BROUMSKÁ SKLÁRNA
Nejvýznamnější etapou v historii obce bylo období broumské sklárny. Ta byla postavena na základě Majestátu císaře Rudolfa II. z roku 1599 sklářem Kryštofem Schürerem. Bylo mu dědičně za úrok vykázáno šest lánů lesa ( asi 109 ha), aby si mohl na svůj náklad zřídit dům a dvůr, sklenou huť, pole, louky, malý rybník, mlýn o jednom složení, pilu, domky pro dělníky, kteří se stali křivoklátskými poddanými. Sama rodina skláře byla svobodná, mohla si postavit masný krám, péci chléb na prodej, šenkovat staré a bílé pivo, které může sám vařiti. Živým lesem hýbat nesmí, zvěř rovněž nesmí lovit, jen chytat ptáky na lep a do sítí. Úročil na Křivoklátě při sv. Jiřím a Havlem po 20 kopách míš. A ročně dodat na hrad truhlu pěkných tabulek a koleček skla nebo za ně 4 kopy.
Huť pracovala především pro potřeby císařského dvora a byla známa především výrobou technického skla pro císařské alchymistické laboratoře. Rozkvětu sklárny zasadila ránu třicetiletá války, z jejíchž následků se už huť nevzpamatovala. V roce 1851 ji koupili Valdštějnové a přeměnili v poplužní dvůr. Po vzniku ČSR byl dvůr zahrnut do první pozemkové reformy a v roce 1923 rozparcelován v celé výměře. Až do dnešní doby se zachovalo hlavní stavení sklené hutě, kdysi obydlí broumského "glasmistra". V prostoru mezi obydlím a potokem i dnes je možné nalézt skleněnou strusku, kusy různě zbarveného skla a úlomky skleněných předmětů.
Založení sklené huti v Broumech mělo nemalý vliv na hospodářský rozvoj Broum, této zapadlé a v lesích ztracené vsi. Se zakladatelem sem přišli i jiní osadníci, sklářští dělníci, vesměs německé národnosti. Přišli i řemeslníci, byl zde mlýn, pila, zřízen masný krám, kovárna, byl zde sedlář i pekař. Se vzrůstem počtu osadníků vzniká také škola.
Text listingu byl přejat z oficiálních stránek obce Broumy
