Obrázek: průčelí zámečku Tři Trubky při pohledu z jihovýchodu. (archiv autora)
Zámeček Tři Trubky najdete asi 3 km východně od Strašic na území CHKO Brdy. Do konce roku 2015 byl součástí bývalého vojenského újezdu Brdy a tedy po dlouhá desetiletí byl veřejnosti zcela nedostupný, v posledních letech bylo možné se do jeho blízkosti dostat alespoň o svátcích a víkendech. Interiér byl a zatím i nadále zůstává veřejnosti nepřístupný, i když se uvažuje o jeho zpřístupnění. Novodobou zajímavostí je, že se nedávno zámeček „přestěhoval“ z jednoho okresu a kraje do jiného. Původně totiž v době působnosti vojenského újezdu Brdy (do 31.12.2015) územně spadal do okresu Příbram ve Středočeském kraji, od 1.1.2016 patří územně k obci Strašice v okrese Rokycany v Plzeňském kraji.
Obrázek: zámeček Tři Trubky na dobové pohlednici z roku 1909. (zdroj: pohlednice pochází ze soukromé sbírky Josefa a Pavla Švandrlíka, uveřejněna na www.brdy.info, použita s laskavým svolením pana Tomáše Adama)
Zámeček byl vystavěn v letech 1888 – 1890, přičemž jako stavitel je často označován Graf Hieronymous Ferdinand Rudolf von Mannsfeld ( 1842- 1881), který však dle dostupných informací byl v době výstavby již mrtev. Nejspíše byl tedy skutečným stavitelem jeho otec Joseph Franz Hieronymus von Colloredo-Mannsfeld (1813-1895). Stavbu navrhl v duchu pozdního romantismu vídeňský architekt italského původu Camillo Sitte. Zámeček doplňuje loubí, bývalá hájovna, a další technické a ubytovací objekty, např. také vodní elektrárna, která dodávala zámečku elektrickou energii.
Obrázek: loubí a bílá kašna se sochou dívky, jak je od vrátek průhledem vidí každý, kdo prochází po cestě kolem zámku. (archiv autora)
Zámeček v době zřízení vojenské střelnice přišel o část svého vybavení, které bylo přemístěno na zámek v Dobříši. Přesto i nadále sloužil reprezentativním a ubytovacím účelům. Např. noc z 26.5. na 27.5.1930 zde přespal první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který zde byl u příležitosti zřízení vojenského prostoru. V roce 1938 zde byl další československý prezident, Edvard Beneš. I v průběhu 2. světové války zde nebyla o zajímavé hosty nouze. Pobýval zde (spíše by se v rámci objektivity slušelo říci „byl internován“) totiž polní maršál Walter von Brauchitsch (1881 – 1948). Ten byl v počátku války velmi významnou postavou německé armády. Postupně však přišly neshody s Hitlerem, také neúspěchy na východní frontě a nakonec prodělal v roce 1941 srdeční infarkt. Proto rezignoval, stáhl se do ústraní a od roku 1942 až téměř do konce války byl internován na zdejším zámečku. Zde oficiálně vykonával funkci vrchního lovčího. Před koncem války se pak vrátil do Německa, kde byl později zajat. Byl vyšetřován a odsouzen za zločiny proti lidskosti. Trestu se však nedočkal, neboť zemřel 18.10.1948 na další infarkt ve vojenské nemocnici v Hamburku.
Obrázek: Polní maršál von Brauchitsch u zámečku Tři Trubky, na dobové fotografii jde o muže v civilním oděvu v popředí. (zdroj: www.brdy.info, s laskavým svolením pana Tomáše Adama)
Zámeček i po válce sloužil k ubytování členů vlády, generálů a pracovníků ministerstva obrany, což je nejspíše důvod, proč se tato památka dožila dnešní doby v překvapivě dobrém stavu. Jiné podobné samoty v Brdech tak šťastný osud neměly.
