Díky nabídce pomoci s údržbou od kačerů STAUSICI (za což jim patří velké díky) se v tuto chvíli plánovaná archivace série v letošním roce odkládá.
ZMIZELÁ PRAHA – NEJEN ASANACE
(BONUS A ÚVOD)
Vítám vás na své bonusové a zároveň úvodní keši k dvanáctidílné sérii, která je věnovaná zmizelým, nebo velmi radikálně přestavěným pražským místům. Samozřejmě nemůže obsáhnout všechna, ale vybral jsem alespoň ty podle mého soudu nejzajímavější. V tuto chvíli bylo aktivováno 6 keší-mysterek (centrum Prahy), které potřebujete k tomu získat tento bonus. Dalších 6 mysterek věnující se okraji centra a širšímu okolí bude spuštěno do podzima.
Původně jsem tyto keše zamýšlel udělat jako multiny, ale protože centrum města a jeho blízké okolí je už hodně zaplněno, bylo by hledání volného místa velmi komplikované a možná by se ani nenašlo nějaké důstojné umístění pro větší krabičku a obyčejné petky, či magnetovky jsem tvořit v tomto případě moc nechtěl. Proto jsem se nakonec rozhodl to pojmout jako mysterky. Jejich luštění nebude pro většinu lidí, co alespoň trochu znají Prahu příliš složité, pro některé možná i snadné. Obtížnost 3 jsem nastavil pro ty méně znalé. Spíše než těžké luštění je smyslem vám třeba něco zajímavého sdělit, o čem jste ani nevěděli. Ve většině případů půjde o srovnávání fotografií míst tehdy, a jak to vypadá dnes. V některých případech je tento způsob nahrazen otázkou ať už z daného místa, nebo něčím co naleznete na internetu či v knize. V případě bonusu bude dobré, když i centrum navštívíte. Ostatně byl bych rád, kdyby někteří to udělali i tak a třeba se vydali na místa z fotografií. Ale teď už k samotnému bonusu – asanaci.
Asanace Starého Města proběhla na konci 19. století. Praha totiž až do druhé poloviny 19. století byla, dalo by se říci pevnostním městem. Její centrum svíraly barokní městské hradby. Docházelo tak k paradoxu, že jako taková stagnovala a okolní části se nebývale rozrůstaly a modernizovaly (Holešovice, Vinohrady, Žižkov, Smíchov aj.). V roce 1866 tento status byl zrušen a barokní opevnění postupně odstraněno (dodnes nám z něj zůstaly zachovány některé části). Velká část Starého, ale i část Nového Města byla však po stavební a také hygienické stránce na tom velmi špatně. Nejhůře na tom byly nízko položené části jako Josefov, čtvrť v oblasti Na Františku a jiné. Josefov poté, co Josef II. zrušil některá omezení židů a roku 1849 byla navíc tato jejich čtvrť postavena na úroveň ostatních, už postupně nebyl židovskou čtvrtí. Většina židů se odstěhovala právě do okrajových částí za lepšími podmínkami. Na konci 19. století před asanací jich tak byl v Josefovské čtvrti jen 10 % podíl. Tato i okolní čtvrti se postupem toho času proměnili v oblast, kde bydlela spíše chudina, bylo tu velké množství nevěstinců a hospod nevalné pověsti. Prostě Praha jakou dnes už neznáme a kterou bychom možná radši ani nechtěli poznat. Podmínky byly opravdu nevalné, úzké křivolaké uličky, které byly snad stále temné. Domy rovněž malé, temné, chybějící dvory a zeleň. Časté záplavy pak způsobovaly, že přízemí domů neměla možnost ani vyschnout. Hygienické podmínky rovněž otřesné, na jeden záchod připadalo 5-10 přelidněných bytů. Navíc v této oblasti byl i velký podíl trvale nežijících lidí, nebo lidí nevlastnících žádný byt tzv. podnájemníků. Nebylo výjimkou, že třeba tříčlenná rodina obývající dvoupokojový byt dále ještě prostory pronajímala až 19 podnájemníkům!! V Josefovské čtvrti tak 42,4 % žijících osob nevlastnil žádný z těchto bytů či domů. Úmrtnost a hlavně nemocnost zde byla daleko vyšší než v jiných částech, právě díky již zmíněným hygienickým podmínkám, ale také často závadnou vodou ve studních.
