Skip to content

Maroldova vila a vrch Kolinak Multi-Cache

This cache has been archived.

GEOupir: Vzhledem k tom co se událo v květnu a kam geocaching pomalu a jistě směřuje, tak už mě nebaví udržovat, starat se a případně už vůbec tvořit nějaké keše. Nechal jsem dva měsíce na zalogování kdy by řekl že více 90% lidí v dané dva dny ani vilu neviděli.

More
Hidden : 4/9/2016
Difficulty:
2 out of 5
Terrain:
1.5 out of 5

Size: Size:   micro (micro)

Join now to view geocache location details. It's free!

Watch

How Geocaching Works

Related Web Page

Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions in our disclaimer.

Geocache Description:

Tato jednoduchá multina vás přivede k jedné téměř zapomenuté vile a připomene jednu tragickou a krvavou událost, jenž se zde před časem stala.


 

Ve zdejším místě u Branické skály se nacházely milíře pro výrobu mletého hydraulického vápna známého jako Pasta di Praga. Vyváželo se do Itálie, Anglie a i jiných zemích. V 18. století pece posloužily jako hromadné pohřebiště četných obětí velkého moru. Zdejší místo jakoby tímto bylo poznamenáno.

 


Maroldova vila

Maroldova vila

Jde o novorenesanční (někdy uváděno jako pozdně klasicistní) vilu na adrese Stará cesta 12/15. Dům patřil kdysi tetě známého českého malíře Luďka Marolda. Ano toho, který namaloval to známé panorama hustiské bitvy u Lipan. A zřejmě byl i postaven pro ni, jelikož pochází z druhé poloviny 19. století, to však není doloženo. Luděk se narodil jako nemanželský syn její sestře Aloisii. Jeho otec už od počátku o něj nejevil zájem a jeho matka podlehla tuberkoloze, když bylo Maroldovi deset let. Luděk Marold se pak seznámil se svojí pozdější ženou ve Francii a svatba byla 7.3.1891. Její otec měl v Paříži v nájmu restauraci, kde se scházela početná kolonie umělecky založených čechů. Marolda pak psychicky a fyzicky velmi vyčerpala práce na již zmíněném panoramatickém obrazu. Navíc zřejmě odhalil nevěru své manželky a své nemoci podlehl. Po jeho smrti se jí nevedlo nejlépe. Po neúspěších na divadelních prknech si otevřela modistický obchod. Ani na tomto poli se jí nedařilo a pět let po smrti svého manžela spáchala sebevraždu. Jejich syna Ludvíka opět vychovávala jeho prateta, která již tehdy zasvětila život jeho otci. Než však Ludvík dospěl, nezbylo z dědictví jeho otce téměř nic.

Ani další majitel vily neměl štěstí. Byl jím podnikatel Polenda. Vilu opravil a v zahradě zřídil plnírnu na zdejší pramen vody tryskající ze zdejšího vápencového masivu. Údajně se říkalo, že je léčivá a zpočátku byl o ni velký zájem. Dokonce se jí říkalo Ocelovka. Podnikatel Polenda měl dvě dcery, bohužel obě byly nevidomé, ale vynikaly krásným hlasem. Bohužel záhy se z expertizy zjistilo že voda není pitná. Bylo v ní obsaženo mnoho čpavku. Voda z pramene tak musela být svedena do kanálu. Navíc do toho přišlo nečekané a předčasné úmrtí jedné z jeho dcer. Polenda tak přišel o obživu a o jednoho ze svých blízkých.


Vražda hodináře Ledeckého

V březnu roku 1922 otřásla zdejším místem velmi nešťastná událost. Loupežné přepadení hodináře Josefa Ledeckého a několikanásobná vražda.

Ale od začátku. Pod branickou skálou při ulici Stará cesta se tísní malé domečky. Někde v těch místech pod dnešní Maroldovou vilou už tehdy stával jeden domeček vedle druhého. Jeden z nich však vynikal a to dům bohatšího majitele, šikovného řemeslníka, hodináře a zlatotepce Josefa Ledeckého. Kousek nad nimi pak stál menší domek v nemž žila paní Kolínská se dvěma syny (Josef a Jan). Ti se již od malička znaly s dcerou pana Ledeckého, Viktorkou. Pan Kolínský byl zbožný a velmi dobrosrdečný, takže když bylo za první světové války zle, rodina Ledeckých podporovala rodinu Kolínských. Odplata za dobrý čin však brzy přišla příšerná.

Svoji vinu na tom zřejmě nesla špatná doba jak už bylo zmíněno. Jejich nejstarší syn Josef musel za války narukovat a z ní se vrátil s tuberkolozou. Jejich otec jako zaměstnanec pivovaru se upil k smrti a také nejmladší syn Jan propadl alkoholu. Navíc nešťasnou náhodou jejich domek vyhořel. Když se Josef vrátil z vojny, nabídl mu hodinář Ledecký slušně placenou a lehkou práci. Josef však pyšně odmítl, nechtělo se mu již pracovat. Bohoužel pan Ledecký bral syny paní Kolínské jako skoro vlastní členy rodiny a tak jednou mezi řeči se Josef dozvěděl kde má pan Ledecký ukryté cennosti. Prý v hrncích se sádlem, které bylo jen na povrchu. Kdyby radši mlčel, tímto byl totiž jejich osud zpečetěn.