Hlavní budova je dvoupatrová, přičemž přízemí je zděné a první a druhé patro jsou roubená dřevěná. Budova má velmi příkrou sedlovou střechu. V přízemí najdeme vstupní halu, lovecký salonek, barovou kuchyňku, sociální zařízení a také velkou kuchyni. Z přízemí na konci vstupní haly pak stoupá dřevěné hlavní schodiště. Jako v každém loveckém zámečku je i zde schodiště zdobeno četnými loveckými trofejemi. V prvním patře najdeme velký sál s honosným krbem a také dva apartmány a tzv. Masarykův pokoj. V druhém patře pak najdeme další hostinské pokoje.
Obrázky: záběry dokumentující interiér zámečku. (zdroj: www.brdy.info, s laskavým svolením pana Tomáše Adama, autor David J.)
Celý areál zámečku s přilehlými pozemky a bývalou vodní elektrárnou byl 13.6.2014 vyhlášen Ministerstvem kultury ČR kulturní památkou. V současné době je veřejnosti nepřístupný, zámeček tak můžeme obdivovat jen zpoza oplocení.
Obrázek: kamenné moře - tzv. Brauchitschova vyhlídka (též Třítrubecká vyhlídka nebo Jestřábí vyhlídka) ve výšce 605 metrů nad mořem - suťové pole a místo rozhledu cca 400 metrů západně od zámečku Tři Trubky při východním skalnatém výběžku Kamenné (735 metrů nad mořem) si oblíbil za svého pobytu na zdejším zámečku polní maršál von Brauchitsch. Nedávno sem byla proznačena odbočka žluté turistické značky, takže v současné době lze již na místo legálně dojít. (zdroj: www.brdy.info, s laskavým svolením pana Tomáše Adama)
Jak ke keši?
Výlet ke keši začíná ve Strašicích. Před Hájkovým mostem je v dnešní době již k dispozici oficiální parkoviště, kde je možné zanechat geovozidla. Dále přes most vstoupíte na území CHKO Brdy a zde se vydejte ve směru mostu po asfaltové silničce. Po asfaltové silničce budete muset kolem této zajímavé architektonické památky projít až do blízkosti nedávno založeného sadu. Dbejte na to, že v okolí jsou stále plochy, které nebyly pyrotechnicky asanovány a je tu tedy značné nebezpečí úrazu. V terénu jsou zřetelně tato území označena bílými cedulemi s červeným textem "ZÁKAZ VSTUPU, ÚZEMÍ BEZ PYROTECHNICKÉ ASANACE". Po silničce dojdete až cca 5 metrů od keše. Pokud po silničce přicházíte od Strašic, tak keš hledejte vlevo od silničky. Poblíž trojúhelníkového patníku za nízkými smrčky asi 5 metrů od okraje asfaltové vrstvy najdete kovovou schránku, která v sobě ukrývá velkou PET ampuli keše o průměru 5 cm a dlouhou cca 15 cm.
!!!Pozor!!! Území na pravé straně cesty směrem od Strašic je zřetelně označeno zákazem vstupu. Prosíme respektujte ve vlastním zájmu tento zákaz a dbejte i na to, aby do zakázané zóny nevstupovaly ani Vaše děti či zvířecí miláčci !!!Pozor!!!
Odlov lze doporučit jak pěším včetně kočárků, tak cyklistům. Z parkoviště ke keši je to přibližně 2,8 km, nastoupáte cca 55 m.
Ve startovním vybavení keše je i 2x dřevěné kolečko CWG. Pokud máte své vlastní, můžete CWG férově směnit kus za kus. Pokud se Vám CWG líbí a zatím žádné nevlastníte, prosím ponechte dřevěná kolečka v keši pro ostatní a pořiďte si pro příště svá vlastní CWG, není to tak složité. Na internetu již najdete řadu výrobců a cena za kus se pohybuje již kolem pěti korun. Předem Vám děkujeme, že měníte fér.
Obrázek: pohled k zámečku z míst, které odpovídají uložení keše, na dobové pohlednici z roku 1915. (zdroj: pohlednice pochází ze soukromé sbírky Josefa a Pavla Švandrlíka, uveřejněna na www.brdy.info, použita s laskavým svolením pana Tomáše Adama)
Obrázek: výhled od keše na nedávno vysazený sad dubů a jeřábů. (archiv autora)