Události roku 1938 jsou v dějinách naší země výrazným milníkem. Ohrožený národ se semkl do jednoho celku, v jejímž středu stála Československá armáda. Právě když byla naše republika nejlépe připravena přijmout boj, přišla zpráva o konferenci v Mnichově. Zrada spojenecké Anglie a Francie, které “prodali“ svého spojence v zájmu udržení míru v Evropě, oddálila válku jen o několik měsíců a navždy pošpinila tyto velmoci v očích veřejnosti. Po Mnichovu byla naše republika zbavena pohraničních oblastí a armáda se stáhla bez boje do vnitrozemí. Tragédie byla dovršena v březnu 1939, kdy byl zřízen protektorát Čechy a Morava a německá armáda získala bez boje výzbroj pro 40 svých divizí a továrny pro výrobu nejmodernějších zbraní své doby. Ironií je, že tyto zbraně pomáhaly s velkým úspěchem Wehrmachtu bojovat proti bývalým spojencům Československa.
Pojďme se v této malé sérii podívat na výzbroj naší armády poněkud blíže.
Československá armáda
V průběhu druhé poloviny 30. let prošla Československá armáda rozsáhlou modernizací. Tehdejší úsilí vyvrcholilo 23. září roku 1938 vyhlášením mobilizace branné moci. Tato událost, která nemá v novodobých dějinách našeho národa obdoby, znamenala ráznou reakci na válečné ohrožení ze strany německé Třetí říše. Rychlost a plynulost s jakou se podařilo mobilizaci realizovat, zajistily v zahraničí velký obdiv. Tehdejší obránci vynikali především nesmírným odhodláním bránit svou vlast ze všech svých sil a všemi existujícími prostředky.
Úspěch československé mobilizace se začal rodit mnohem dříve. Na přelomu let 1932 a 1933 začalo velení československé armády rozvíjet modernizační opatření. Za otce naší moderní armády je právem považován generál Ludvík Krejčí. Poté co se v Německu chopili moci nacisté, nepochybovalo velení armády o jejich agresivních úmyslech vůči ČSR.
Začalo se proto s výstavbou armády s moderním obranným potenciálem, která bude schopna čelit budované německé armádě. Toto úsilí však vyžadovalo velké finanční zdroje, kterých po hospodářské krizi na začátku třicátých let moc nebylo. Lidé na nejvyšších místech rychle pochopili výhody mírové výstavby armády. O souhlasu obyvatel s touto politikou svědčí i proslulá Půjčka na obranu státu. Tento zákon č 142/1936 Sb. vstoupil v účinnost 30. května 1936. Zde se ukázala obrovská podpora společnosti a během pouhých pěti dnů byly upsány dluhopisy ve výši přibližně dvě a půl miliardy korun. To umožnilo urychlit modernizaci armády.
V druhé polovině třicátých let se začala naše armáda výrazně měnit. Do služby začaly vstupovat nové zbraně a započala výstavba pohraničního opevnění. V roce 1934 byla zavedena branná povinnost, která umožňovala nejen výcvik záložníků pro případ války, ale také tím došlo k navýšení vojáků v činné službě. Tato služba trvala dva roky. Mezi hlavní trendy patřila motorizace armády a růst letectva. Podle rozšířeného výzbrojního programu z července 1937 měly složky armády obdržet více než 1 000 tanků, přes 1 700 protitankových kanonů, 700 minometů, 800 protiletadlových kulometů a děl, 2 400 děl a 850 letounů. To bylo umožněno díky průmyslové základně, která ve své době patřila k největším v Evropě. Jednat se mělo v podstatě o moderní zbraně patřící ke špičce světových výrobků. Intenzita zbrojení dosáhla takové úrovně, že v podílů vojenských výdajů na národním důchodu bylo Československo v roce 1937 na šestém místě ve světě. Před ním zůstala z demokratických států pouze Francie. V roce 1938 předstihlo i ji.
Tehdejší armáda se dělila na dvě základní složky. Těmi byly Zbraně a Služby. Do zbraní se počítala pěchota, dělostřelectvo, jezdectvo, letectvo, ženijní vojsko a telegrafní vojsko. Služby zajišťovaly plynulý chod armády v míru i ve válce. Sem patřily například proviantní útvary, skladové atd. Pěchota představovala přibližně 60 procent celkového stavu armády. Patřily pod ní i některé specializované složky jako byly například hraničářské prapory a pluky, určené k obraně těžkého opevnění. Dělostřelectvo představovalo přibližně 20 procent stavu armády. Vybaveno bylo širokým spektrem ráží až po hmoždíře 30,5 cm. Jezdectvo představovalo přibližně 6 procent i přes pomalu klesající význam této zbraně v moderní válce. Stejný podíl mělo i letectvo. To bylo považováno za prestižní část. Do roku 1938 se podařilo plně vyzbrojit 55 polních letek. Pozorovací letectvo tvořilo z tohoto počtu přibližně 38 procent. Stejně tak i letectvo stíhací. Bombardovací letectvo tvořilo zbylých 24 procent. Ženijní vojsko tvořilo 6 procent a telegrafní vojsko 3 procenta stavu armády.
