V této mysterce je vaším úkolem přiřadit 9 starých fotografií s písmeny k 9 novým fotografiím (očíslované) z téměř téhož místa, ale v současnosti. Tím se vám přiřadí k písmenům ve vzorci patřičná čísla.
N 49° AB. ECD (+23) E 014° FG. JBH (-143)
12.4.2020 byla keš přesunuta, upraven vzorec a hint (kdo má vyluštěno před tímto datem je potřeba N +23; E -143)
A) NOVÉ MLÝNY
Osada Poříč se rozkládala při břehu Vltavy a v době ještě neregulovaného toku se zde nacházely postupně až tři skupiny mlýnů.
První skupinou byly Nové mlýny a nacházely se v prostoru před dochovanou Novomlýnskou vodárenskou věží. Do této skupiny mlýnů patřil například Vávrův mlýn (dnes muzeum poštovních známek), dále U Šebelů (čp. 1293), Františka Sudy (čp. 1292), H. Veselého (čp. 1242) a případně další. Některé z mlýnů byly velké jako například H. Veselého byly až několikapatrové s fasádou zdobenou romantickými prvky gotiky. Jiný mlýn jako například Fr. Sudy byl malý dřevěný postavený na pilotech. Celá skupina mlýnů byla zbořena v letech 1915-1916 v souvislosti s výstavbou nábřeží. Dnes je zde po nich volný nábřežní prostor a napojení nábřežní komunikace na Štefánikův most a Revoluční třídu.
B) BISKUPSKÝ DVŮR
Biskupský dvůr je trochu zavádějící pojmenování, ve skutečnosti šlo o dvůr křížovníků s červenou hvězdou. Vzniknul tu již ve 13. století a členové špitálního bratrstva vybudovali opevněný dvůr o velikosti cca 135 x 80 m jenž se stal výrobním a obchodním centrem zdejší lokality. Vstup do dvora byl skrz věžovitou bránu, která obsahovala i vězení.
Křížovníci se později přestěhovali k Juditinu mostu, zdejší areál pronajímali a později zcela zanikl. Na jeho místě pak časem vyrostla obytná zástavba, která rovněž podlehla výstavbě novějším současným činžovním domům.
C) STARÁ ŠKOLA PŘI KOSTELE SV. PETRA
U kostela sv. Petra a Pavla stávala škola s klasicistní fasádou z roku 1834. Při regotizaci kostela a úpravy jeho okolí byla bohužel roku 1894 zbořena. Spolu s ní se poroučela i umrlčí kaple z konce 17. století. Na jejím místě je dnes malý park při kostele.
D) ELIŠČINY LÁZNĚ
Eliščiny lázně byly vystavěny roku 1869 v místech kde údajně již dříve stávaly lázně lazebníka Jakuba Holby již za Václava IV. Patrně nejkrásnější pražská lázeňská budova nabízela parní, stříkací i vanové koupele. Bohužel v roce 1940 byla zbořena a dodnes je zde volné místo a komunikační napojení z nábřeží na Štefánikův most a Revoluční třídu.
E) BÍLÁ LABUŤ
Na místě dnešního obchodního domu stával před jeho vznikem barokní zájezdní hostinec, který však byl patrně ještě starší. Nejstarším doloženým majitelem je Matěj Panic-Brodský. Hostinec i pivovar zde byl již od nepaměti. Původně měl i jiné jméno, ale poté co do jeho atiky byla vsazena socha královského ptáka (labutě), se mu již natrvalo začalo říkat U Bílé labutě. Hostinec neměl o hosty nikdy nouzi už jenom z toho důvodu, že stál na místě, kudy vedla na Staré Město pražské kupecká cesta od Poříčské brány. Zájem neupadl ani co byl zřízen kabaret U Rozvařilů. Za hlavní budovou se rozkládala velká zahrada se stájemi. Na ni byl později postaven dřevěný hudební pavilon. Někdy v 70-80. letech 19. století i zde vznikl později proslulý kabaret. V roce 1910 tu bylo otevřeno bio Invalidů. Následně pak přišel úpadek a zdejší místo si vyhlédl podnikatel Jaroslav Brouk (majitel obchodního domu na Letné).
V roce 1937 přišel zánik budovy hostince, byl zbořen a během dvou let na jeho místě vyrostl nový železobetonový obchodní dům s obestavěnou plochou 70.000 m3, hloubkou 70 m a šířkou 44 m, se 12 patry (včetně věžovité nástavby a dvou podzemních pater). Celková prodejní plocha dosáhla velikosti necelých 12 tisíc m2. V obchodním domě bylo také zprovozněno první pohyblivé schodiště, umístěné v objektu (to úplně první ale venkovní bylo na Letné). Dalším evropským unikátem byly pneumatické pokladny. Každé prodejní oddělení bylo spojeno potrubím s centrální pokladnou v pátém patře. Tam byly posílány účtenky s penězi od zákazníků a nazpět se vracela stvrzenka s případným přebytkem peněz.
