Pojďme se tedy s uvedenou čtveřicí krátce seznámit...
Artur Kraus (1854-1930)
Byl pardubickým rodákem a velkou osobností veřejného života v Pardubicích na přelomu 19. a 20. století. Také jeho zásluhou byla v roce 1912 v Pardubicích otevřena první veřejně přístupná hvězdárna. Nás ale více zajímají jeho aktivity v dopravě. Artur Kraus byl zakladatelem pardubické odbočky ústřední jednoty velocipedistů a v roce 1900 získal jako první občan našeho města řidičský průkaz na kolo (!). Byl také jedním z prvních vlastníků motocyklu v Pardubicích. Do poslední dekády 19. století spadají jeho pokusy s tzv. ornitoptérou (letadlem lehčím než vzduch). Byl také zakladatelem aviatického družstva v Pardubicích a jako jeho čelní představitel se podílel na organizování veřejných produkcí ing. Jana Kašpara.
Eugen Čihák (1885-1958)
Tato osobnost je pevně spjata s počátkem aviatiky nejen v našem regionu. Eugen se společně se svým bratrem a ing. Kašparem začal v prvním desetiletí 20. století věnovat v Pardubicích aviatice. Stál také za nákupem prvního letadla z Francie, na kterém od roku 1910 pořádal úspěšné lety. Za krátký čas pořádal letecká produkce na letounech vlastní konstrukce a v roce 1912 získal jako teprve čtvrtý český pilot mezinárodní letecký diplom. Jako konstruktér letadel se zapojil do první světové války. V meziválečném období působil také jako mechanik a správce leteckého provozu na letišti Praha-Kbely.
Ing. Jan Kašpar (1883-1927)
Pardubický rodák, který na počátku dvacátého století propadl vášni automobilů Po vystudování Vysokého učení technického v Praze. Před rokem 1909 pracoval jako správce autoparku u německých automobilových firem. Poté se vrátil do Čech, kde pracoval u automobilky Laurin a Klement. Od poloviny roku 1909 se společně s bratrancem Eugenem Čihákem začali chystat na první letecké pokusy v Pardubicích. S jednoplošníkem vlastní konstrukce však nebyl úspěšný, a tak zakoupil letoun francouzského konstruktéra Blériota, se kterým dokázal v roce 1910 letět nízkým letem cca 2 kilometry. 13. května 1911 přišel jeho největší životní úspěch, kdy dokázal doletět z Pardubic do Prahy. Svoji životní pouť si dobrovolně zkrátil v roce 1927 jako následek finančního krachu v neúspěšném podnikání.
Ing. Jan Perner (1815-1845)
Narodil se ve středočeských Bratřicích. Přes přání rodičů nakonec vystudoval pražskou polytechniku. V roce 1836 se přihlásil na inzerát a odjel pracovat jako inženýr na stavbách do carského Ruska. V následujícím roce se zapojil do budování železniční sítě v Rakousku. V roce 1842 se stal vrchním inženýrem státních drah a měl velkou zásluhu na vybudování železnice přes Pardubice. V roce 1845 se účastnil slavnostního otevření železnice z Olomouce do Prahy. O několik dní později cestoval Jan Perner z Moravy do Prahy a po projetí tunelu v Chocni sestoupil za jízdy na poslední schůdek a utrpěl zranění hlavy o návěstní sloupek. Do Pardubic ještě dorazil při plném vědomí, ale po výstupu na pardubickém nádraží se zhroutil a následující den (10. září 1845) v pardubické nemocnici zemřel.
A nyní k samotné keši:
Původně měla být keška v Pardubicích na příhodném místě, které se vztahuje k těmto osobnostem. Bohužel už nebylo místo, tak jsem se rozhodl dát ji sem. Věřím, že i toto umístění je tematické, protože se kousek od kešky nalézá letecké muzeum, kde se může seznámit s přesnou kopií letounu Jana Kašpara. Snad se vám bude líbit.
Hledáte moji klasiku, která neobsahuje tužku. Šťastný lov ... :)