Krasikov - Kronika Hradku Traditional Geocache
Krasikov - Kronika Hradku
-
Difficulty:
-
-
Terrain:
-
Size: 
(micro)
Please note Use of geocaching.com services is subject to the terms and conditions
in our disclaimer.
Veškeré informace k celé sérii najdete v keši GC6DN0A - Úvod - Kronika Hrádků
Krasíkov – Kronika Hrádků
Historie objektu:
Za prapředka rodu pánů s labutí v erbu bývá pokládán Ratmír ze Skviřína, připomínaný r. 1223. Jeho potomci si někdy okolo r. 1250 vystavěli nad vsí Krasíkovem, kterou rod nabyl nejspíš nedlouho před tímto datem, hrad. Usuzujeme tak podle predikátů členů rodu, kteří se v letech 1252, 1256, 1263 a 1287 psali „ze Švamberka“ či „z Krasíkova“. Výslovně je nicméně hrad Švamberk jmenován až r. 1342 jako majetek Bohuslava ze Švamberka. Od poloviny 13. století až do husitských válek Švamberkové stoupali po společenském žebříčku a postupně bohatli, což jim umožnilo učinit z hradu Krasíkova velkolepou rodovou rezidenci; například stejnojmenný Bohuslavův syn byl v letech 1358 – 1366 chebským královským hejtmanem a sudím a posléze dokonce nejvyšším královským komorníkem. Taktéž jeho synové Bušek, Bohuslav a Jan zastávali ve státě významné pozice, na sklonku 14. století se však s králem Václavem IV. postupně dostali do sporů. Za husitských válek hrad vlastnil Bohuslavův syn Bohuslav (VI.), který proslul jako největší západočeský odpůrce kalicha. Osobně svedl dvě bitvy s Janem Žižkou – u Nekměře r. 1419 a u Sudoměře r. 1420 (v první velel, druhé se účastnil) –, v obou případech však byl poražen. Nakonec ho Žižka v lednu r. 1421 zaskočil nepřipraveného a jen s malou posádkou právě na Krasíkově, který dobyl ve dvou dnech. Bohuslav ze Švamberka si pak pobyl ve vězení na hradě Příběnicích, nakonec se ale počátkem r. 1422 přidal k husitům. Snahy katolíků o zpětné dobytí hradu Švamberka ostatně nebyly úspěšné – husité odrazili jejich útoky jak v listopadu 1421, tak v březnu 1422. Po smrti Jana Žižky (1424) se Bohuslav ze Švamberka stal dokonce hlavním husitským hejtmanem. Nakrátko, protože v listopadu r. 1425 byl smrtelně raněn při dobývání rakouského Retzu. To už byl ale rodový hrad v rukou jeho bratra Hynka Krušiny, který jej od husitů vykoupil nejpozději r. 1424. Hynek Krušina ze Švamberka zůstal po celý život horlivým katolíkem; zemřel po r. 1454. I v době pohusitské a po celé 16. století si Švamberkové udržovali pozici předního českého rodu, což jim umožnilo rodový hrad dále přestavovat a zvelebovat. Vývoj hradu tak ukončila až třicetiletá válka. Paradoxně se tak nestalo válečnou akcí, ale obrovským požárem, který vznikl při pečení koblih v hradní kuchyni a který hrad dne 7. února 1644 prakticky zničil. Spálený hrad pak ještě r. 1646 nějaký čas využili jako svůj opěrný bod Švédové, na jeho konečném osudu to ale už nic nezměnilo. Stav válkou zpustošeného panství jeho tehdejšímu majiteli Janu Bedřichovi ze Švamberka obnovu starého rodového sídla neumožnil, takže to už pak zůstalo ležet v troskách.
Exteriér, stavební vývoj:
Staveništěm hradu Krasíkova (Švamberka) se stalo osamělé skalnaté návrší u Kokašic, jehož ploché temeno nabízelo dostatečnou plochu pro výstavbu velmi rozsáhlého hradu. O jistě složitém stavebním vývoji objektu jsme dosud informováni jen velmi fragmentárně. Dvojdílný areál má půdorys protáhlého trojúhelníku s velmi ostrým vrcholem na severozápadě a krátkou odvěsnou na opačné, jihovýchodní straně. Po obvodu hrad obíhal val a příkop, který byl na východní straně využit komunikačně. Cestu zde – ještě hluboko ve svahu – přepažovala nejspíš kulisová brána, kterou se vcházelo do příhrádku s věží na jižní straně. Cesta se zde otáčí do protisměru kolem skály, jenž byla – snad v době pohusitské – ohrazena zdí se dvěma půlkruhovými baštami, čímž se stala jakýmsi bollwerkem. Uličkou sevřenou mezi bollwerkem na straně pravé a jižním čelem předhradí na straně levé se příchozí dostal k dnes zcela zaniklé, patrně rovněž kulisové bráně předhradí. Zástavba předhradí byla obvodová, tvořená především hospodářskými budovami na jihozápadě a pivovarem naproti bollwerku. Na předhradí bývala i starší ze dvou hradních kaplí, zasvěcená sv. Jiří a doložená r. 1342. V severovýchodním koutě předhradí předstupovala před přilehlé kurtiny půlkruhová bašta s klíčovými střílnami. Na západě bašta sousedila s příčnými zdmi uzavřeným příkopem, přes který vedl most do úzkého trojúhelníkového jádra. Bráně nejvzdálenější a nejchráněnější pozici na skále na konci nádvoří nezaujímal překvapivě palác, ale válcová věž. Podsklepený, v 16. století renesančně upravovaný palác k této věži přiléhal a na něj navazovala další podélná budova tak, že spolu tvořily jihozápadní frontu jádra. Dnes už poměrně špatně čitelná obvodová zástavba bývala i při protější severovýchodní hradbě; zde se také asi nacházela hradní kuchyně.
Současný stav:
Z hradu Krasíkova se do současnosti dochovala dvě nádvoří se značně velkými zbytky zdiva budov a věže. Dobře patrný je také bollwerk nad přístupovou cestou, jakož i dolní část dělové bašty na předhradí. Na ni byl v novověku postaven kostel, který se dnes nachází ve velmi špatném stavu. Novověkého původu je i zvonice v jeho východním sousedství.
Additional Hints
(Decrypt)
cnulyrx an fgebzr bqienpral bq crfval; ppn 1 z ilfbxb