Začátek roku 1938 signalizoval, že tento rok bude pro naší republiku velmi těžký. Neustálé provokace ze strany sudetských Němců podporovaných z říše, vedly 20. května k vyhlášení stavu ochrany hranic. Československo tak dalo fašistickému Německu jasně na vědomí své odhodlání bránit se. Byla provedena částečná mobilizace. Stavy armády vzrostly na přibližně 371 000 vojáků. Československo počítalo, že v případě konfliktu dodrží spojenci uzavřené dohody. Mimořádná opatření skončila 22. června ale klid, který nastal během léta, byl jen zdánlivý. Celé Československo se připravovalo na válku.
Situace se začala prudce zhoršovat na začátku září 1938. Sudetoněmecká strana podporovaná Německem vyvolávala čím dál tím větší konflikty. Čeští lidé byli napadáni a zabíjeni. Armáda byla nucena zavést rozsáhlá opatření. Došlo k uzavření nejohroženějších úseků státních hranic, odkud hrozil náhlý vpád fašistů do republiky. Počet obětí v řadách obránců státních hranic i civilních obyvatel začal v polovině září prudce stoupat. Proto bylo v některých pohraničních okresech vyhlášeno stanné právo a povolána armáda. Sudetoněmecká strana byla rozpuštěna. Reakce západních mocností na tyto události byla pro všechny obyvatele ČSR doslova studenou sprchou. Anglie a Francie ve snaze usmířit si nacistické Německo předložili vládě ČSR 21. září plán na odstoupení pohraničních oblastí s podílem více než 50% německého obyvatelstva Třetí říši. To vyvolalo u obyvatel obrovskou vlnu odporu, která vedla k pádu vlády Milana Hodži dne 22.zaří. Do čela nově jmenované vlády se postavil armádní generál Jan Syrový, hrdina od Zborova. Dne 23.zaří po půl jedenácté večer nařídila nová vláda všeobecnou mobilizaci branné moci. Společnost si válku nepřála, ale vyhlášení mobilizace vzedmulo obrovskou vlnu těch nejlepších morálních sil státotvorných občanů, což byl základní předpoklad úspěšné obrany. Všichni předpokládali, že v případném válečném konfliktu nezůstaneme sami a že naši spojenci nakonec přestanou s politikou usmiřování Hitlera a přijdou Československu na pomoc.
Mobilisace
To s jakou rychlostí a plynulostí mobilizace proběhla, udivila celý tehdejší svět. Vojenský význam mobilizace byl v tom, že nepřítel byl velmi rychle zbavován případného momentu překvapení. Již týden po jejím vyhlášení bylo dokončováno rozmístění nástupní sestavy. Ve zbrani bylo přes milion mužů. Pojďme se podívat blíže na toto období které je dodnes synonymem národní hrdosti, ale i hořkosti a zrady.
Ke keši:
Pro získání souřadnic keše musíte přiřadit citáty jednotlivým autorům. Za každým citátem je uvedené číslo, které stačí pouze dosadit za správné jméno.
„Británie a Francie měly na vybranou mezi válkou a hanbou. Zvolily hanbu. Budou mít válku.“ = 0
„O hranice se nejedná o hranice se střílí.“ = 2
„Přesto, že sympatizujeme s malým národem, nemůžeme se za každých okolností zavázati k tomu, abychom celou britskou říši uvrhli do války," = 1
„Armádu jsme tak těžce budovali, abychom mohli republiku bránit. Téměř okamžitý zásah spojenců, byl však podmínkou úspěchu této operace.“ = 0
„Vojsko je prvním a hlavním symbolem státní suverenity a svobody.“ = 2
„Pamatuj si, že dokud budeme generálům platit víc než učitelům, nebude na světě mír.“ = 8
Souřadnice: N 50° 12,(Arm.generál L. Krejčí)(W. Churchill)(J. Masaryk) E 014° 48,(T. G. Masaryk)(N. Chamberlaine)(E. Beneš)
Nezapomeňte si opsat bonusové číslo