Civilní obrana
První organizace ochrany obyvatelstva existovala na území Československa před začátkem druhé světové války. Hrozící válečný konflikt ze strany Německa zapříčinil vznik Civilní protiletecké ochrany (CPO), jejímž cílem byla ochrana obyvatelstva před leteckými útoky v letech 1935-1938. V tomto období docházelo hlavně ke stavbě protileteckých krytů. Se vznikem Protektorátu Čechy a Morava ale tento systém ochrany zanikl a snahy o obnovení byly neúspěšné.
Po roce 1945 se začal rozvíjet koncept, který se zaměřoval na ochranu civilních obyvatel před nebezpečím, vytvoření podmínek pro přežití v případě propuknutí ozbrojeného konfliktu, jaderné války nebo jiné pohromy, a odstranění negativních následků. Název Civilní obrana (CO) se začal používat v roce 1951. Činnost Civilní obrany zahrnovala například záchranné práce, zdravotnickou činnost, evakuaci, zásobování, dekontaminaci nebo poskytování nouzového ubytování.
Krátce po vzniku Civilní obrany byla zřízena speciální komise, sestávající ze zástupců ministerstva vnitra, ministerstva národní obrany a některých dalších vládních orgánů. Tato komise měla na starosti tzv. kategorizaci měst a objektů a tímto procesem byly určeny objekty, kterým hrozilo největší nebezpečí v případě války. Byly to hlavně hutě, elektrárny, vysílače, důležité továrny (zbrojovky), vodárny, přehrady nebo mosty. Okolo měst, na jejichž území se nacházely tyto objekty, byly posléze vybudovány pozorovatelny Civilní obrany, z nichž bylo možné sledovat okolí a včas zachytit hrozící nebezpečí.
Od roku 1990 se začal tento systém přeměňovat tak, aby ho bylo možné využívat při řešení různých mimořádných situací, jako jsou požáry, povodně, infekční onemocnění, havárie apod., a ne jen při válečných konfliktech. V roce 1993 dostal název „civilní ochrana“ a od roku 2001 do současnosti je používán pojem „ochrana obyvatelstva“.
Pozorovatelny CO na Kladně
Na Kladně je celkem pět bývalých pozorovatelen, které sloužily k ochraně našeho města. Dvě najdeme na střeše prvního a posledního rozdělovského věžáku a po jedné pak v lese u Rozdělova, u Engerthu a na haldě u industriální zóny. Pozemní objekty byly oploceny a můžeme kolem nich ještě najít zbytky sloupků a pletiva.
Pozorovatelny na věžácích
Tyto dva objekty vznikly zároveň se stavbou rozdělovských věžáků v letech 1952-1958. Vzhledem k jejich poloze z nich byl výhled na všechny světové strany. Později, když už neplnily svůj původní účel (v 80. letech), je využívali radioamatéři.
Pozorovatelna v Rozdělově
Tuto stavbu najdeme na kraji lesa na západním okraji Rozdělova. Dnes odtud vidíme hlavně městskou zástavbu, ale ani v době vzniku tu nemohl být moc dobrý výhled, protože pozorovatelna se nachází na sníženině za bývalým rybníkem. Nad zem vystupuje vstupní nástavba, pozorovací nástavba, ve které jsou tři otvory pro pozorování okolí, a i samotná střecha úkrytu.
Pozorovatelna u Engerthu
Objekt se nachází v cípu lesa nad kladenským hřbitovem, v blízkosti bývalého dolu Engerth. Opět zde nalezneme vstupní a pozorovací nástavbu se třemi otvory, ale střecha úkrytu není vidět. Pozorovatelna je zarostlá křovím, ale v době vzniku byl odtud vzhledem k umístění na kopci skvělý rozhled. Stejně jako u Rozdělova to kolem stavby bohužel vypadá tak trochu jako na skládce.
Pozorovatelna na haldě
Na vrcholu haldy u průmyslové zóny najdeme poslední pozorovatelnu. Má rovněž tři pozorovací otvory, ale trochu jiný tvar než předchozí dvě stavby. I odtud je výborný výhled na Kladno. Halda vznikla hromaděním strusky při výrobě železa a pod ní se nachází podzemní kryt civilní obrany zvaný DIPOL. Dnes zde sídlí firma DESTRO, která zpracovává strusku a stavební odpady.
Ke keši
Ke krabičce tě čeká krátká nenáročná procházka lesem. Před odlovem nebo po odlovu se můžeš stavit u rozdělovské pozorovatelny, která je nedaleko, a prohlédnout si ji. Keška není přímo u bunkru, protože ho navštěvují nejspíš dost pochybné existence.