Proto bylo městskou radou v 80. letech 19. století přikročeno k úmyslu asanace zdejšího obvodu. Původně se mělo jednat o čtvrť Josefov a další nízko položené části. Nakonec z toho vznikla plocha o více jak 365 tisících m2, z toho stavební pozemky činily něco přes 236 tisíc. Po vzniku nových parcel se jejich plocha měla změnšit o 62 tisíc na úkor širších komunikací, nových parků a volných ploch. Do asanace bylo zahrnuto přes 600 domů a náklady na ni okolo 42 milionů zlatých. Bohužel menší pozornost byla věnována právě těm nejchudším obyvatelům, kteří v asanovaném obvodu žili. Zhruba na 15 tisíc lidí tak odešlo na úplný okraj okolních městských čtvrtí do nouzových kolonií. Většina majitelů však nakonec s asanací souhlasila a přivítala, takže jen cca 20 % majetku muselo být vyvlastněno. Samotná asanace proběhla postupně v letech 1895-1914. Na řadě míst vznikly nové bloky domů. Jako daní za asanaci jsme tak, ale na druhou stranu přišli o možná romantické téměř poslední staré zákoutí Prahy.
Nakonec se však nebouralo jen v asanačně vytvořené oblasti, ale i v jiných částech. Nejvíce zástavby padlo právě v již zmíněné Josefovské čtvrti. Tady až na některé synagogy, hřbitov, radnici bylo zbořeno 99% domů. Velké bourání ale bylo i v oblasti tzv. Na Františku (od Dlouhé ulice až k nábřeží), zde mohlo odhadem padnout na 90% staveb, dále pak od Kaprové až po Platnéřskou a v prostoru mezi dnešní Národní a Karlovou. I tady šly dolů k zemi celé bloky. Asi nejméně zasaženou částí byla oblast kolem dnešního Ovocného trhu, v oblasti Liliové, Michalské, při Celetné ulici, kolem Ungeltu a z velké části okolo Staromětského náměstí. Tato místa se ještě dnes dají celkem snadno poznat podle výškově menších staveb a křivolakých užších uliček. Asanace a bourání se však netýkala jen Starého Města, ale také Nového Města – nejvíce v tzv. Vojtěšské čtvrti (oblast kolem kostela sv. Vojtěcha).
Na začátku 20. století bylo také výrazně proměněno Podskalí, Poříčí a jiná místa v centru Prahy, to však již mimo rámec asanace. Bourání v rámci rozvoje Prahy po uvolnění od sevření hradbami se týkalo i levobřežní části. Tady podstatně méně, nejvíce to asi odnesla stará zástavba v jižní části Malé Strany (v oblasti Újezda) a pak v oblasti Klárova. Na Klárově však nešlo příliš o obytnou zástavbu, ale spíše o již nehodící se provozní budovy. Naopak nejmenší proměna a likvidace byla na Hradčanech. Této oblasti se nový rozvoj historické části města moc nedotkl. Možná to bylo způsobeno tím, že v této části se víceméně v té době nacházely již modernější měšťanské domy a paláce.
Nebyla to však jen asanace a bourání v rámci rozvoje po uvolnění od hradeb. Občasnou výraznější proměnou si některé části prošly také v rámci válečných poškození za druhé světové války, budování pražského metra a třeba také výstavbě severojižní magistrály. Změnu městského centra také již před asanací odstartovala úprava a výstavba vltavských nábřeží, v důsledku čehož zmizelo mnoho historických mlýnů. Mimo centrum pak místa mizela spíše právě kvůli rozšiřující se nové zástavbě či modernizaci prostoru.
Opravdu historický ráz tak v dnešním centru města příliš nenajdeme. Drtivá většina měšťanských domů v centru pochází z počátku 20. století. Přesto i tak kromě již výše uvedených lokalit, najedeme ještě menší místa, která asanaci unikla, a dodnes si zachovala historičtější ráz. A hlavně o těch je právě tato bonusová mysterka.
Jak na tuto mysterku:
V keších Zmizelá Praha - Staré Město 1+2, Zmizelá Praha – Nové Město 1-3 a Zmizelá Praha – Malá Strana, najdete bonusová čísla A, B a C. K tomu pak potřebujete z následujících úkolů posbírat indície D, E, F, G, H, J, K a L. Po dosazení do vzorce vám vyjdou finální souřadnice bonusové keše.