F) NA POŘÍČÍ – U ROZVAŘILŮ
Osada Poříčí se nacházela na rušné cestě vedoucí ze Starého Města pražského směrem na východ (oblast dnešního Karlína) a také na obchodní cestě od Štvanického brodu.
Byla to v románské době osada německých kupců, mající dva kostelíky. Jeden sv. Klimenta a druhý sv. Petra (oba dodnes zachovány). Po vzniku Nového Města pražského byla tato osada do tohoto města začleněna. Ulice Na Poříčí byla už ode dávna rušnou ulicí plnou hostinců, pivovarů a hotelů. Jedním z nich byl hostinec U Rozvařilů. Pivo se zde vařilo již od roku 1340. Později tu vznikla lidová krčma a také první pražský kabaret. Objekt demolici zdejších domů odolával poměrně dlouho, zbořen byl až v roce 1936 a nahrazen novým činžovním domem. Přesto i v novém objektu byla ještě dlouho docela oblíbená veřejná jídelna se stejným pojmenováním.
G) TĚŠNOVSKÉ (DENISOVO) NÁDRAŽÍ
Těšnovské nádraží vzniklo v roce 1875 na trati vybudované Rakouskou severozápadní dráhou. Trať odtud vedla přes Libeň-dolní nádraží a dále přes Vysočany. Novorenesanční budova pocházela od architekta Karla Schlimpa. Nádraží sloužilo výhradně pro osobní dopravu, na nákladní bylo určeno nádraží umístěné v prostoru Rohanského ostrova. Od roku 1919 se nádraží jmenovalo Denisovo (francouzský historik, politik a podporovatel samostatného československa), za okupace Vltavské a za bývalého režimu nádraží Praha-Těšnov. V sedmdesátých a osmdesátých letech 20. století byl modernizován železniční uzel v centru Prahy a v rámci toho byla zrušena tato trať vedoucí z Těšnova přes Libeň do Vysočan. V roce 1972 došlo k ukončení provozu osobní dopravy. Při výstabvě severojižní magistrály bylo zbouráno severní křídlo. Zbývající část byla odstřelena 16.3.1985. Některé cenné prvky jsou uschovány ve sbírkách muzea hl. m. Prahy.
H) KAVÁRENSKÝ PAVILON U MUZEA
V místě vedle muzea hl. m. Prahy stával ještě před jeho výstavbou od roku 1878 kavárenský pavilon od Františka Sallera a J. Beningera. Do této budovy byly v roce 1883 umístěny tehdy ještě skromné sbírky shromážděné muzejním komitétem. Teprve až v letech 1896-1898 byla vedle kavárenského pavilonu vystavěna novorenesanční budova, která dodnes slouží jako muzeum hlavního města Prahy. Budova byla vystavěna podle projektu A. Wiehla a A. Balšánka. Právě v tomto muzeu můžete spatřit Langweilův model Prahy, který ukazuje ještě starou Prahu před asanací. Kavárenský pavilon vzal za své při budování severojižní magistrály.
J) LODECKÉ MLÝNY
Další skupinou mlýnů směrem po proudu řeky byly Dolní Lodecké mlýny a Freundův mlýn. Freundův mlýn byl gotického původu s renesanční přestavbou a nacházel se spíše při břehu. Dolní Lodecké mlýny byly spíše vystrčeny do řeky. Ty byly také nově vystavěny v 60. letech 19. století. Dlouho však již nefungovaly. Lodecké mlýny byly zbořeny v letech 1915-1916 stejně jako u Nových mlýnů z důvodů regulace řeky a výstavby kamenného nábřeží. Freundův mlýn vydržel o pár let déle, až do roku 1924.
Dolní Lodecké mlýny a Freundův mlýn se nacházeli zhruba v místech kde je dnes vyústění Těšnovského tunelu u ministerstva dopravy. Zbyla po nich jen pojmenovaná ulice.
POZOR V MÍSTĚ ULOŽENÍ KEŠE BÝVÁ HORŠÍ SIGNÁL ODCHYLKA JE TAK PRAVDĚPODOBNÁ
Zdroje:
starých fotografií jsou uvedeny v detailech obrázku
text: Kateřina Bečková, Zmizelá Praha – Nové Město
