Buřtobraní
Už před časem nastala doba, kdy jsme si všichni začali užívat sluníčka, výletů na kole a nepochybně i grilování, opékání špekáčků, smažení vaječiny apod. I my jsme již svou sezónu posezení u ohně zahájili a tímto bychom Vás rádi pozvali na společné posezení kačerů, kačerek a kačerčat k ohni…
Kde: na břehu Olešné (výchozí souřadnice)
Kdy: 11.6.2016 od 17:00 do ranních hodin 
Co s sebou: Buřta a co je libo na oheň nebo na grill. Oblečení k ohni. Je tam možnost přespání ve stanu. Kytara velmi vítána. V blízkosti je výborný in-line okruh kolem nádrže.
A co budeme dělat? O nějakou zábavu se postaráme 
CWG budou.
P.S: plavky nebrat v Olešné není moc vody 
V případě nevhodného počasí budeme muset event přeložit nebo zrušit.
Těšíme se na Vás!
Pro ty, které zajímá krátká historie masových pochutin může číst dále...
Špekáček je druh uzeniny, připravovaný z jemně mělněné směsi vepřového a hovězího masa s vložkou z uzeného špeku, která dala výrobku název. Pravý špekáček podle původní receptury by se měl skládat z 50 % hovězího zadního masa z mladých kusů, z 20 % vepřového výřezu bez kůže a 30 % na kostičky nakrájeného špeku a měl by být kořeněn česnekem, pepřem, případně i trochou muškátového oříšku. Špekáček je narážen do hovězích střev s průměrem 3-4 cm a šňůrkován na délku 5-7 centimetrů. Šňůrkování je u levnějších druhů nahrazováno skobováním kovovými potravinářskými sponami.
Špekáček se poprvé objevil na Jubilejní zemské výstavě v Praze roku 1891 a stal se oblíbenou pochoutkou.
Klobása je uzenina z mletého masa, většinou tvrdé konzistence, pikantní, kořeněná a trvanlivá. Výroba klobás je známa od starověku, vyráběli ji starověcí Sumerové, Číňané, Řekové, Římané a další národy. Potravina byla vyráběna zejména z důvodu trvanlivosti, což umožňovalo její dlouhodobější skladování. O této potravině psal např i Homér ve své Odyseji, dramatik Epicharmus nazval jednu ze svých divadelních her Klobása. Klobásy byly známy od nepaměti i v českých zemích, jednak se na venkově vyráběly podomácku, jednak je vyráběli ve městech uzenáři, kteří byli od 13. století v témže cechu s řezníky.
Párek je druh uzeniny, připravovaný z jemně mletého (deska s otvory 2 mm) vepřového, drůbežího, telecího nebo hovězího masa, dochuceného poměrně jemným kořeněním, solí, pepřem a regionálně specifickými směsmi. Tato směs, často (ale ne vždy) s přídavkem mouky, je narážena do střívka s průměrem obvykle 1 cm a přetáčeno na délku 10-20 centimetrů po dvojicích, které daly výrobku český název. Kratší druhy se označují jako minipárky nebo koktejlové párky. Moderní průmyslová výroba vyrábí párky v souvislém pletenci, čímž původní název ztratil své opodstatnění. Za zemi původu párků je označováno Německo, konkrétně Frankfurt nad Mohanem, kde podle záznamů kronikáře Achilla Augusta Lersnera byly párky prodávány již v roce 1487. Dle tamních cechovních pravidel se k jejich výrobě používalo libové maso z boku (brato), které dalo výrobku jméno bratwurst. Výrobek se rychle stal oblíbeným a napodobovaným. Do Vídně zavedl jeho výrobu řezník Johan Georg Lahner roku 1805 a z Vídně se obliba párků (označovaných jako vídeňské) přenesla i do českých zemí, kde získal párek značnou oblibu zejména díky Satrapovým výrobnám ve Studené a v Kostelci u Jihlavy.