N 49° A. XXX E 014° B. ZZZ
XXX = L - (G x H) - (F x K) - (4 x C) - (2 x D) + 21
ZZZ = E - (J x D) - (F x K) - (4 x C) - H + 50
U indícií D až L bude vaším úkolem rozpoznat z fotografie (označené písmenem) a případných indícií v textu umístění daného objektu. Na tomto objektu případně v jeho nejbližší blízkosti se pak nachází zmíněný úkol, jehož vyřešení (ať už od stolu nebo v terénu) přiřadíte k příšlušnému písmenu. Všechny tyto domy stojí v oblasti Starého Města pražského.
Nábřeží bylo od nepaměti místem, kde se soustřeďovala nežádoucí řemesla (hlavně ty pachová) a také se sem často vyvážel odpad, nebo sníh z ulic. Jeden z mála objektů, který přežil bourání v důsledku výstavby nábřeží. V jeho blízkosti se nacházel dům čp. 84 „U Černého kozla“ s renesančními štíty. K němu patřila vysoká budova koželužny s dominující dřevěnou nástavbou sušárny. Dům sám byl nazývaný Prádlo a v roce 1837 byl rozšířen. Vedle něho pak stojí ještě jeden dochovaný předasanační objekt který byl původní manufakturou, po požáru roku 1847 byl přestavěn na obytný dům.
Dnes je objekt díky vystavěnému nábřeží v letech 1860-1878 v podstatě terénově „utopen“ zhruba podobně je tomu i nedaleká Pinkasova synagoga, která také ukazuje, kde zhruba byla původní v těch místech uliční úroveň.
D = na jižním boku tohoto objektu je červná (hydrantová) orientační tabulka, dolní číslo na ní je ta správná indície
V místech kde stojí náš další vyfocený dům, kdysi vedla úzká ulička s příznačným názvem Vrabčí. Tento dům spolu s vedlejším domem a ještě blízkým rozsáhlým objektem se jako jediný zachovali. Jinak v podstatě celá skupina domů lemujících tuto ulici byla zbořena. Za Vrabčí ulicí severním směrem svírala další skupina domů ještě malou slepou uličku s dalším příznačným názvem „Myší díra
“. Většina domů Vrabčí uličky byly jednopatrové založené v 16. století. Byla také uličkou lásky, nacházelo se tu několik nevěstinců většinou nevalné pověsti. Ženy různého věku a vzhledu postávajíc ve dvečích, nebo hledíc z okna, lákaly své zákazníky. Ti většinou tvořili místní řemeslníci, plavci, nebo hasiči z nedalekého obecního dvora. Mladší a hezčí děvy brávaly většinou korunu až dvě za pomazlení, starší se museli spokojit s menším obnosem. Již zmíněná menší slepá ulička s názvem Myší díra pak měla obdobný charakter. Vůbec celá zdejší oblast neměla příliš dobrou pověst a bezpečno zde nebylo příliš ani ve dne.
Nedaleko tohoto objektu můžeme najít ještě několik dalších dochovaných domů. V ohradní zdi jednoho z nich je zakomponovaný fragment bývalé Krocínovy kašny, která původně stávala na Staroměstském náměstí.
E = číslo popisné tohoto objektu
Další dům se nachází v oblasti, která rovněž téměř celá padla za oběť asanaci. Původně tu byla ulice s názvem Řeznická to podle nedalekých masných krámů. Jeho soused sice také přežil asanaci, ale byl radikálně přestavěn. Téměř naproti němu kdysi stával dům čp. 682/684 v němž bylo známé pražské zasílatelství Karla Holana. Tento dům byl zbořen v roce 1928, volné prostranství tu bylo do konce 90. let. Dnes je zde moderní stavba Burzovního paláce.
F = počet vikýřů celého objektu viditelných z ulice
Tento dům stojí od toho předešlého velmi blízko. Stál a dodnes stojí v malé skupince domů, která se však od té původní dosti liší. Jen on a ještě jeden dům z tohoto bloku zůstaly relativně v původní podobě stát. Ostatní byly buď zbořeny, nebo radikálně přestavěny. Naproti němu se před asanací nacházel rozsáhlejší blok domů, až na jeden z nich (čp. 663) byly všechny zbořeny. Uvedený dům se pak přestavbou několika domů v již prvním zmíněném bloku domů k nim v podstatě přidružil. Na místě zbořených domů byly postaveny jen tři městské domy, zbylá část zůstávala dlouho nevyužitá až do poloviny sedmdesátých let.
