Novy Herstejn - Kronika Hradku Traditional Geocache
Novy Herstejn - Kronika Hradku
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Veškeré informace k celé sérii najdete v keši GC6DN0A - Úvod - Kronika Hrádků
Nový Herštejn – Kronika Hrádků
Historie objektu:
Výsledky novějšího bádání ukazují, že hrad Nový Herštejn není vůbec „nový“ a že byl postaven už ve druhé polovině 13. století. Jeho zakladatelem snad mohl být jistý Protivec z Herštejna, původem asi ze Staňkova, zmíněný r. 1272. Hrad Starý Herštejn, o němž se věřilo, že se tato zpráva vztahuje právě k němu, byl totiž v oné době majetkem německého rodu pánů ze Schwarzenburgu. Je však pravdou, že právě z důvodu možné záměny obou hradů některé otázky, vztahující se k oblasti držitelských vazeb k nim na konci 13. a počátku 14. století, přetrvávají. Někdy v první polovině 14. století se Nový Herštejn dostal do rukou pánů z Velhartic. Výslovně je to doloženo k létům 1348 a 1349, kdy Nový Herštejn drželi Protiva a Břeněk z Herštejna, příbuzní Buška II. z Velhartic. Po r. 1355 přešel Nový Herštejn do rukou Ješka z Velhartic, který ho zásadním způsobem přestavěl, či minimálně dokončil přestavby eventuelně započaté předchozími majiteli. Brzy po r. 1367 Ješek zemřel, čímž začala dlouhá novoherštejnská éra Jana z Velhartic, jeho syna. Jan z Velhartic se ještě jako velmi mladý dostal do sporů s pány z Rožmberka, kteří r. 1385 patrně Nový Herštejn dobyli a Jana zajali. V letech 1397 – 1412 zastával novoherštejnský pán funkci přísedícího zemského soudu a za husitských válek byl ve sporu s bavorským knížetem Vilémem. Poslední zpráva, jenž dokládá, že byl Jan z Velhartic naživu, se datuje do r. 1435. Spory herštejnských pánů z Bavory pak pokračovaly a vyvrcholily za Janova stejnojmenného syna, kterého Bavoři r. 1474 za neznámých okolností zajali. Po třech měsících byl Jan Herštejnský z Velhartic z bavorského vězení propuštěn, porušil však vzápětí veškeré dojednané podmínky. Proto r. 1475 vojsko bavorského knížete Albrechta přitáhlo k Novému Herštejnu, dobylo ho a Jana Herštejnského znovu zajalo. Propuštěn byl pak až téměř po roce za mnohem méně příznivých podmínek. Hrad Nový Herštejn byl však za zmíněného dobývání poničen do té míry, že se stal neobyvatelným a zchudlý Jan musel přesídlit na tvrz do blízkého Lomce. Tam je připomínán seděním v letech 1509 – 1515 a poslední zpráva o něm je z r. 1520, kdy byl sťat na Pražském hradě. Byl to patrně ještě Jan Herštejnský z Velhartic, který na přelomu 15. a 16. století herštejnské zboží s pobořeným hradem Novým Herštejnem prodal Půtovi Švihovskému z Rýzmberka (zemř. 1504). Vzhledem k důležité strategické pozici na hranici s Bavorskem nechal Půta Švihovský či jeho syn Břetislav Nový Herštejn opravit a přebudovat, ovšem už jen jako vojenský opěrný bod. Již r. 1508 navíc získal Břetislav zpět rodový hrad Rýzmberk a o Nový Herštejn asi ztratil zájem. S tím, jak se pak postupně zadlužoval, začal své majetky rozprodávat; na novoherštejnský statek došlo v letech 1524 – 1534: koupilo ho město Domažlice. Domažličtí poručili Nový Herštejn jeho osudu; ba naopak, aby se nemohl stát opěrným bodem nepřátel, byla část jeho opevnění záměrně demolována. Jako pustý se Nový Herštejn uvádí v r. 1549.
Exteriér, stavební vývoj:
Hrad Nový Herštejn stával na kopci mezi Kdyní a Němčicemi. Nevelké jádro zabralo úzký, ze západu na východ orientovaný vrchol kopce. O podobě jádra se za současné situace můžeme jen dohadovat, protože bylo za přestavby na počátku 16. století zcela rozebráno a tak se z něj nic nedochovalo. Výjimku představuje rozměrný donjon (16,5 × 15,6 m), který v první polovině 14. století vyplnil východní konec jádra. Ploché stropy interiéru věže byly ze statických důvodů podepřeny středním průvlakem. Kresba hradu z r. 1514 dokládá, že minimálně třípatrová věž byla zakončena podsebitím s nárožními arkýřovými vížkami a vysokou střechou. Podle dendrochronologického datování byla r. 1358 kolem jádra vy budována kamenná hradba předhradí, jenž mělo tvar zhruba trojúhelníku se zkoseným jihovýchodním rohem. Západní vrchol plochy předhradí byl zaoblen a posílen drobnou hranolovou věží, která nevystupovala z obrysu hradby. Podobná věž snad stála i v jižním nároží. Nejsložitější situace byla zhruba uprostřed krátké západní odvěsny hradby v prostoru pod donjonem. Zde vznikla nejprve drobná podkovovitá bašta, kterou někdy v 15. století postupně z větší části pohltila obdélníková budova s interiérem vytápěným kachlovými kamny. Protože se tak do značné míry ztratila původní flankovací funkce starší bašty, byla v jihovýchodním nároží budovy postavena plná polookrouhlá věžice, tzv. Panenská bašta. Pod jižní frontou jádra byla vyhloubena cisterna. V severovýchodním nároží ohrady dolního hradu stávala čtverhranná branská věž, která však asi nebyla bránou první: lze totiž předpokládat, že první, zcela zaniklá brána přehrazovala přístupovou cestu v prostoru pod Panenskou baštou. Na přelomu 15. a 16. století, když hrad ztratil svou rezidenční funkci, bylo rozebráno jeho jádro a takto získaný materiál použit na zvýšení obvodové hradby a stavbu rozlehlých stájí, které se k hradbě přimkly na jižní straně. Svou roli hrál jistě i val, který byl před příkopem vyhozen na severní, západní a jižní straně. Jeho široká koruna mohla podle všeho posloužit jako dělostřelecké postavení, zvláště když na severozápadě byla na dvou místech baštovitě rozšířena.
Současný stav:
Zříceniny hradu Nového Herštejna jsou mohutné ještě dnes. Dochovalo se především torzo donjonu, převážná část obvodové hradby a zbytky budovy s Panenskou baštou na východní straně. Na hradišti roste vysoký les.
Additional Hints
(Decrypt)
oevmn