JosefJosef se totiž po této zprávě vrátil domů s již jasným plánem a tak v noci 10.3.1922 nabádal svého mladšího bratra, aby mu s loupeží a vraždou Ledeckého pomohl. Na tento čin se prý vypravovali nadvakrát, nakonec si ale dodali kuráže a pod záminkou opravy hodinek vstoupili do domu Ledeckých. Brzy na to v nestřežené chvíli srazili hodináře k zemi a tloukli tak dlouho, dokud se hýbal. Stejně tak dopadla i jeho manželka, která byla v té době v kuchyni. Následně rychle začali pobírat cennosti, cpát je do pytlů a vynášet do skal ve stráni (část lupu údajně ukryli i ve vyšehradských kasematech). Vraždění však ještě nebylo konec. Mladá Viktorka Ledecká měla být ten večer v divadle se svou přítelkyní, ale nějak se jí zřejmě zmocnila zlá předtucha a nečekaně se vrátila domů. Své mrtvé rodiče však nestihla spatřit. Její kamarádi od dětství ji bez milosti zabili ještě na dvorku, kde si hrávali.

Vrazi se však dopustili osudové chyby. Během jejich drancování totiž přišel za hodinářem místní zahradnický pomocník Teisler z Hodkoviček vyzvednout si hodinky. Jan mu otevřel a řekl, že hodinář není doma, aby přišel zítra. Za nějakou dobu se to opakovalo se strážmistrem Růžičkou, který pro změnu přišel s něčím na opravu. Oboum to vrtalo hlavou co se to děje a jejich svědectví později byla významná při usvědčení pachatelů. Oba bratři se po činu v ještě špinavých šatech potřísněné petrolejem a částečně i krví obětí odebrali do hospody U Pěti králů, kde se opili, aby ukonejšili svoje černé svědomí.Jan

Mrtvé ráno objevil hodinářův bratr, když mu bylo divné, že nepřišla rodina na mši. A byla to prý opravdu děsivá podívaná. Rozběhlo se vyšetřování. Vrazi pak byli svědčeni díky lupu, Josef se totiž snažil prodat stříbrné pláště od hodinek, tvrdíc že to má z ruska kde byl na vojně. Jenže každé vzácné zboží má punc a v tomto případě ruský nebyl. Když pak ještě přišel se sáčkem šperků, to už bylo moc a zlatník na to upozornil detektivy. Když pak policie vstoupila do domků Kolínských, našla hned několik důkazů, mimo jiné šaty ještě potřísněné krví obětí. Při konfrontaci pak i pan Teisler a Růžička poznali Kolínského, co jim otevřel dveře. Jan se pak zhroutil a dovedl policii na místa, kde byly naloupené věci ukryty. Jen Josef pořád zatloukal. Verdikt pak zněl oběšení provazem. Dne 23.1.1923 v rámci amnestie byl rozsudek smrti částečně změněn. Mladší Jan jako spolupachatel dostal doživotí, jeho bratru Josefovy však verdikt smrti zůstal. Bez prodlení byl oběšen přímo na nádvoří vězení. Pamětnice uvádí, že po vykonané popravě vtrhli do dvora lidé z Braníka i odjinud, nevšímajíc si viselce, rvali šibenici na třísky jako vzácné talismany, které zaručeně ponesou štěstí. Jan Kolínský však svého bratra dlouho nepřežil, ve vězení do roka zemřel na tuberkulózu. Od té doby začali lidé na pamět této hrozné události říkat tomuto prokletému vrchu „Kolíňák“.

A co vlastně vraždou tří osob na krátký čas získali? Na 25.600 v hotovosti, 28 zlatých řetízků, 83 zlatých šperků, 38 náušnic, zlaté knoflíky, srdéčka, tolary, dukáty, hodinky, stříbrné hodinkové pláště, prsteny, přívěsky a jiné.

Další informace o případu můžete najít i na webových stránkách uvedených v odkazu související webová stránka.
nebo si může poslechnout i příběh o zločinu zde

Zdroj: Ivana Mudrová, Prahou s otevřenýma očima 3.

Za poskytnutí fotografií Kolínských děkuji panu Jedličkovi z webu www.kriminalistika.eu


Jak na keš.

Stage 1 budete stát před Maroldovou vilou u jejích vrat. Na nich najdete ozdoby, které připomínají zvonečky. A= spočtěte všechny toto zvonečky (sudé číslo)

Pokud by se nedařilo, nebo jako kontrola, na protější straně ulice je kousek od vrat pouliční lampa s číslem ve tvaru xxx1xx. Když sečtete čísla skrývající se za x a znásobíte dvojkou, dostanete stejné číslo jako počet zvonečků.

Stage 2 o kousek dál níže pod Maroldovou vilou je naučná cedule Branických skal. Na její zadní straně je cedulka s číslem B. Pokud by byla indície pryč tak na zadní straně cedule Přírodní památka, která je o něco výše při cestě k vile po levé straně je další štítek. U naučné cedule zejména při nočním zjišťování dávejte pozor, naproti je dům s okny!! Ať nevzbudíte pozornost, v tomto případě radši využijte druhou ceduli..

Vzorec pro finálku: N 50° 02.(A*19)+14; E 014° 24.B+5


Další informace ke keši:

Keš je klasická nevyfouklá PET, nacházející se asi do 10 min pěšky od souřadnic. Je umístěna v místě kde je občas trochu větší mudloprovoz, takže se snažte být při odlovu nenápadní a pokud se bude někdo v blízkosti nacházet, s odlovem posečkejte. Nicméně jsme se snažili vybrat co nejlepší místo. Po zalogování zase dobře zamaskujte, děkujeme. !!!Od 12.2.2017 zatím dočasné nové umístění - vzorec upraven, pro ty co mají vyluštěno dříve N -11, E +5;

 

 

 

 

 

Additional Hints (Decrypt)

qhgvan i cngr fgebzh mn xnzrarz

Decryption Key

A|B|C|D|E|F|G|H|I|J|K|L|M
-------------------------
N|O|P|Q|R|S|T|U|V|W|X|Y|Z

(letter above equals below, and vice versa)