G = na domě je modrá orientační vodovodní tabulka, levé horní číslo vydělte dvěmi
O tomto místě kde stojí náš další dochovaný dům, bylo již docela napsáno v jedné z mysterek. Stávaly zde malé krámky. Většina z nich byla zbořena, v relativně původní podobě zůstaly jen čp. 521, 515, 529, 530 a tento čp. 514.
H = na pravém rohu objektu je zhruba ve 2,5-3 m modrá vodovodní orientační tabulka, její spodní číslo je indícií (pozor na levém rohu jsou tři tabulky vedle sebe)
V těchto místech se nacházel trh, kde se obchodovalo s dřevěným uhlím. Dokonce zde byla huť, kde se pálilo. Dřevěné uhlí se používalo až do 19. století kdy jej postupně vytlačilo kamenné. Vedle huti se dokonce nacházela kovárna. Ta byla někdy v počátku 19. století zbořena a na jejím místě ve 30. letech 19. století postavena kašna. I ona byla odstraněna v roce 1894 a teprve v roce 1951 sem byla přemístěna klasicistní Wimmerova kašna, která tu stojí dodnes.
Zástavba v tomto místě je ještě z velké části relativně původní, ostatně jsme na hranici oblasti, které se asanace relativně méně dotkla. Ovšem západní blok domů byl až na tento jediný dům na fotografii celý zbořen.
J = na dveřním portálu v podloubí je označení tohoto domu, které ukrývá číslici která je indícií J
Náš předposlední dům stojí v místech, kde se původně ulice jmenovala Zlatá. Většina domů nacházejících se jižně od této ulice až směrem k dnešní Národní třídě byla zbořena. Jen opravdu velmi málo jich zůstalo zachováno ať už v původní podobě, nebo po radikální přestavbě. Za jižním blokem této ulice se dokonce nacházelo malé náměstíčko (Poštovské náměstí) a původně to byl také velmi celistvý blok domů. Radikální změnou tohoto prostoru náměstíčko zaniklo a místo něj je zde zřejmě nejkratší pražská ulice, dlouhá 40 m. Svůj název má již od roku 1870 podle dvorce který tu stával a jenž byl při asanaci zbořen. Na jeho parcele dnes stojí domy čp. 280 a 282. Také po asanaci vznikla nová uliční spojka, spojující již na začátku zmíněnou ulici s rovnoběžnou jižnější ulicí.
K = ciferace čísla popisného tohoto objektu
Poslední hledaný dochovaný dům v téměř původní předasanační podobě stojí opět na hranici oblasti, které se asanace dotkla jen relativně málo. On sám sice prošel částečnou úpravou, ale spíše šlo o dostavbu v místě, kde byl jeho původní dvůr přimykající se k tehdejší ulici Mostomlýnská. Nedaleko něj se nachází klášterní komplex, který však svému původnímu účelu již neslouží. Do moderní historie se zapsal tím, že zde byla chvíli vystavena rakev se zesnulým naším prvním „polistopadovým“ prezidentem. Na sousedním domě také můžeme najít jedno z nejstarších označování pražských ulic.
L = vedle tohoto domu je na objektu stará uliční cedule, sečtěte všechny trojciferná čísla ve spodním řádku
Pokud již vše máte nalezeno, můžete dosadit do vzorce. Dochované předasanační domy, které jsou zde zmíněné, nejsou všechny, co přežily asanační bourání. Je jich podstatně více, snažil jsem se však vybrat z každé oblasti nějaký objekt, který je sám něčím zajímavý, nebo něco v jeho blízkosti.
Pozor změna!!
31.3.2019 z důvodů kácení musela být keš přesunuta na nové místo. Kdo jste počítali se vzorcem do tohoto data musíte přepočítat N+83 a E+81.
1.11.2019 bohužel z dalšího důvodu kácení jsem musel opět přesunout na nové místo (doufám že již na delší dobu) je tedy potřeba od druhé změny udělat úpravu N +37; E +48
17.11.2020 znovu kácení :-( a prostor totálně zdevastován, nezbylo nic jiného než přesun oproti předchozímu N -12 a E +4