Putování za kasejovickým zlatem 11
V listopadu 2013 byla otevřena naučná stezka "Putování za kasejovickým zlatem". Pokud se rozhodnete vydat po této naučné stezce, nahlédnete do počátků lokální dráhy, navštívíte místní koloniál a c.k. poštu, dozvíte se, jaké předpisy platily v lázních V Boučku, budete svědkem života i zániku místní židovské komunity… Trasa je dlouhá zhruba 6 km a provede vás městečkem od stanice železniční dráhy až k dnes již zaniklému dolu sv. Jakub. Celý projekt zrealizovalo Město Kasejovice za finanční podpory Plzeňského kraje.
Tato cache vás přivede na zastavení č. 11.
Zastavení č. 11 FARA
Nejstarší zprávy o duchovní správě při kasejovickém kostele pochází z poloviny 14. století. První známý kasejovický farář, nebo jak se tehdy říkalo plebán, se jmenoval Hostislav a byl na zdejší faru dosazen roku 1356. Farnost tehdy tvořily vedle městečka Kasejovic vsi Chloumek, Metly, Polánka a Újezd. Za josefínských reforem koncem 18. století přibyly Předmíř, Zámlyní a Hradiště. Poslední úpravu hranic kasejovické farnosti pak představovalo přifaření Metel ke Hvožďanům v roce 1862.
Za husitských válek a v následujícím období působili zřejmě v Kasejovicích utrakvističtí kněží. Katolická duchovní správa zde byla obnovena až po Bílé hoře, kdy byla kasejovickému faráři svěřena rovněž administrace sousední farnosti lnářsko-kocelovické (tato situace trvala až do roku 1787). Pro duchovního byla tehdy postavena nová kamenná přízemní fara, která nejspíše nahradila starší dřevěnou. Na sklonku 17. století byla ovšem již značně zchátralá, takže farář Gottfried Ludvík Kolumbán požádal patrona, aby dal postavit faru novou. Její výstavba započala v srpnu 1699 a dokončena byla zřejmě během roku 1716. Kasejovická fara tehdy získala svou dnešní podobu patrové stavby s obytnými pokoji, kanceláří, knihovnou a kuchyní, obklopené hospodářskými budovami a zahradou. Během své historie fara několikrát vyhořela. Zvlášť závažné důsledky měly požáry v letech 1791 a 1874.
Kromě faráře obýval faru pomocný duchovní – kaplan a nezřídka i příbuzní faráře, kteří se mu starali o hospodářství. V neposlední řadě zde farář také hostil nejrůznější návštěvy, kupříkladu roku 1746 zde pobýval známý jezuitský kněz P. Antonín Koniáš, který tehdy konal v městečku lidovou misii.
Podobně jako na jiných místech, patřili i v Kasejovicích faráři k významným a vlivným osobnostem. P. František Švůgr (působil v Kasejovicích v letech 1854–1870), kasejovický rodák, založil nadaci pro chudé příslušníky švůgrovského rodu, rozšířenou později na další potřebné osoby z celé farnosti. P. Jan Nepomuk Josef Jelen (1874–1897), v mládí nadšený včelař, si místo v historii vysloužil tím, že se zasadil o vydláždění kasejovického náměstí, povýšení Kasejovic na město a výstavbu nového městského chudobince. Za své celoživotní zásluhy byl roku 1897 jmenován děkanem. Fara v Kasejovicích se tak stala děkanstvím.
Významnou osobností byl děkan P. Jan Pavel Hille (1911–1924). Intenzivně se zajímal o historii a pamětihodnosti našeho regionu. Obojí zachycoval nejen písmem, ale i fotoaparátem, který zde vlastnil jako jeden z prvních. Uspořádal kasejovický městský archiv a podpořil výrobu místních tradičních výšivek. Spolu s farníky a americkými krajany se postaral o nové zvony pro kasejovický kostel náhradou za ty, jež byly z rekvírovány v první světové válce. V roce 1940 byl za své zásluhy jmenován čestným občanem Kasejovic.
Z dalších duchovních zmiňme P. Václava Říhu (1950–1951), který byl v rámci perzekuce katolických duchovních vězněn na Mírově, kde zemřel následkem brutálního zacházení dozorců. V kasejovickém kostele mu byla odhalena pamětní deska.
Dlouhá léta působil jako děkan v Kasejovicích P. Václav Vystrčil (1958–1981) poslední převor kláštera bosých augustiniánů ve Lnářích zrušeného roku 1950. Čestné místo pak patří P. Františku Paroubkovi, který takřka dvacet let administroval kasejovickou farnost z Kotouně. Spolu s dalšími jednotlivci a subjekty se zasloužil o generální opravu kostela v roce 1992 a přispěl k pořízení dvou nových zvonů v roce 2000.
Teď něco k cache samotné- skrýš se nachází v blízkosti fary-v žádném případě není nutno vstupovat na pozemek fary.