Sumburk - Kronika Hradku Traditional Geocache
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Veškeré informace k celé sérii najdete v keši GC6DN0A - Úvod - Kronika Hrádků
Šumburk – Kronika Hrádků
Historie objektu: Rozhodnutí založit hrad učinil Vilém ze Šumburka (Schönburgu) patrně roku 1431. Tehdy seděl se svým bratrancem Alešem na hradě Perštejně u Klášterce nad Ohří; pro stálé spory však tento stav bratrancům nevyhovoval a tak si statek v říjnu 1431 rozdělili. Vilémův hrad stál již r. 1435 a dostal název Nüenschonnburg (Nový Šumburk). Přízvisko ˝Nový˝ vymezovalo hrad vůči rodovému hradu Schönburgu v Sasku. S ohledem na dobu svého vzniku byl položen maximální důraz na kvalitu opevnění hradu, zatímco jeho obytná funkce zůstala značně potlačena. Vilém ze Šumburka prodal r. 1449 hrad Vilémovi z Illburka, který jej však musel již r. 1453 přenechal bratřím z Fictumu na umoření svých dluhů. Fictumové se zasloužili o obnovu a přestavbu hradu, a to i s ohledem na rozšíření jeho obytné složky. Přesto však panstvo jevilo o Šumburk v průběhu klidného 16. století jen malý zájem a po požáru v jeho druhé polovině zůstal hrad opuštěn. Od počátku 17. století náležel ke Klášterci. Exteriér, stavební vývoj: Stavba zaujala oválný vrchol dominantní Klášterské hory nad levým břehem Ohře nedaleko Klášterce nad Ohří. Areál Nového Šumburku má protáhlý půdorys s orientací z jihovýchodu na severozápad. V nejvyšším místě staveniště stával hranolový donjon o straně zhruba 10 m. Přízemí a první patro věže byly členěny na tři tmavé komory, zatímco vyšší plochostropá patra obsahovala vždy pouze jeden velký sál. Obvodová hradba byla zesílena třemi hranolovými baštami a celý areál se vstupem na jihovýchodě byl obehnán příkopem a valem. Jedinou budovou na hradě pocházející z první etapy jeho výstavby (mimo donjonu) bylo malé stavení se střílnami, stojící nalevo od vstupní brány. Sloužilo zřejmě jako konírny, čeledníky a sýpky. Ve druhé etapě výstavby na počátku 16. století byl hrad výrazně přebudován. Na hradbu u vstupní brány navázal příhrádek, kterým procházela cesta. Ta stoupá od někdejší šumburské tvrze a pozdějšího hospodářského dvora po severovýchodním úbočí. Příhrádek byl přehrazen dvěma příčnými hradbami; příchozí tak musel projít dvěma branami, které byly pod kontrolou jižní hradby vlastního hradu, zesílené dvěma ze tří výše zmíněných bašt. Značná pozornost byla věnována bráně do horního hradu. Hradby se směrem od ní nálevkovitě rozšiřují na obě strany, umožňujíc tak křížový postřel nástupního prostoru před samotnou bránou. Prostor sám byl dostatečně úzký na to, aby se do něj nemohl dostat větší počet nepřátelských jezdců. Brána byla přístupná stěžejkovým mostem přes příkop s obezděnou kontreskarpou. Jak ukázal v době zcela nedávné J. Pachner, velmi progresivně byla opevněna i část temene vrcholu na severozápadě, před donjonem. Obvodová fortifikace hradu je zde protažena nad přístupovou cestu a končí zvlášním objektem, po němž zůstalo reliéfní modelování okrouhlého půdorysu. O tom lze bez dalšího výzkumu soudit jen tolik, že se jedná o předsunutou pozici kontrolující přístupovou cestu, jejíž podoba vychází z bohatých zkušeností husitského válečnictví. Fortifikace, která do jisté míry připomíná zemní opevnění Žižkova hradu Kalicha, si bezpochyby zasluhuje další pozornost. Přestavba na počátku 16. století se dotkla i do té doby neuspokojivých obytných kapacit hradu. Nejprve byly k severozápadní a jihovýchodní stěně donjonu byly přistavěny dvě obdélníkové budovy, významné posílení rezidenční funkce ale představovala teprve až stavba nového paláce - označovaného jako “Nový dům” -, který měl téměř obdélníkový půdorys a stával napravo od brány. I na protější straně byla přistavěna protáhlá budova; ta však měla pouze hospodářskou funkci. Hrad Nový Šumburk lze na základě dostupných stavebně-historických údajů v podstatě označit za strohý vojenský objekt, u nějž byl položen maximální důraz na jeho bezpečnost. Poloha na osamělém dominantním vrcholu, mohutný donjon navazující spíše na obytné věže venkovských tvrzí, minimum architektonických detailů, velmi progresivní opevnění vstupu i poněkud konzervativnější použití hranolových bašt - to vše tento názor podporuje. Ostatně, neblahé zkušenosti z bezprostředně předcházejícího období husitských válek asi sotva umožňovaly něco jiného. Teprve přestavba na počátku 16. století deficit rezidenčních funkcí hradu alespoň částečně zahladila. Současný stav: Z hradu se dodnes dochovaly výrazné zříceniny donjonu, hradeb horního hradu s hranolovými baštami, nového paláce i hospodářských budov. Areál nádvoří je v současnosti odlesněn. Velmi zajímavé je opevnění třetí brány s obezděným příkopem. I z příhrádku s prvními dvěma branami se dochovaly viditelné zbytky zdiva.
Additional Hints
(Decrypt)
cbyrab h crfval mn fgebzrz fr manpxbh