Historie těžby zlata v Čechách
V Čechách se ložiska zlata nacházejí na šestině území. Zlato se zde těžilo od pradávna. Odhady celkové těžby v průběhu historie se pohybují od 60 t do 1000 t. První zlatý boom se patrně odehrál v době bronzové (1800-700 př.n.l.). Druhý zlatý boom během osídlení Kelty ve 2.-1. století př.n.l., kteří z něj vyráběli šperky, snad i součásti brnění, ale především razili mince, nacházené dnes při archeologických výzkumech ve střední Evropě. Třetí zlatý boom ve středověku 12.-14. stol. n.l. Jan Lucemburský od. r. 1325 razil zlaté mince nazývané florény, které měly funkci mezinárodního platidla..V moderní historii se těžba kromě náhodných nálezů pohybovala na hranicích rentability. V r. 1968 zastavena těžba v posledním regulérním dole. Od té doby probíhají pouze průzkumné práce.
15 ložisek s prozkoumanými zásobami
Používané technologie
Jak se zlato získávalo? Nejstarší technikou je rýžování, při nemž se využívá vyšší hustoty zlata k oddělení od lehčích doprovodních materiálů. Zdokonalením rýžovací pánve je rýžovnický splav. Koryto, po kterém se rozmělňuje zlatonosný materiál, postupně splavuje a částečky zlata se zachytávají na překážkách na dně. Při relativně malém obsahu zlata v základní surovině jsou důsledkem těchto metod velké přesuny materiálu. První dolovací pokusy byly činěné snad již v keltském období. Ale plně se hornické dobývání rozvinulo až ve středověku. I po této činnosti zůstaly znatelné stopy. Staré šachty, štoly a odvaly hlušin. Vytěžená hornina je však jenom počáteční krok k získání zlata. Rudu bylo třeba poprve rozemlet na prach, a teprve z něj se dalo zlato vyzískat. Tady přišlo ke slovu opět rýžování. Až ve středověku byla zavedena rtuťová amalgamace. Novověká technologie nepřinesla žádný nový princip. Jen namísto amalgamace efektivnější kyanidizaci. A v ostatním zpracování větší podíl mechanizace a tím i větší objemy zpracovaných surovin. Principem kyanidového loužení je schopnost kyanidu navázat na sebe atomy zlata, převést jej do roztoku, ze kterého se dá zlato relativně snadno získat, avšak dopad na životní prostředí je obrovský.
Vacíkov - ložisko Petráškova hora
Petráškova hora u Vacíkova na Příbramsku, která se nachází v CHKO Brdy, je příkladem ověření zajímavého potenciálu zlatonosných rud v netradiční oblasti, dříve zkoumané na polymetalické rudy .Ložisko Vacíkov je třetí největší v čechách. Ložisko je situované v tzv. Rožmitálském bloku, tvořeném spodnopaleozoickými sedimenty a vulkanity pronikanými apofýzami granitoidů. Zlatonosné zrudnění je vázané na systémy křemenných žil, žilek a impregnací převážně strmého průběhu o mocnostech až desítek metrů. Některé úseky ložiska obsahují příměs scheelitu, polohy s hojnějším pyritem a chalkopyritem vykazují 0,1–0,4 % Cu. Zlato je velmi jemnozrnné, převážně vysoké ryzosti (nad 900/1000), obsahy stříbra v úsecích s vyšším obsahem sulfidů dosahují až 10 g/t. Distribuce zlata v ložisku značně nepravidelná, obsahy v rudě kolísají v rozmezí desetin až několika desítek g/t, v průměru 1,1 g/t. Bohatší zóny metrových mocností s průměrnými obsahy zlata 4–5 g/t jsou značně nekontrastní. Ložisko náleží do světově významné kategorie rud porfyrového typu. Průzkum ložiska byl provedený jádrovými vrty z povrchu do hloubky až 375 m a v úrovni štolového horizontu systémem směrné chodby, překopů na mocnost a podzemních jádrových vrtů. Tyto práce vyčlenily několik zón vtroušeného zlatonosného zrudnění provázeného nízkými obsahy W, popřípadě též Cu , s celkovým obsahem 33,2 t zlata o kovnatosti 1,1g/t. Podrobnější vymezení rudních bloků a zhodnocení perspektivy širšího okolí by si vyžádaly další průzkumný program. Charakter zrudnění ložiska předurčuje jeho případnou těžbu povrchovým způsobem, zlato je získatelné přímou kyanizací nebo flotační metodou. Báňské práce zde probíhaly v letech 1990 -1992. Dnes je štola uzavřená zabetonováním, zůstal zde větrací otvor pro netopýry a dole otvor pro odtok důlní vody. Což pro místní obyvatele je radostná zpráva, neb povrchová těžba by měla devastující dopad na krajinu a životní prostředí.
Podmínky splnění logu:
Odpovědi naleznete na infotabuli na úvodních souřadnicích a v listingu.
- V jaké nadmořské výšce bylo otevřeno ložisko Vacíkov
- Kolik bylo provedeno šikmých vrtů a o jaké celkové délce
- Celkový obsah zlata v ložisku Petráškova hora
- Popojdi jen pár metrů od infotabule na souřadnice N49°32.858 E13°48.926 a napiš co se zde nachází
- Pořidte v místě fotografii Vás nebo Vaší GPS nad vstupem do štoly nebo u infotabule. Od 1.12.2020 je dle pravidel tento úkol povinný.
- Odpovědi prosím zasílejte přes můj profil. Logovat můžete ihned po zaslání odpovědí, pokud nebude něco pořádku ozvu se vám. Logy bez zaslaných odpovědí a fotografie budou smazány.