ve Zlatem sale. Navstevnici se zde mohou seznamit s dobovymi malbami ze 16. stoleti, s vyjevy priblizujicimi zivot na Vodnim hrade. Krome zminovane alchymisticke dilny je mozne shlednout sbirku strelnych zbrani, trofeji z poznavacich cest byvalych majitelu hradu, mucici nastroje mistniho kata (vcetne ceniku jeho ukonu), i archeologicke vykopavky z obdobi tri tisice let pr. n. l. Vodni hrad je obklopen mohutnymi hradbami se strilnami a pulkruhovymi bastami se zbytky hranolove veze. Na severu hradu je umisteno zajimave lapidarium. Pri ceste z namesti na Vodni hrad minete nejprve dve sochy a ocitnete se ve vstupni brane s klenbou. Drive tu staval padaci most.
Povest o vynalezu zlata na Vodnim hradu Zdi budynskeho hradu jsou prosaknuty mnoha zajimavostmi. V dobach 16. století, za Jana Zbynka Zajice z Hazmburku, zde byla proslula alchymisticka dilna. V ni pusobil i jeden z nejvyznamnejsich ceskych alchymistu Bavor mladsi Rodovsky z Hustiran, který pry umel pomocí utajeneho postupu ziskat zlato. Jeho schopnosti si velice cenil i samotny cisar Rudolf II., znamy mecenas ceske alchymie. Pan Jan Zbynek Zajic z Hazmburku zemrel roku 1610, aniz by po sobe zanechal nejaky majetek. Vsechno sve jmeni vlozil do badani svych alchymistu. Pry takto utratil vice penez nez jiz zmineny Rudolf II. Povesti o nem vsak tvrdi neco zcela opacneho... Zlato, zlato, konecne zlato....", ozvalo se z dilny kratce po nedelnim poledni, "... objevil jsem zlato...", ozyvalo se vzrusenym hlasem po celem hrade. Zakratko se jiz na budynskem hrade konala velkolepa hostina na pocest vyznamneho objevu. Hostiny se ucastnil i sam pan Zajic z Hazmburku. Ten nechal ihned ze ziskaneho zlata ulit nekolik zlatych soch. Vznikly poklad nechal ukryt v tezko pristupnem podzemi budynskeho hradu. Pote nechal pan z Hazmburku umistit sochu alchymisty tak, aby mohla svym bedlivym pohledem strezit ukryty poklad. Socha z piskovce, velka necely metr, vsak nehledi smerem k ukrytu davneho pokladu dodnes. Jedno z kridel budynskeho sidla bylo zboreno, a tak se Kvasnicka (jak je dnes piskovcovy muzik nazyvan) musel prestehovat. Dnes jej muzete spatrit v nevelkem vystupku arkyre, primo proti hlavni vstupni brane. Mozna prave vam povi, kde se velkolepy poklad pana Zajice nachazi dnes...
Pro vas, kacery, je poklad v podobe large kesky dostupny daleko snadneji a to v pokladne hradu na nadvori. Staci si o ni jen slusne rici.
K zalogovani je potreba, abyste se podivali, kdy tu byva otevreno.
Letni provoz
1. 4. - 31. 5. otevreno denne mimo pondeli 9:30 - 11:30 a 12:30 - 16:00 hod.
1. 6. - 31. 8. otevreno denne mimo pondeli 9:30 - 11:30 a 12:30 - 17:00 hod.
1. 9. - 31.10. otevreno denne mimo pondeli 9:30 - 11:30 a 12:30 - 16:00 hod.
Zimni provoz
1. 11. - 31. 3. jsou Vodni hrad i Jandovo muzeum uzavreny!
Je mozno navstivit pouze nadvori hradu od 8:00 do 17:00 hodin, ovsem bez odlovu teto kesky.
Po archivu mistni mysterky byl hrad zarazen do Geopuzzle Ceske hrady.