Zde v Ondrášově, místní části města Moravský Beroun, na území přírodního parku Údolí Bystřice, v bezprostřední blízkosti plnírny, můžete ochutnat minerální vodu Ondrášovka. Její pramen je zde vyveden, můžete se napít zdarma. Místo je opatřeno sochou, posezením a infotabulí. Tak si ji pojďte zkusit, je výborná.
M I N E R Á L N Í V O D Y
Podle současné legislativy (zákon č. 164/2001 Sb., zjednodušeně označovaný jako "lázeňský zákon") se jako minerální voda označuje: "...přirozeně se vyskytující podzemní voda původní čistoty, stálého složení a vlastností, která má z hlediska výživy fyziologické účinky dané obsahem minerálních látek, stopových prvků nebo jiných součástí, které umožňují její použití jako potraviny a k výrobě balených minerálních vod...". Dříve, před vstupem do EU, se definice řídila normou ČSN 86 8000, která definovala, jaké konkrétní fyzikální či chemické vlastnosti musí voda mít, aby mohla být označena jako minerální. To dnes řeší vyhláška č. 423/2001 (ta, pro úplnost, řeší i vlastnosti léčebných plynů a tzv. peloidů, což jsou například bahna, rašeliny, slatiny). Podle této vyhlášky se přírodní minerální vody dělí na mnoho druhů podle svých vlastností, a to:
1) podle celkové mineralizace na: mineralizované velmi slabě, slabě, středně, silně a velmi silně.
2) podle obsahu rozpuštěných plynů a přítomnosti významných složek na: uhličité, sirné, jodové a další
3) podle aktuální reakce (pH): na silně alkalické (při pH nad 8.5) a silně kyselé (při pH pod 3.5)
4) podle radioaktivity: na radonové, je-li radonem způsobena radioaktivita nad 1.5 kBq/l
5) podle teploty vody u vývěru na: studené (do 20°C) a na termální, a tyto dále na vlažné, teplé (do 42°C) a horké
6) podle osmotického tlaku na: hypotonické, isotonické (280-300 mOsm/l) a hypertonické
7) podle hlavních složek (třeba uhličito-železitá a podobně)
V analýzách zdrojů se hodnotí celá řada dalších parametrů, a jsou dána též kritéria na jakost ohledně mikrobiologických ukazatelů. Tolik strohá litera zákonných norem a ještě se krátce podívejme, jak minerální vody vznikají. Například při pomalém proudění vody v podzemních hlubinách dochází k pozvolnému rozpouštění hornin. Jindy jde o přeměněnou mořskou vodu, uchovanou v hluboko uložených sedimentech (proto pak obsahují velké množství chloru a jodu). Často se na vzniku podílí výstup oxidu uhličitého z velkých hloubek poruchami v zemské kůře, a jeho rozpuštěním ve vodě při jeho cestě vzhůru. Vody s vysokým obsahem CO2 (nad 1g/l) se označují též jako kyselky. Poruchy a zlomy zemské kůry mohou být spojené se sopečnou činností. V některých případech by voda sama až na povrch nepronikla a na vzniku či objevu se podílela činnost člověka jako provádění vrtů či důlní těžba. Na vzniku minerálních vod se může podílet i činnost bakterií.
A teď vzhůru do Ondrášova. Na obrázku vlevo nahoře je historická pohlednice obce (dříve německy Andersdorf) a vpravo je současný vzhled areálu plnírny.
H I S T O R I E
Na vzniku minerální vody se podílela sopečná činnost v regionu Nízkého Jeseníku. Minerální voda Ondrášovka je jednou z nejstarších přírodních minerálních vod na našem území. První písemné zmínky o prameni pochází už z roku 1260, to byl objeven Zdislavem ze Šternberka. V příštím století byla Stephanem ze Šternberka voda prozkoumána a označena za zdraví prospěšnou. Obyvatelé v okolí si ji mohli volně čerpat. Voda je výjimečná nízkým obsahem sodíku, a současně vysokým obsahem vápníku. Ondrášov má díky tomu i lázeňskou historii. Koncem 18. století měl pramen ve vlastnictví kníže z Lichtensteinu. Ten zde nechal postavit lázeňskou budovu. Léčila se zde krevní onemocnění, onemocnění trávicího traktu a onemocnění nervového systému. Lázně vzkétaly do roku 1821, kdy byl pramen znehodnocen. Roku 1879 byl nalezen pramen nový. Roku 1913 byla vybudována nová lázeňská budova a o několik let později i železniční trať z Ondrášova k pramenům. Po 2. světové válce však již lázně nebyly obnoveny. Zřídla přešla pod národní správu. V roce 1993 byla stáčírna zprivatizována.
Ondrášovku dnes můžete zakoupit v kdekterém obchodě, je to jedna z našich nejznámějších minerálek. Je ale k dispozici i zdarma na volně přístupném místě právě zde v Ondrášově. Přístup je chodníčkem kolem stáčírny, těsně před železniční tratí. Zaparkovat můžete na malém plácku před stáčírnou (na velké ploše naproti přes cestu je značka zákaz zastavení). V místě pramene, který je pěkně vydatný, je vysoká socha, je zde několik laviček a informační tabule naučné stezky. Co je asi zásadní, proudící voda v místě, kde se ocitnete, nepochází přímo z tohoto místa. Do stáčírny je totiž přiváděna minerální voda z novějších zdrojů v oblasti Sedm Dvorů "minerálkovodem" a zde byl z něj vybudován pramen pro veřejnost. Z chemické analýzy (vše v mg/l): celková mineralizace je (různé údaje) 560-630, obsah CO2 2500, obsah Na 30.9, obsah Mg 21.4, obsah K 1.9, obsah Cl 5.6, obsah iontů SO4- 13.6. Je specifikována jako minerálka studená, hydrogenuhličitano-vápenatá, hypotonická. Před lahvováním je odželezňována.
Ú K O L Y
Abyste si mohli započítat tuto earthcache, je potřeba splnit níže uvedené úkoly. Prosím věnujte pozornost atributům, jmenovitě potřebnosti pomůcky: vezměte si s sebou nějakou nádobu, nejlépe litrovou, a stopky. Fotografie jsou zcela dobrovolné, ale dokladování práce v terénu patří k vědecké činnosti :) a navíc mi udělají radost :) Odpovědi zašlete přes profil jako email nebo message. Dodání vašich odpovědí je povinné! Logovat se můžete hned poté. Budu se vás snažit vyrozumět.
1. Důležité teoretické otázky - takový "take home message" :)
a) v čem je Ondrášovka co do složení výjimečná? (listing, infotabule...)
b) jak je tato voda mineralizovaná - viz dělení minerálních vod, první bod (analýza je v listingu, přiřaďte pak třeba podle wikipedie)
2. Otázky z vlastního zkoumání:
a) místo pod pramenem je zbarvené - jak, a čím je to nejspíše způsobeno?
b) zkus ochutnat minerálku - jak bys její vlastnosti popsal?
c) použij přinesené pomůcky a změř, za jak dlouho naplníš litrovou nádobu (z toho lze vypočítat vydatnost pramene, to ale nemusíš).
3. Přilož fotografii pramene, třeba i s Tebou, nebo s navigačním přístrojem či měřící nádobkou. Tento úkol je nepovinný!
Zdroje:
Zákon 164/2001 Sb. a Vyhláška 423/2001 Sb.
Internetové stránky obce Moravský Beroun
Projekt Národní knihovny ČR "Ptejte se knihovny"
Wikipedie: heslo "Ondrášovka" a heslo: "minerální vody"