Kostel
CZ
Nevelká stavba z 12. století leží na návrší mezi vzrostlými stromy v údolí, v němž se rozkládá původní jádro vesnice Dolní Chabry. Kostel obklopuje kamenná zeď se starobylou zvonicí a při pohledu zdáli nejde přehlédnout vyčnívající věžičku s křížem.
Opakované stavební aktivity, přestavby a opakovaná výstavba kostela Stětí sv. Jana Křtitele nasvědčují výjimečnosti zdejší lokality v období středověku. Kostel stál na důležité komunikaci spojující Prahu s Mělníkem a pokračující dál na sever, i proto zde najdete celkem tři kostelní stavby. Pozůstatky dvou starších kostelů, odhalené během archeologického výzkumu v letech 1973–1974, se doposud bezpečně ukrývají pod dřevěnou rozkládací podlahou současného třetího kostela.
První zde stojící kostelík, nejspíš hrobní kaple, vyhovuje představě místa připraveného k pohřbu významné, i když zcela neznámé osoby. Díky použití klasové techniky zdění a ukládání opukových kamenů kostelního zdiva při jeho výstavbě do tvaru obilného klasu byla hrobka datována do počátku 11. století. To potvrzují i nejstarší hroby prozkoumané východně od stavby, doprovázené milodary, náhrdelníkem ze skleněných perel a záušnicemi, kruhovým šperkem do vlasů. Pohřební kaple zanikla a na jejím místě byl zbudován druhý chaberský kostel zcela jiného stavebního typu – rotunda. Svým průměrem 13 m se stala druhou největší v Čechách, po známé rotundě sv. Víta na Pražském hradě. I když jen v torzu dochované vybavení reliéfními keramickými dlaždicemi, známými výhradně z knížecích či klášterních staveb, význam nově zbudované rotundy jen potvrzuje. Profilovaných keramických dlaždic se našlo na 20 druhů, jsou na nich náměty s rostlinnými i zvířecími motivy. Zvláštní význam mají dlaždice s postavou proroka Daniela v jámě lvové a dlaždice s poprsím císaře Nerona.
Stavba rotundy spadá do doby před polovinou 12. století. Tomu odpovídá i nejstarší zmínka o Chabrech, kdy v roce 1092 byla „obec Chrabercych“ darována Konrádem Brněnským klášteru na Ostrově u Davle, poblíž soutoku Sázavy s Vltavou. I rotunda časem zanikla a na jejím místě, z materiálu získaného rozbořením jejích zdí, vznikl třetí, doposud stojící kostel. Je stejného podélného typu s apsidou na východní straně jako kostel první. Pečlivě opracované neomítané podélné kvádříky z opuky, ze kterých je její jádro vystavěno, jsou typickým stavebním prvkem doby románské. Pod rozkládací podlahou kostela se dochovala románská pískovcová patka s drápky, součást sloupu držícího původně panskou emporu. Komu byly zasvěceny první dva kostely, se neví, třetí kostel byl zasvěcen Stětí sv. Jana Křtitele a doba jeho výstavby je kladena do třetí čtvrtiny 12. století.
Během husitských válek byl kostel značně poškozen, jeho krov zcela shořel a při následujících opravách byla původní nízká střecha zvýšena do dnešní podoby. Ještě dnes je pozdně gotická přístavba viditelná na východní zdi. Uvnitř na půdě kostela se dochovala kamenická značka s datací A.D. 1439. Další opravy a přestavby kostela následovaly po ukončení třicetileté války. V barokním slohu pak byla nově vystavěna kruchta a po roce 1729 přibyl barokní malovaný oltář zasvěcený Panně Marii.
Historiky umění jsou vysoce ceněny románské fresky pokrývající vnitřek apsidy, objevené při opravách kostela v roce 1905. Nejvýše je umístěn výjev Krista v mandorle, nazývaný „maiestas Domini“. Kristus sedí na románském trůně, žehná pravicí, zatímco v druhé ruce drží otevřenou knihu s nápisem „Já jsem první i poslední“. Mandorlu nesou dva andělé, vpravo stojí orodovnice Panna Maria, vlevo Jan Křtitel a pod nimi umístěný pás vyplňují postavy apoštolů v životní velikosti. S osobou svatého Jana Křtitele souvisí také renesanční malba odhalená nad vstupem do kostela. Je na ní stříbrná mísa s uťatou světcovou hlavou.
Kdysi měl kostel i svou farnost v Dolních Chabrech, ta však zaniká za třicetileté války. Kostel se následně stává filiálním kostelem kostela sv. Václava na Proseku, jímž je dodnes. Poslední opravy kostela Stětí sv. Jana Křtitele se uskutečnily před 35 lety. Dnes má kostel značně narušenou statiku, nebyl totiž vystavěn na skále, ale pouze do sprašového návrší. Krovy kostela jsou napadeny tesaříkem, románské a mladší malby praskají a blednou.
(Text i grafika ze zdroje Wikipedia CS)
Keš
Samotná keš se nachází mimo areál kostelu. Hodně štěstí a trpelivosti.
Keš je asi 1.8m vysoko pověšená v břečťanu vlevo a označená modrou šnůrkou. Prosím, dávejte ji zpět tak, aby nebyla vymudlena.
EN
The cache
The cache is outside of the church complex.
Search at 1.8m high in the poison ivy .